Sajonara made no 30 pun

Takové strašně průměrné. Příběh, herecké výkony, písničky, emocionální dopad na diváka... Takové to „jo, není to špatné, ale...“ Chybělo tomu kouzlo, postavy nedokázaly okouzlit, příběh nebyl dostatečně peprný, ani dostatečný smutný (smutný tedy byl, jeden okamžik byl o něco silnější než ostatní, ale pořád to prostě nevybočuje z průměru). Řekla bych, že tady selhala režie, režisér nedokázal z herců vymáčknout potřebnou šťávu a zrovna u takového filmu úplně nepotřebuju, aby se mi hýbala kamera, takže i v tomto bodě nejsem úplně spokojená. Abych tomu ovšem jen nekřivdila, mělo to příjemné momenty, začátek byl skvěle svižný, písničky byly poslouchatelné. Kdo má rád „duchy“, které vidí jen jeden člověk a kteří mohou někomu vlézt do těla, tak směle do toho. A kdo miluje Takumiho nebo Aratu, tak rozhodně by neměl vynechat. Překlad. (22.06.2022)