Bílá spona

Film Bílá spona je lidově naprogramovanou kriminálkou. Martin Frič se sice pokouší o nadhled, ale ta svobodomyslnost je svázána předem daným pravidlem. Nesoustředí se na akt zločinu, byť rozprostírá mysteriózní napětí, místo toho dostává přednost pochybná socialisticky niterná nespokojenost. Nakonec všichni pachatelé organizované trestné činnosti mají pro své skutky ideologicky vhodné třídní podmínky. A přestože lze najít i zajímavé artefakty doby, je na filmu nejlepší hudební doprovod a také struktura obrazu. Hlavní postavou kriminálního filmu je Jiří Janda (zajímavý Jan Pohan), poručík Veřejné Bezpečnosti. Nespokojenost s vnitřním nenaplněním se projevuje pracovní frustrací a nedůvěřivým dohledem nad životem mladšího bratra. Hledání osobního štěstí je střípkem k vyřešení zločinů. Vzorovým hrdinou je Chládek (příjemný Čestmír Řanda st.), kapitán Veřejné Bezpečnosti a trpělivý Jandův vedoucí kriminálky. Před projevy mocenské síly dává přesnost laskavosti. Výraznou postavou je Pavel Janda (příjemný Václav Tomšovský), mladší bratr policejního poručíka. Mládí touží po plnohodnotném zapojení do života, i v jeho krásách, ale nejdříve musí překonat bratrovu vnitřní krizi v tom jeho trpkém pocitu nedocenění. Hlavní ženskou postavou je Marie Horáková (zajímavá Jarmila Smejkalová), koketní vedoucí jednoho oddělení obchodního domu Astra. Poručíkova osamělost zde zavětřila naději. Z dalších rolí: vyrovnanější a soustředěnější Jandův kolega a poručík Veřejné Bezpečnosti Karel Burda (Milan Holubář), starostlivě smírčí matka bratrů Jandová (Pavla Maršálková), mladá prodavačka v Astře a Pavlova první milenka Vlasta Ziková (Blažena Kramešová), sebevědomý ředitel obchodního domu Astra Stejskal (Bohumil Švarc st.), nešťastník osudu, řidič Jan Nekola (Radoslav Brzobohatý), zvědavá domovnice Bláhová (Ilona Kubásková), či bývalý manžel, bývalý starožitník a vykuk Jan Horák (Oldřich Nový). Bílá spona je filmem zkušeného režiséra a docela zdařile se sváří, a zdá se, že dokáže mnoho z atmosférického prostředí nabídnout. Ale skutečnost je plytká, byť po formální stránce jde o slušnou filmařinu se socialisticky uvědomělým duchem. (03.07.2020)

V socialismu nám ještě nějaký ten zločin zůstal, ale i když se občas pohádáme, jsme jako bratři (někteří doslova), pomáháme si v práci, řešíme rodinné problémy a mezi nimi i nějaký ten zločin. Zajímavé, ostatní si stěžují na absenci napětí, sleduji teď staré detektivky a tahle se mi, i přes výše uvedené okamžiky spíše legračního charakteru, zdála zatím nejsnesitelnější. 50%. (01.10.2020)

Ano, takovéhle detektivky se točily. Divácky atraktivní to moc nebylo, napínavé už vůbec ne, ale rozkrádačka byla v té době jeden z nejtěžších zločinů a bylo zapotřebí poukázat na to, že za tímto tehdy rozšířeným nešvarem, jak si přilepšit k mizerné výplatě na úkor státu, stály živly spojené s minulostí nebo napojené na Západ. Ten film právem upadl v zapomnění a pro nás dnes může být zajímavé tak leda vidět a slyšet Kučerovce v dobách jejich největší slávy nebo si všimnout, jak byla Praha na počátku 60. let plná neonů. (08.06.2014)

Kriminální příběh o loupežích v obchodním domě je sice reálný, podstatně hůř je na tom ale samotný průběh vyšetřování. Mladý zbrklý vyšetřovatel je vychováván starším kolegou k přátelství a důvěře k lidem, toť hlavní myšlenka celého filmu. Bože Macu...! Měl jsi tohle zapotřebí? Vždyť jsi sakra natočil Třináctý revír? Kde je Tvůj vkus a smysl pro příběh? Navíc Čestmíru Řandovi vyloženě neseděli ryze kladné role a Oldřich Nový ve dvou záběrech jako černá skvrna socialistického zřízení? (18.10.2003)

„Krádů všeci“ za komárů nic neobvyklého. Příběh samotný mě nějak zvláště nezaujal, zpracování taky nebylo z nejlepších – viděl jsem z té doby mnohem propracovanější detektivky. Ale mělo to celkem slušné herecké obsazení a ani závěr nebyl vyloženě marný. Brzobohatý se tu moc neohřál, Řanda starší si nevedl špatně. No jako kulisa k obědu se to dalo přežít, ale doporučovat to nikomu nebudu. "A hodinky s vodotryskem by jsi nechtěl?"... (07.09.2022)