Herečka Zuzana Stivínová je dcerou vynálezce Jiřího Stivína a významné divadelní (i filmové) herečky Evy Svobodové (1907-1992); otec s rodinou nežil od počátku 50. let. V umělecké branži se Zuzana pohybovala také díky strýci, herci Miroslavu Svobodovi (1910-1988). Výraznou uměleckou osobností je také Zuzanin mladší bratr, proslulý hudebník a skladatel Jiří Stivín (*1942). Zuzana Stivínová vystudovala herectví na pražské DAMU a již v průběhu studií hostovala na předních scénách, například v Národním divadle nebo v Divadle ABC. Po absolutoriu získala angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (1961-1962), poté se stala členkou souboru nově založeného Divadla Za branou (1962-1964).
K práci před filmovou kamerou se Zuzana Stivínová dostala ještě na jedenáctiletce a hrála studentku Věru v příběhu ze života současné mládeže ŠTĚŇATA (1957). Moderní dívčí typy ztvárnila následně i v dalších filmech, již jako studentka DAMU se například objevila v kvalitních titulech jako VYŠŠÍ PRINCIP (1960) nebo SRPNOVÁ NEDĚLE (1960). V podobných úlohách se objevila ještě v dalších filmech počátku šedesátých let, za zmínku stojí hlavní postava zednice Sylvy v absolventském středometrážním filmu Jana Schmidta ČERNOBÍLÁ SYLVA (1961). Menší role mladých temperantních dívek pak zopakovala například v hudební komedii BYLO NÁS DESET (1963) nebo v dalším filmu s tématikou současného života mládeže OKURKOVÝ HRDINA (1963). Posledním vystoupením Zuzany Stivínové v českém filmu byla postava mladé nadlesní Vlastičky Musilové v kriminální komedii MEZI NÁMI ZLODĚJI (1963), která měla premiéru v únoru 1964.
Zuzana Stivínová v roce 1964 odešla do Francie, kde se provdala za výtvarníka Jašu Davida. Se svou rodinou dnes žije v Paříži a na další uměleckou kariéru zcela rezignovala. V povědomí českých diváků dnes zůstává jen díky svým nepočetným filmovým rolím z přelomu 50. a 60. let. Za zmínku ale stojí také její práce pro dabing, dodnes ji můžeme například slyšet v původním namluvení slavné mayovky Poklad na Stříbrném jezeře. Na místě je také připomenout, že slavné semaforské jevištní pásmo Zuzana je zase sama doma napsal Jiří Suchý o Zuzaně Stivínové a pro ni.
Pavel "argenson" Vlach
