Zahrada

Zahrada (1968) je jeden z prvních (krátkých) filmů svérázného surrealistického filmaře Jana Švankmajera. Žádný jiný ze Švankmejerových filmů jsem § zatím - neviděla… Zápletku vám neprozradím. Vzhledem k tomu, že se celý film vejde do 16ti minut, bych totiž vylila s vaničkou i dítě. A to přece nechceme. Prozradím vám jen, že na začátku spolu dva pánové středního věku čůrají. Pak spolu odjedou autem. Taky vám prozradím, že na to, v jaké době vznikla, promlouvá Zahrada překvapivě naléhavě i k dnešnímu (náročnému) divákovi. A že na to, jak je krátká, se v ní objevuje překvapivě mnoho herců. Nebo, lépe řečeno, postav. Zkusím vám raději nastínit, jaké pocity budete během sledování filmu mít. A že se jich vystřídá! Na začátku budete hodně zvědaví a trochu napjatí. Potom hodně šokovaní a trochu nechápaví. Postupně šok odezní, a vy budete stále více nechápaví. Nakonec film skončí (prozradím vám, že těsně před koncem pročeše jeden pán středního věku druhému vlasy hřebenem) a vy zůstanete lehce stísnění (v souladu s celkovým laděním filmu), stále ještě hodně nechápaví, a taky naštvaní na toho, kdo vám film doporučil . Budete po něm požadovat, aby vám film vysvětlil. Ale on nemůže. Je na tom stejně jako vy. Leda byste se zeptali samotného režiséra, který na tom ale pravděpodobně není jinak. Když se po nějaké době (minuty, dny, týdny či roky – to podle vašeho temperamentu) uklidníte, budete mít potřebu Zahradu doporučovat, kde se dá. Ať v tom nejste sami. Ať i ostatní vidí, zač je toho loket! Jak to uděláte, to už je na vás. Já ji například doporučuji jako jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla, z hlediska poměru délka/působivost. A bez speciálních efektů! (23.06.2008)

To byste nevěřili, kolik zajíci napáchají škody...a co teprve, jak se před nimi můžete bránit... Kratičká mírně schizoidní bizarnost, tentokrát nijak zvlášť švankmajerovská, zato absurdní protikomunistická satira. Skvělá kamera a perfektní herecké výkony. Kdo čekal perfektní animaci, bude zklamán, kdo čekal depresivní film o tom, že si papaláš udělá trošku jiný živý plot, tomu nevěřím, protože takovou fantasii má pouze Švankmajer. Pojď se na něco podívat, to budeš koukat, to jsi ještě neviděl!: http://www.viddler.com/explore/Ms_Valerie/videos/63/ (česky s japonskými titulky) (15.05.2009)

Ještě to nedosahuje dokonalosti jeho pozdějších děl, ale už zde je hlavní náplní typický geniální nápad a vynikající práce s kamerou, detaily a atmosféra, která vyvrcholila v pozdějším bytě. Z tohoto příběhu by se dal jistě udělat i delší film a věřím, že by byl stejně úžasný. Na 5 to není, zatim jen 4,5. (13.12.2006)

Malý film délkou, velkofilm obsahem a formou. Švankmajer jinak, než ho známe, bez animací, zato jednoznačně politický ve stylu Československé nové vlny. Mrazivý příběh, který tu někdo vhodně přirovnal k "O slavnosti a hostech", je propracovaný do nejmenších detailů, přeneseně i doslova. František se v autě bleskurychle probere čtyřmi erotickými fotografiemi, než najde fotku své rodiny, a Maruš se začne potutelně hihňat při zmínce o Frantově působení Hradci: důvod, proč se Franta automaticky staví do plotu, je nasnadě... (01.04.2021)

Výpověď o jedné době, z které tuhne krev v žilách: "Víš, řeknu ti, takovej živej plot, ten má něco do sebe. Ono je v tom něco takovýho opravdovýho, živýho. Jenže aby byl plot dobrej, tak se musí sem tam přistřihnout, musí se pěstovat, jako všecko. Já už mám na to svůj systém. Víš, třeba takovýho inženýra sázím mezi dva řezníky a naopak." (07.09.2014)