Manželské etudy po 35 letech
Obsahy(1)
Ivana a Pavel se brali kvůli dítěti, dlouho rekonstruují zanedbaný byt po babičce a bydlí u rodičů. Pavel pracuje jako závozník a žije svými koníčky – hokejem, fotbalem a hlavně divadlem, které amatérsky hraje. Ivana ho v tom podporuje, stará se o dítě a o domácnost. Časem přibude k synovi ještě dcera. Po revoluci Pavel učiní koníčky svým zaměstnáním. Vede kulečníkovou hernu a pořádá turnaje. Obě děti se věnují kulečníku. Ivana se stará o domácnost. Po čase se manželství rozpadne a oba si najdou nové partnery. Přes Ivaninu počáteční hořkost jsou stále v přátelském kontaktu. Dcera Růženka se stává známou tanečnicí. (Česká televize)
(více)Recenze (29)
Děti odrostly, není se o koho starat, láska fuč, matka bez práce i chlapa, tata má stále své podnikání. Matka si nakonec najde svého podivína a tata tajemnou přítelkyni. Syn je 15ti násobný vítěz v republikovém mistrovství v kulečníku, ale po narození svých dětí se k tatovi nezná, tata neví proč. Dcera s ním naopak basu drží, stává se republikovou vítězkou v mistrovství tance na tyči a nakonec vítězí i v mistrovství světa v Londýně. Pohádkový konec nepohádkového vztahu. ()
Hodně silný příběh z cyklu Manželských etud - zejména díky tomu pohledu do roku 2017. Rozhodně jsem tohle vyústění nečekala a byla jsem překvapená podobně jako Ivana. I když... byla? V devadesátkách s boomem podnikání a nečekaných možností spousta lidí chytla příležitost za pačesy. Pavla začal bavit svět heren, kulečníků a zábavy, Ivana zůstala doma a pečovala o jejich dvě děti. Po pár letech to zřejmě začalo skřípat a výsledkem je třetí díl jejich příběhu. Poměrně drsné a hodně smutné. Obdivuju celou rodinu, že s natáčením souhlasila i po letech. Naprosto se ztotožňuji se závěrem komentáře pupidup: díky a držím palce. ()
Všechno je jinak. Z perpsektivního a sympatickýho páru se stali tak nějak... bezďáci. Samozřejmě obrazně; stylem života, úrovní bydlení (Ivanina maringotka vs. Pavlovy nánosy bordelu doma kolem počítače)... Pro mě tohle pokračování po 35 byla teda velká deziluze, hlavně v Pavlovi: Teatrální, falešnej chlapík, kterej se na kameru tváří jako skvělej děda, ale nějak očividně opomene starat se o svoje nejbližší, teda manželku a děti - to všechno za obdivuhodný Pavlovy nesoudnosti typu "Nevim, co všichni blbnou, ale já jsem v spokojenej, podívejte na můj novej kulečník". Aspoň, že si uvědomuje, že se choval jako sobec, když uznává, že to, že on je šťastnej, tak trochu odnesla Ivanka - nijak to ale nesnižuje to, že ona teď znova musí hledat sebe sama, a jakkoliv na mě ta její situace působí žalostně, ona se urputně snaží tvářit šťastně, takže jí chci věřit, že se snad aspoň má líp. Bohužel to neskončilo jen u manželky, ale vztahová deziluze se koná i u dětí - prostě NENI to jedno, když se rodiče rozvedou v době, kdy "už maj odrostlý děti, už to na nich nevisí a kvůli nim to už držet nemusej" - jedno to neni, důkazem toho budiž dceřino zpochybňování vztahů jako takovejch, i z toho plynoucí partnerská krize provázená děsivou mantrou "Když to se Štěpánem nepude, no tak to prostě nepude". To jsou prosim ideály, který takovýhle a jim podobný mladý lidi ani nestihnou mít nebo prožít, protože už jim je dávno před tim ukradnou jejich sobecký rodiče. O synovi, kterej se se svym otcem nakonec ani vídat nechce, už ani nemluvim. WTF moments: Třeba ten moment, kdy Pavel na to, že se 2,5 roku neviděl vnoučatama, řekne "Asi to tak má bejt". Lavly. Nebo když před Třeštíkovou, už rozvedený, Pvel společně s Ivankou bilancujou, a Pavel řiká: "No, já si to nedokážu představit jinak, že by to mohlo bejt lepší", na což mu Ivanka s údivem v hlase odpoví "No, mohlo by to bejt někdy lepší." A taky to, s jakou obdivuhodnou samozřejmostí utnul otec jakýkoli ambice svý dcery stran vysokoškolskýho vzdělávání svym dlouhodobym světopřístupem "Halamkovi nikdy na žádný vejšky nechodili." ()
3. kousek téhle rodinky hodnotím nejvíce. Autorka jde s rozhovory koněčně na dřeň a snaží se odkrýt upřímné reakce všech. Pani Ivana je však neoblomná a hraje “ životně spokojenou”za každou cenu... nelze ji věřit.. ale i o tom je život...přetvářka může mít různé tváře.. skvělě zachycená paralela mezi oběma dospěláckými životy manželů ()
Výtečné pokračování už tak výborného projektu. Je pozoruhodné, jak až v pokročilém středním věku oba hlavní protagonisté změnili své životy. Neznám jiný český film, který by se byť jen přiblížil tomu, jak pí Třeštíková ukázala současného podnikatele: jakou aktivitu a energii vyžaduje samostatná existence, byť vidíme, že často mají tyto vlastnosti i odvrácené stránky. Psychologický portrét hlavního protagonisty je bohatý a propracovaný: vidíme na jedné straně nezpochybnitelný lidský formát, ale i slabiny. Krásný je též ženský pohled na protagonistku: cítím zpočátku nedůvěru a nepochopení, co mají znamenat pro dámu ta vojenská vozidla. Po čase však vidíme pochopení - chechtal jsem se záběrům, jak pí Ivana prohání bojové vozidlo, na kterém hrdě vlaje český praporek, jako pozitivní symbol toho, že i v těžkých podmínkách překonala životní ztroskotání, i když to na první pohled tak nemusí vypadat. ()
Galerie (9)
Photo © Česká televize
Reklama