foto

Dan Horyna

  • nar. 9.6.1957 (63 let)
    Praha, Československo

Biografie

Danovo motto: „Ten, který je smířen s utrpením, pro toho je živobytí šťastné a přestává se dopouštět zaslepených činů.“

Táta Dana pracuje začátkem šedesátých let 20. století v Číně, Dan tam prožije první roky svého života. Přes den se o něj starají čínští vychovatelé, kteří mu dávají velkou svobodu. Dan vzpomíná, že tam nebyla žádná dětská hřiště, a tak jej vychovatelé vodili do Zakázaného města, klášterů a svatyň a tam možná začal jeho pozdější hluboký zájem o buddhismus. 

Přechod zpátky do Československa, jeho drilu a sezení ve školních lavicích s rukami za zády, moc nedával, potřeba svobody a nezávislosti už v něm byla zakódována. Věnuje se tenisu a atletice, ve které má skvělé výsledky, dostává se dokonce do užší nominace na olympiádu.

Po základní škole studuje na uměleckoprůmyslové škole, kde se chytá rozvíjet další z talentů, a to výtvarný. Souběžně miluje a poslouchá muziku a později je inspirován o pět let starším bratrem hrajícím na bicí, aby se ji začal věnovat i aktivně, a tak začíná Dan hrát na kytaru a zpívat. Žije  životem muzikanta studenta a sportovce. S atletikou však končí excesem, když si při vyhlašování vítězů na slovenskou část hymny protestně sedá a je vyloučen z ČSTV.

Přichází rok 1975 a Dan poprvé okouší drogu a pocit absolutního štěstí. Při divokém koncertu na Karlově mostě vykřikuje „toho bohdá nebude, aby byl na hradě prezident Slovák“, bylo to den před zvolením Husáka. Jenže němečtí  turisté si koncert nahrají, nahrávka se dostává do rádia Svobodná Evropa, kde ji ve svém pořadu pouští Karel Kryl. Za čtyři dny je Dan poprvé zatčen, aniž tuší proč.

Jeho zjev „máničky“ a protistátní názory přimějí vyšetřovatele při výsleších i k fyzickému týrání. Po dvou měsících ve vazbě byl ale odsouzen k podmíněnému trestu z důvodu nízké příčetnosti, zřejmě někdo mocný pomohl. Následuje vyhazov ze školy, nutnost živit se dělnickými profesemi. Hořkost, beznaděj a pro drogy ideální konstelace. I vlivem drog a chronické žárlivosti se mu rozpadá první rodina, a neztrácí jenom rodinu, ale i vztah s dcerou Michaelou.

Dan  se nevzdává, odvolá se proti vyloučení ze školy, uspěje, vrací se do třetího ročníku, a souběžně se přihlašuje do LŠU na obor zpěv. Nepracuje, studuje, nevydělává a z existenčních důvodů se vzdává své dcery Michaely, kterou si bere do osvojení její nový „tatínek“, což je pro Dana nezhojená rána. Michaela si o mnoho let později svého biologického otce vyhledá a ztěžka budují nový vztah, který je bohužel i narušen drogovou závislostí Míši.

V tu dobu začíná vystupovat Dan jako zpěvák, protože hra na kytaru mu moc nejde. Hraje v kapelách Vitacit, Mumpa a Merlyn a v době, kdy nemá práci, dokonce v hudebním souboru „Kroky Františka Janečka“, což byl pro rockera velký sešup. Do života mu znovu vstupují drogy. V jednom drogových raušů má  strach že se mu štěstí rozpouští mezi prsty a že už takhle šťastný nikdy nebude, volí sebevraždu, nečekaný příjezd bratra mu zachraňuje život. Následuje pobyt v blázinci, kde se poprvé setkává s terapeutickou pomocí, která jej později inspiruje k volbě jít také touto cestou.

Podruhé se žení, narodí se mu druhá dcera Dominika. Výkonnost a tlaky uspět ho po deseti letech znovu přivádějí zpět k drogám, kterým se věnuje do naprosté devastace. Přichází velká sláva v muzice, davy fanynek, rozpad druhého manželství, svatba s dívkou o 18 let mladší, narození dalších dvou dcer. K úletům si v té době vystačí pouze s alkoholem a opájení se vědomím, že je velká rocková hvězda.

Neodolá však a přichází další období s drogami a po jedné dávce mu naprosto kolabuje organismus a rozjíždí se mu roky panických strachů a ataků, přestává brát drogy. Police ho přestává šikanovat a zatýkat jako závadovou osobu. Přestože má milující rodinu, je úspěšný v hudbě, strach z rodinného stereotypu a povinností z toho vyplývajících, opouští i třetí rodinu. Další pokus o sebevraždu v metru, následuje pobyt krizovém centru v Bohnicích. Další koketování s tím odejít ze života, ale nakonec se rozhoduje po dvanácti letech braní drog, ve svých 45 letech k léčbě v Červením Dvoře. Terapeutická skupina mu poprvé v životě dává reflexi jeho píše sebestřednosti a přiznání si že žít vlastně neumí.

Rok 2019 – Dan už 17 let drogy nebere, klid nachází v praktikování Buddhismu. Absolvoval psychoterapeutický výcvik Remedium, pět let působí jako psychoterapeut s drogově závislými a dospívající mládeží, v soukromé praxi pracuje s lidmi na existenciální úrovni, kterou propojuje se spirituální, osm let praktikuje Dzogchen pod vedením Namkhai Norbu Rinpocheho.

Jeho životní příběh inspiroval autory filmu Piko, Dan se v něm též mihne. O svém příběhu vypráví v pořadu Krásný ztráty a v 13. komnatě. A objevuje se i v radostnějším projektu coby muzikant, a to v cyklu mapující Československé beatové období pojmenované Bigbít. Z drogových přátel z feťáckého období, kterých bylo asi 200, přežilo do dnešních dnů asi 10 %.

Josef "sator" Čtvrtníček

Herecká filmografie

Filmy

2010 PIKO

TV seriály

2015 Místo zločinu Plzeň (TV seriál)
Opožděná vražda (E04)

Dokumentární

2015 13. komnata (TV seriál)
13. komnata Dana Horyny (S10E23)
1998 Bigbít (TV seriál) - a.z.

Host

TV pořady

2010 TOP STAR (TV pořad)
2000 Krásný ztráty (TV pořad)

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky