The Minimalists: Méně je teď a tady

Film není o minimalismu, ale o dvou týpcích propagujících minimalismus a jejich životech od dětství, až po jejich současnou kariéru úspěšných influencerů. Ve filmu zazní úplně to stejné, co zaznělo ve filmu předchozím, v jejich podcastu, na jejich TED přednáškách a pravděpodobně i čtyřech knížkách, které už vydali. Jejich proslovy jsou točené v nějakém hangáru plném IKEA nábytku a ozdob (včetně polic plných bílých knížek), neustále významně koukají mimo kameru a po každém slovu je aspoň vteřina pauza. To je doplněno zpomaleným stock záběry lidí, jak jdou po ulici s nákupní taškou. (29.04.2022)

Toto určite nie je minimalizmus, inak by títo chlapíci nechodili do miliónovej telky rozprávať o svojich zbohatlíckych stratách. Keď chcete minimalistov, choďte točiť do rovníkovej Afriky. Tam sú takí minimalisti, že niektorí si to chudáci ani neuvedomujú v bolestiach od hladu či túžbe po vode. No a také rady, že nepotrebujem hodinky ani auto už viem, ale hlavne nepotrebuješ Netflix kamarát, tak čo sa tam otŕčaš a ešte si necháš zaplatiť? (04.01.2021)

Bohužel, jako mininalistce se mi to moc nelíbilo. Čekala jsem na to asi moc horlivě, protože zklamání je to celkem velké. Je to spíš dokument o docela obyčejném životě těch dvou divnoštramáků než nějaký pohled do světa minimalismu jako takového. Doufala jsem, že konečně vznikne inspirativní dokument, abych já už nemusela lidem kolem vysvětlovat, co to ten minimalismus je. Po shlédnutí tohoto "dokumentu" bych ale sama nevěděla, která bije... Tři hvězdy dávám jednoduše za otevření tématu a za pokus o jeho popularizaci. (04.01.2021)

Rád bych tomu dal těch hvězdiček víc, ale musím se nutit i do té třetí. Ta myšlenka se mi líbí, ale nelíbilo se mi pojetí- že o prostém způsobu života mluví borci z auta, který navíc působilo zánovně, takže planetu zaneřádili další věcí, kterých jsou k mání milióny, že opravdu mluvili, jak píše TeeAge, jako typičtí korporátní motivátoři, že se jejich vědomě zařízené domovy v ničem nelišily od těch, které považuji za běžné, že se v krabicích s nepotřebnými věcmi objevily i zařizovací předměty, bez kterých já osobně nedám ani ránu (reprák například), že se schůzky minimalistů odehrávají v Subwayi… Nejvíc mě ale hnětly ty jímavý osobní příběhy o maminkách alkoholičkách a násilnických tatíncích- nepochopil jsem souvislost..? Nestačilo by říct, že vyrůstali v nedostatku, a proto měli tendenci hromadit? Líbilo by se mi, kdyby se tahle filozofie ujala a rozšířila, tenhle iniciační film ovšem mohl a měl vypadat jinak. P.S.: Už asi vím, co mi na tom nesedělo. V tom filmu snad ani jednou nezaznělo slovo ekologie. Ti kluci se zaměřili na boj s bezhlavým konzumem, ty jejich aktivity jsou jednorozměrný. Jinak bych si tipnul, že jejich další film bude o fitness, jenom na neustálým třídění krámů jejich vyrovnaná psychika nestojí a bylo to znát. (04.01.2022)

Nejsem si jist, zda by tento přefilozofovaný pseudodokument měli vidět ti, kteří o minimalismu doteď neslyšeli nebo neviděli jiný, zdařilejší, dokument. Sám tento typ dokumentu, plný jen motivačních frází, filozofování a dojemných osobních příběhů nemám moc rád, protože vesměs nepřinese žádné praktické rady, které nám pomohou něco opravdu změnit. Za o něco lepší se dá (rovněž na Netflixu) považovat praktický pořad Tidiyng Up with Marie Kondo, nebo z roku 2016 Minimalism: A Documentary About the Important Things, kde ostatně vystupovali i dva hlavní aktéři tohoto veledíla, kterým očividně bylo líto, že se jim před 5 lety nevěnoval celý dokument a letos tak měli možnost (pro mě tedy již po druhé) až hrozivě přehrávaně, přemotivovaně a mesiášsky odvyprávět své příběhy, doplňené o jejich zinscenování ve vytvořených kulisách domu, pár motivačních nadpisů a spoustu neverbálních gest. Celkem těm dvoum “hercům“ věřím, že si dřív vydělávali jako prodejci, protože z jejich nepřirozeného stylu vyprávění to jde opravdu poznat. (03.01.2021)