foto

Ilona Kubásková

  • nar. 10.9.1905
    Trutnov, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 29.3.1972 (66 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Ilona Kubásková se narodila jako Marie Kubásková 10. září 1905 v Trutnově. V mládí se rozhodla pro hereckou dráhu, dva roky studovala na pražské Státní konzervatoři, ale krátce nato přešla do aktivní herecké „služby“. Prošla Českým studiem Vladimíra Gamzy v Praze (1924 – 1925), Sečestealem E. A. Longena (1925), Tylovým divadlem v Nuslích (1925 – 1926), Gamzovým Uměleckým studiem (1926 až 1927), pražskou Komorní činohrou v Rokoku (1927), Divadlem Vlasty Buriana (1927 – 1929), Intimním divadlem (1929 – 1932), Městským Divadlem na Kladně (1932 – 1933) a Divadlem D 34 režiséra E. F. Buriana (1933 – 1941).

Během okupace se stala herečkou Divadla na Vinohradech (1941 – 1942) a pak třebíčského Horáckého divadla (1942 – 1944). Po skončení války se opět vrátila k E. F. Burianovi a do jeho Divadla D 46 (1945 až 1946) a po rozkolu s Burianem odešla s dalšími osmnácti herci ze souboru.

A již do odchodu na penzi natrvalo zakotvila v zájezdovém Vesnickém divadle (1946 – 1956) a v klatovském Krajském zájezdovém divadle (1956 – 1960). Dvakrát (28. února 1931 a 29. listopadu 1952) dokonce hostovala v činohrách Národního divadla v Praze. Na divadelních prknech, stejně jako později ve filmu, byla ztvárňovatelkou menších (ale občas i titulních) charakterních rolí v rozličném divadelním repertoáru.

Objevila se například v inscenacích „Kupec benátský“ (Portie), „Pozdní láska“ (paní Fělicata Antonovna Šablovová), „Jan Hus“ (Markéta), „Měšťáci“ (Stěpanida), „Bílá nemoc“ (Matka), „Tři muži mimo hru aneb Muži v offsidu“ (Hedvika Načeradcová), „Poslední muž“ (paní Kohoutová), „Gazdina roba“ (Mešjanovka), „Chudák manžel“ (Baronka z Hlaupětína), „Ráj v Tichomoří“ (Vití), „Stalo se v dešti“ (Dáma v telefonní budce) a další.

Ve filmu Marie Kubásková debutovala ještě ve 30. letech jako nezaměstnaná ve snímku spisovatele, dramatika, scenáristy a režiséra Vladislava Vančury NA SLUNEČNÍ STRANĚ (1933). Kvůli divadelním závazkům se opět na, již znárodněném, stříbrném plátně objevila až o čtrnáct let později.

Během 40. a 50. let byla např. zřejmě císařovnou Barborou Celskou v Borského JANU ROHÁČI Z DUBÉ (1947), sousedkou Polánkovou v parodii PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ (1949) Martina Friče, měštkou ve sklepě v Krškově REVOLUČNÍM ROCE 1848 (1949), sestrou u MUDr. Jana Janského (Vladimíra Ráže) v roce 1921 v dalším snímku Martina Friče TAJEMSTVÍ KRVE (1953), ženou člena závodního výboru Václava Pince (hrál Vladimír Řepa) ve Fričově komedii NECHTE TO NA MNĚ (1955) a u diváků známou lakotnou ženou krupaře Johana Bašty (Josef Hlinomaz) Filoménou opět ve Fričově filmu (byl její nejčastější režisér), tentokrát v pohádce DAŘBUJÁN A PANDRHOLA (1959).

V 60. letech se jako penzistka věnovala rozhlasu a filmování: domovnice Bláhová v BÍLÉ SPONĚ (1960) M. Friče, preclíkářka v Machově FLORIÁNOVI (1961), trafikantka v Čechově KOHOUT PLAŠÍ SMRT (1961), babička s kozou ve Fričově KRÁL KRÁLŮ (1963), matka Pepka (Karel Hábl) v Novákově filmu NA LANĚ (1963), svačinářka v Podskalského komedii EINSTEIN KONTRA BABINSKÝ (1963), nápověda v Podskalského BÍLÉ PANÍ (1965), žena na chodbě ve ZLATÉ RENETĚ (1965) Otakara Vávry, pokladní cirkusu v Kachyňově AŤ ŽIJE REPUBLIKA (1965), domovnice v Hanibalově ŠKOLE HŘÍŠNÍKŮ (1965) a Polákově PAN TAU JDE DO ŠKOLY (1969), paní v dětském DĚDEČEK, KYLIJÁN A JÁ (1966) Jiřího Hanibala, chovatelka ve Valáškově KDYŽ MÁ SVÁTEK DOMINIKA (1967), hysterická žena ve Vošmikově NA ŽIŽKOVĚ VÁLEČNÉM VOZE (1968) a babka v Jirešově …A POZDRAVUJI VLAŠTOVKY (1972).

Ojediněle se uvedla též v Československé televizi (př. drama LIDÉ NA KŘIŽOVATCE Antonína Dvořáka z roku 1970) a Československém rozhlase („Máj“ 1935, „Milenci z kiosku“ 1935, „Faethón“ 1962 a nebo „Pláňka“ 1965). Její hlas byl zachycen i na gramofonových deskách („Každý něco pro vlast“, „Lazebník sevillský“).

Byla provdána pod jménem Bartoníková. Ilona Kubásková zemřela 29. března 1972 v Praze ve věku nedožitých šedesáti sedmi let. Úplně poslední snímek …A POZDRAVUJI VLAŠTOVKY (1972) měl premiéru (26. května 1972) až celé dva měsíce po hereččině smrti. Přesto dodnes patří mezi filmové herečky, převážně 40. až 60. let.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace