Transhood

Sú ľudia, ktorí sa so svojím pohlavím neidentifikujú a nemôžu za to. Jednoducho sa narodili v inom tele a počas svojho života si hľadajú cestu ako žiť v spokojnosti. A mnohí sa na tú cestu ani nevyberú a svoju inakosť taja celý život. K dokumentu o prežívaní a coming oute transrodových detí možno pristupovať z viacerých hľadísk. V prvom rade je zjavné, že je z pera americkej produkcie. Do očí udiera všade prítomný liberalizmus, ktorý prezentujú najmä rodičia. Štýl výchovy, vedenie detí pôsobí veľmi podporne, zároveň mi trochu prekážal dôraz na slobodné rozhodovanie, kde rozhodovalo dieťa. A tu sme už v téme nastavovania hraníc vo výchove. Ozýva sa vo mne moje konzervatívne JA...aby si 7 ročné dieťa farbilo vlasy peroxidom je podľa mňa téma na diskusiu s rodičom. Ďalšia dôležitá rovina je príbeh 4 ročného dieťaťa, ktorá vypovedá o transrodovej fluidite, ktorá je istou fázou formovania stabilnej rodovej identity. Dieťa chvíľu túži zažiť "radosti" opačného pohlavia. Po zmene výchovného pôsobenia a výchovného vzoru v rodine sa však vráti k identifikovaniu sa so svojim pôvodným biologickým pohlavím. Je v tom istá vratkosť, premenlivosť a prchavosť. A také deti sú. Skúšajú, všetko sa im páči, veľa chcú zakúsiť. A takí sú aj mnohí dospelí. Otázka je, kde je tá hranica, ktorá definuje čo u dieťaťa podporovať? Kde má rodič povoliť a kde vyjadriť svoj postoj, že toto už dosť. Dokument práve ukazuje širokosť hraníc v rodine. Nie každý transrodový človek však zažíva prijatie rodinou a pochopenie. Každý ma svoj vlastný príbeh. 4 transrodové deti z dokumentu boli v mnohom podobné, no každé z nich prezentovalo inú fázu coming outu. Aj keď sa o gender tému veľa hovorí, píše, diskutuje, som rada, že sa aj filmuje. Prosím viac takých dokumentov s kritickým rozmerom. (08.12.2020)

Sice nejsem žádný prudérní konzervatista ale tohle je na mě příliš. Zatímco se tento vyloženě propagandistický dokument, zcela zaujatý pouze jedním pohledem na věc, snaží ukázat životní trápení sexuálně vyšinutých lidí, ukazuje nechtěně něco zcela jiného. Tím, že jsou tu vyobrazeny vyloženě malé děti, ukazuje se tu s mnohem větším důrazem to, co každý racionálně uvažující člověk pozná i u starších jedinců. Někteří rodiče dětí v tomhle dokumentu, a především sami dokumentaristé, se snaží dokázat, že to v těch dětech je a že čtyřletý capart se převléká za holčičku, protože trpí jakousi osudovou klatbou, která mu dala za úděl narodit se v těle, které mu nepřísluší. Co se tady zcela trestuhodně opomíjí je fakt, že fyzický i duševní vývoj u takto malých dětí je teprve v prvopočátku a co může být obyčejnou zvídavostí, může takto aktivistický rodič, v dobré víře že dítěti pomáhá, přeměnit v pozdější krizi identity nebo i duševní chorobu. Pokud bude rodič v tomhle věku i dítěte něco podporovat, je velmi velká šance, že se s tím potomek později bude ztotožňovat a podle toho se řídit ať už vědomě nebo podvědomě a to bez ohledu na to, zda je to morálně správné či ne. Krásný příklad je v knize Konec civilizace: aneb Překrásný nový svět (A.Huxley), kde jsou děti vychovávány v absolutní a totální (totalitní..) svobodě bez zásahů rodičů a zcela dle idejí státního aparátu. Malé děti se tak už v předškolním věku oddávají masturbaci a jiným sexuálním hrátkám a to jak sami, s jedinci stejného či opačného pohlaví. A proč? Protože jim v tom nikdo nebrání, proto. Ono se západním studentům liberálních oborů snadno řekne něco jako "pohlavní identita je sociální konstrukt" - ano, to je docela dobře možné a celkem pravdivé. To ovšem nic nemění na tom, že sociální konstrukty mají tu vlastnost, že na nich stojí a padá společnost. Pokud někdo argumentuje, že dítě se chová jako transgender proto, že jím od začátku je, nerozumí pojmu výchova. Co jsem v tomto dokumentu viděl se dá výchovným působením nazvat stěží, děti si dělají naprosto cokoli chtějí a rodiče se bojí zasahovat nebo usměrňovat aby náhodou nezastavili jejich LGBTHDTV+ rozkvět, respektive je v tom navíc podporují. Jsem velice zvědav, co nám tenhle masivní sociální experiment na celé jedné generaci přinese. Nicméně nehodlám promítat do hodnocení čistě své názory na téma, musím přičíst také hodnotu samotného snímku, jak umně byl natočen a režírován a jeho vypovídající hodnotu. Výsledné hodnocení se tím ale mění jen pramálo odpad! (14.02.2023)

Dokument ponúkne autentický pohľad na problematiku transgender očami rodičov a ich detí. Nie je jednoduché si na to urobiť skalopevný názor. V pamäti mi však ostane jedna pekná myšlienka zo záveru ,,Nie sme nejaký exotický tvorovia. Sme ľudia. To je to na čom záleží. Robíme ľudské veci. Máme ľudské emócie. Sme ľudia, len sme sa narodili trochu inak". (26.02.2021)

Hodnotit nebudu, protože jsem neměl psychickou sílu to dokoukat do konce, ale co k tomuhle říct.. chudáci děti a chudáci rodiče.. (27.03.2021)

Strašný humus dokument o tom ako hlboko naša spoločnosť dokáže klesnúť. Tu sa otvorene pretláča zneužívanie detí zo strany LGBTI, videné nie ako úchylka ale nová norma. (29.11.2020)