foto

Sarah Bernhardt

  • nar. 23.10.1844
    Paříž, Francie
  • zem. 26.3.1923 (78 let)
    Paříž, Francie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

"Měli bychom nenávidět jen velmi zřídka, protože je to příliš unavující, často odpouštět a nikdy nezapomínat."

Tato francouzská, především divadelní, hvězda se narodila 23. října
1844 pod jménem Henriette-Rosine Bernard. Traduje se, že byla posedlá smrtí. V 15 letech si sama koupila rakev, ve které občas spala. Proto pak také patrně preferovala na divadelních prknech postavy, jež na konci dramatu umíraly. A kromě toho také měla ráda divokou zvěř a říká se, že doma chovala jednoho lva a šest chameleonů. Otcem jejího jediného syna Maurice, narozeného 1864, se stal belgický princ Henri de Ligne.

Konzervatoř vystudovala roku 1862 a stala se členkou Comedie francaise, kde poprvé použila své umělecké jméno Sarah. Brzy však byla propuštěna kvůli rvačce se svojí kolegyní a musela pak přijímat malé role v méně známých scénách. Roku 1866 dostala angažmá v divadle Odeon, první roli pak dostala ve hře Kean Alexandra Dumase staršího. Po úspěchu v Le Pasant (1869) Francoise Copéea dostala roli v Ruy Blas Vicotra Huga. Do roku 1880 ztvárnila role tragických hrdinek v Racinově Phedre (1874), Donu Sol v Hugově Hernani nebo Desdemonu v Othellovi (1878). V roce 1880 opouští angažmá v divadle Odeon a zakládá si vlastní divadelní společnost.

Roku 1882 se vdala v Londýně za herce řeckého původu Jacquese Danala, který se akorát snažil vydělat na známém jménu své ženy. Její manžel byl bez talentu, nevěrný a ke všemu ještě morfinista a tak umírá roku 1889 v pouhých 40 letech. V letech 1891-1892 uspořádala Sarah Bernhardt světové turné. Po návratu do Paříže roku 1893 úspěšně vedla divadla Théâtre de la Porte Saint-Martin a Théâtre de la Renaissance, kde ztvárnila role v La princesse lointaine a La Samaritaine (obě role 1895) a roli v La Ville morte (1898) Gabriela d'Annunzia (autor scénáře k filmu Cabiria). Od roku 1894 Sarah Bernhardt pověřovala malováním svých plakátů Alfonse Muchu, plakát k Dámě s kaméliemi (1896) je považován za vrchol secesního umění. Rovněž hrála na premiéře hry Alfreda de Musset Lorenzaccio. Nato v roce 1898 vyprodala divadlo Národů, které dodnes nese její jméno. Rok 1900 se zapsal do kariéry Sarah Bernhardt triumfálním představením L'Aiglon Edmonda Rostanda v jejím vlastním divadle. Ve věku 56 let předvádí úžasný výkon rolí mladičkého vévody z Reichstadtu.

Její vystupování ve filmu nebylo příliš časté z několika důvodů, hlavně pak kvůli tomu, že jí bylo už 56, když se objevila ve svém prvním filmu DUEL D'HAMLET (1900) a pak také vůči novému umění chovala jistou nedůvěru. DUEL D'HAMLET byl mimo jiné jejím jediným vystoupením před filmovou kamerou, než došlo v roce 1905 k jejímu zranění kolene během závěrečné scény představení La Tosca. 1907 vydala svojí autobiografii, jež se okamžitě stala bestsellerem překládaným do mnoha světových jazyků. Poté, co v roce 1909 viděla svůj výkon ve filmu TOSCA, zděsila se a začala požadovat, aby byl negativ filmu zničen. Přestože film LA DAME AUX CAMÉLIAS zaznamenal úspěch jak u kritiky tak u diváckého publika, tak největší slávu jí přinesla a dodnes zůstala nejznámější až role královny Alžběty ve snímku LES AMOURS DE LA REINE ÉLISABETH (1912). Výdělky tohoto filmu z distribuce ve Spojených státech umožnily založit Adolphu Zukorovi společnost Paramount. Přestože 69letá Sarah Bernhardt dostávala nabídky od různých produkčních společností zůstala věrná Film d'Art, s níž natočila roku 1913 snímek ADRIENNE LECOUVRIER. Když v důsledku nehody z roku 1905 přišla v roce 1915 o nohu natočila ještě snímek JEANNE DORÉ, po kterém o dva roky později následoval MERES FRANCAISES. Oba dva byly z dlouhé řady různých propagandistických snímků snažících se pozvednout morálku během 1. světové války. Krom toho nadále hrála v divadle, kde její poslední role byla v divadelní hře Athalie roku 1920.

V roce 1923 v 79 letech přebudovala svůj hotelový pokoj na natáčecí studio a rozpracovala snímek LA VOYANTE. Během natáčení se její zdraví začalo postupně zhoršovat až 26. března 1923 umírá na selhání ledvin.

Véča

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace