foto

Georges Annenkov

  • nar. 18.7.1889
    Petropavlovsk, Rusko
  • zem. 12.7.1974 (84 let)
    Paříž, Francie

Biografie

Francouzští filmoví tvůrci se při práci na historických filmech mohli vždy spolehnout na kvalitní práci kostýmních návrhářů, jedním z těch nejvýznamnějších byl výtvarník ruského původu Georges Anněnkov, který v závěru své kariéry dosáhl i nominace na Oscara. Narodil se jako Jurij Pavlovič Anněnkov do významné ruské rodiny v Petropavlovsku na Kamčatce, kde byl tehdy ve vyhnanství jeho otec Pavel Anněnkov za svůj podíl na vraždě cara Alexandra II. V roce 1892 se rodina vrátila do Petrohradu a mladý Jurij zúročil své umělecké nadání studiem na výtvarně zaměřených školách, krátce studoval i práva na petrohradské univerzitě, na radu slavného malíře Ilji Repina se ale začal věnovat výhradně malování, krátce před první světovou válkou si vzdělání rozšířil pobytem ve Francii a Švýcarsku.

Po návratu do Ruska v roce 1913 se Anněnkov začal prosazovat jako malíř, knižní ilustrátor i divadelní scénograf a výtvarník kostýmů. Vedle uměleckých děl inklinujících k dadaismu vynikl Anněnkov také jako portrétista a soubor jeho prací z let 1906-1921 vyšel později v knižním souboru Portréty. I když kreslil hlavně umělce, vytvořil i portréty předních politiků vznikajícího Sovětského svazu, například Lenina nebo Trockého. Po Leninově smrti a Stalinově nástupu k moci se však Anněnkov cítil ohrožen a v roce 1924 Rusko opustil.

První zastávkou Anněnkovova exilu bylo Německo, kde se podílel na kostýmech pro film FAUST (Faust – Eine deutsche Volssaage, 1926), nakonec ale stejně jako většina ruských emigrantů zamířil do Francie, kde znovu působil jako výtvarník a divadelní scénograf. Ve třicátých letech se doménou dalších Anněnkovových uměleckých aktivit stalo navrhování kostýmů pro filmy. Jako znalec ruských reálií byl pochopitelně osloven tvůrci historických filmů s tématikou ruských dějin, není nijak překvapivé, že spolupracoval s režiséry ruského původu jako byli Alexis Granowsky (MOSKEVSKÉ NOCI – Les nuits moscovites, 1934; TARAS BULBA – Taras Boulba, 1936) nebo Viktor Turžanskij (NOSTALGIE, 1937; LEŽ NINY PETROVNY – Le mensonge de Nina Petrovna, 1937).

Anněnkov proslul pečlivou přípravou na každý film, dopředu chtěl vědět herecké obsazení, aby mohl tvořit návrhy přímo pro konkrétní typy hereckých osobností. Díky tomu mohly zvláště herečky zazářit v osobitých módních kreacích navržených přímo pro ně, připomeňme například Danielle Darrieux v roli baronky Vetserové (MAYERLING, 1936), Suzy Prim jako Kateřinu II. a začínající Annie Verny v roli její soupeřky kněžny Tarakanové (TARAKANOVA, 1938), zmínku si zaslouží i celá luxusní kolekce pro Marii Mauban ve filmu VLAST (Patrie, 1946). Zvláštního souznění dosáhl Anněnkov ve spolupráci s režisérem Marcelem L´Herbierem (NOCI V PLAMENECH - Nuits de feu, 1937; AFÉRA S NÁHRDELNÍKEM - L´affaire du collier de la reine, 1946). Pro Jeanna Delannoye realizoval návrhy kostýmů k filmovým adaptacím osvědčených literárních předloh (PONTCARRAL, PLUKOVNÍK CÍSAŘSTVÍ – Pontcarral, colonel d´empire, 1943; HRBÁČ – Le bossu, 1944).

Po druhé světové válce pracoval Anněnkov i pro italskou kinematografii, třikrát ve spolupráci s významným režisérem Carminem Gallone (PUCCINI, 1953). Nového významného partnera nalezl Anněnkov v režiséru Maxu Ophülsovi; precizní příprava a vzájemné nároky, které na sebe kladli, vyústily v unikátní spolupráci na čtyřech filmech (REJ – La ronde, 1950; RADOVÁNKY – Le plaisir, 1952; LOLA MONTEZOVÁ – Lola Montes, 1955). Jedinkrát spojil Anněnkov své síly s někým jiným a spolu s další významnou návrhářkou Rosine Delamare vytvořil kostýmy pro Ophülsův film MADAME DE... (1953) a spolu s Delamare za ně byl nominován na Oscara. Práci pro francouzskou kinematografii zakončil Anněnkov s Beckerovým filmem MILENCI Z MONTPARNASSU (Les amants de Montparnasse, 1958).

Georges Anněnkov (uváděný někdy ve filmových titulcích také jako Annenkoff) zemřel v Paříži 12. července 1974 ve věku 85 let. Jeho umělecký odkaz zůstává dodnes živý a výtvarná díla se stále těší značnému zájmu kupců v aukčních síních. Jeho manželkou byla bývalá tanečnice Jelena Anněnkova, která později manželovi často seděla modelem pro jeho obrazy.

Pavel "argenson" Vlach

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace