Labyrint srdce

Poněkud méně povedený "Vyšší princip" - podobný je jak rok vzniku filmu (1960 a 1961), tak i herecké obsazení (Vášová, Brejchová) a rovněž také i dějová linka má shodné rysy (matka přichází o svého syna a dělá vše proto, aby jej ještě mohla spatřit). Samotný film v době svého vzniku musel dosahovat i opěvování stejného jako "Vyšší princip", ovšem dnes, když už víme, jak to všechno doopravdy bylo, se díváme na danou tématiku z druhé strany barikády. Emigranti utíkali ne proto, aby mohli zničit s pomocí západu svou vlast, ale aby se měli lépe, než by jim bylo dopřáno zde. Nikomu neškodili, ba naopak byli všem ku prospěchu věci (jak komunistům - odpadla jim práce s "nebezpečnými živly", tak západu - příchod levné pracovní síly). A prozření Marie Vášové, že "pokud by se měl syn vrátit takto zle poznamená, tak to raději vůbec" - nyní ztrácí na účinku. Nicméně nic se nemění na tom, že Vášová byla skvělá dramatická herečka a Brejchová ještě pískle. (28.02.2014)

Nebýt toho kontextu, který mi celou dobu neskutečně pil krev, bylo by to slušné drama, které nezapře um svého režiséra. Herci skvělí, psychologie postav propracovaná, atmoška by se dala krájet a pointa sice očekávatelná, nicméně krutá... Jenže film otevřel František Smolík slovy: "To víte.. Západní Německo. Cenzura... " a pak už to jelo. Emigranti, co mají rozum a šťastně se vrátí, se mají dobře, ale ti, kteří to štěstí neměli, byli v západoněmeckém lágru zastřelení lidma, kteří jim bránili v návratu.... Dalo by se to všechno brát jako fikce, ale když ono to byla tak strašně okatá propaganda. A když mi něco celou stopáž takhle pije krev, víc dát nemůžu... :( (19.07.2009)

Tady se mistr tesař utnul. Jiří Krejčík natočil tak okatě propagandistický blábol, kde se očerňují emigranti, kteří po roce 48 utekli z naší "milované" vlasti a ti, kteří se dobrovolně vrátili mohou normálně pracovat, ostatní, kteří tam zůstali tak jsou vrazi nebo špióni, zatímco pracující člověk poctivě vítězí nad touhle "chamradí". Hnus! Z některých scén se mi vyloženě obracel žaludek, odporně slizký Luděk Munzar (zahrál to jako super), který se nastěhuje do bytu k matce (úchvatná Marie Vášová), do pokoje po jejím synovi, jenž emigroval. Jenže on poctivě pracuje a za prací musí dojíždět, tak mu stát přidělil místnost po uprchlíkovi a následně ještě balí jeho holku (Jana Brejchová), která na něj stále čeká, ale brzy se její hodnoty přemění. Fuj! Poslední scéna, když Vášová pronese větu - "Proboha chlapci, co to tam z vás udělali" by se dala tesat do bolševického pomníku! Jinak je film po celkové filmařské stránce skvěle odveden, jak jsme u formátu Jiřího Krejčíka již zvyklí, ale ten kontext vyloženě bolí a odpuzuje. František Pavlíček byl do roku 68 zapáleným komunistou a je to z jeho scénáře hodně cítit. Divím se však, že takové látky se ujal Jiří Krejčík, jehož ostatní tvorba jsou vyšperkovaná dramata a psychologické filmy. V podstatě i Labyrint srdce takový je, až na ten přehnaný a nepříjemný agitační podkres. (11.03.2021)

Vyborne natoceny a zahrany film s velmi zajimavym scenarem. Skvele vykreslene jednotlive postavy pribehu, film ma az mysteriozni atmosferu a jistou davku napeti. Vasova v roli zoufale matky hraje jako o zivot, herecky urcite potesi i Munzar nebo Pleskot. Brejchova bohuzel zaujme jen celkem nezvykle tmavou barvou vlasu. Skoda, ze diky nametu film zustane asi navzdy zapomenut. (10.10.2013)

Bylo by to krásné profesionální drama Krejčíkovo, střihnuté Liškovinou s naprosto hvězdným obsazením. Bohužel agitační komunismus námět poškodil natolik, že je to chvílemi nedívatelné. "Byl jsem na hranicích v té době a každý kdo utíkal asi měl proč" (Munzar) "To víte, západní Německo, cenzura" (Smolík) "Chyběl mu táta, proto utekl". Přesto 3* za skvělé herectví a skvělou temnou režii. Brejchová s tmavými vlasy, no nic moc.... (17.11.2011)