Reklama

Reklama

Sayehaye bolande bad

  • Írán سایه‌های بلند باد (více)
Drama / Horor / Mysteriózní
Írán, 1979, 109 min

Recenze (2)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Íránská kinematografie mě fascinuje svou osobitostí a tohle byl snad první íránský horror, co jsem viděl. Přestože jde o třetí starší horror krátce po sobě, kterému dávám 3*, určitě považuji Dlouhé stíny větra za dostatečně osobitý nadprůměr. Čistá realistická atmosféra íránského zapadákova a jejich obydlí, ne nepodobných těm z Kiarostamiho kokerské trilogie, je tu opět úžasná, dlouhé statické záběry na krajinu či pobývání hlavního hrdiny v opuštěné přírodě působily až magicky. Jsme pohlceni do pomalého děje uprostřed vesnice, v níž se evidentně cosi zlého, temného začne dít, jeden strašák v poli znamená nejen tradiční symbol, ale možná i přímo stvořené, skryté tajemné zlo. Většinou se mi líbilo uchopení námětu plné poetických scén, s poezií plynoucí z možnosti pohlédnout na vzdálené prostředí a procítit jeho jedinečnost. Jenže jakmile dojde v režii íránských tvůrců, tedy Bahmana Farmanary, na klíčové horrorové scény, kde se třeba postavy začnou z ničeho nic svíjet v bolestech na popud krutého neviditelného zla a jednou v noční scéně u jeskyně se pro změnu cosi hrozného začne dít v doprovodu křiku, zatímco na obrazovce nastane na chvíli naprostá tma, spolu s pocitem napětí a záhadné hrůzy ke mě místy zavlály i menší rozpaky... a chvilkový pocit, že zvolený styl a horrorový žánr zas tak dohromady úplně nejdou. Přesto celkový zážitek jisté specifické kouzlo měl, jen zároveň je to po Bashuovi, malém cizinci další film, u něhož se mi nezvykle rozsáhlá, téměř dvouhodinová stopáž zdála v kombinaci s typickým stylem íránských filmů už natáhlá – to zejména v poslední třetině, kde bych očekával větší gradaci i v tempu vyprávění. [70%] ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Podle prózy Houshang-a Golshiri-ho o tajemných a děsivých událostech ve vesnici, kde skupina pověrčivých obyvatel si postavila strašáka k ochraně, ale ten je brzy začne terorizovat.....Natočen koncem šáhovy éry film nabízí metaforickou reflexi - jak lidé vytvoří své idoly a ty je začnou utlačovat.... Politické poselství se ukázalo natolik nabezepečné, že film byl zakázán před i po revoluci...Film byl s úspěchem předveden během Týdne Kritiky v Cannes,....Temný film (a špatná kopie) a chudá vesnice, kde se vše děje pomalu a skoro nemluví. Hypnoticky působivé zdráhavé vyprávění. ()

Reklama

Reklama