foto

Emilie Urbanová-Jeřábková

  • nar. 6.5.1881
    Stará Huť, Rakousko-Uhersko
  • zem. 23.12.1967 (86 let)
    Černošice u Prahy, Československo

Biografie

Emilie Urbanová – Jeřábková, uváděná i jako Emma Jeřábková – Urbanová, se narodila 6. května 1881 ve Staré Huti u Berouna jako Emilie Jeřábková. S divadlem začínala v berounském ochotnickém souboru. Pro profesionální hereckou dráhu se připravovala u herečky Otýlie Sklenářové – Malé.

Poté poprvé stanula jako herečka v pražské Uranii u V. J. Suka (1900 – 1901) a se společností Františka Laciny vystupovala v Národním divadle v Brně (1901 – 1902). Poté byla v angažmá u ředitele Vendelína Budila v Městském divadle Plzeň (1902 – 1. říjen 1907) a svojí jevištní dráhu ukončila v holešovickém Lidovém divadle Uranie v Praze (1907 – 1913).

Roku 1913 se Emilie Jeřábková provdala jako Urbanová (začala využívat obě příjmení) a věnovala se především rodině. V dalších letech vystupovala už jen pohostinsky a příležitostně na své bývalé domácí scéně v Uranii, v Pištěkově divadle, v Měšťanské Besedě nebo v Divadle Na Slupi.

Na divadelní jeviště se vrátila i po roce 1945, kdy jako vážená herečka na rozhraní 40. a 50. let vystoupila v Divadle Na Vinohradech (1947) a v Národním divadle v Praze (1947 – 1948). Kromě hereckých aktivit se po roce 1918 angažovala také v pražské obecní samosprávě. Emilie Urbanová – Jeřábková byla především charakterní herečkou, převážně českého veseloherního (ale i vážného) repertoáru.

V začátcích své dráhy hrála hlavně naivky a milovnice, pro něž je předurčila její křehká a drobná dívčí postava, líbezný zjev a dětský hlas. Často dostávala tzv. kalhotkové role – postavy chlapců a mužů, byla i oblíbenou představitelkou princezen. Svým herectvím byla přirovnávána k herečce Národního divadla Ize Grégrové.

Ženské i mužské postavy zjevila ve hrách „Domov“ (Marie), „Myška“ (Marta), „Noc na Karlštejně“ (Alena), „Soud lásky“ (Blanka), „Strakonický dudák“ (Zulika), „Čekanky“ (Jiřina), „Hadrián z Římsů“ (Ruměna), „Paní mincmistrová“ (Žofka), „Zvíkovský rarášek“ (Petr), „Lucerna“ (Kněžna), „Zlý duch Lumpacivagabundus“ (Krejčí Jehlička), „Jedenácté přikázání“ (Pepík), „Podskalák“ (Pepička) atd.

Kromě těchto si stihla zahrát ještě v inscenacích „Tvrdohlavá žena“ (Terezka), „Sen noci svatojánské“ (Titanie), „Vlast“ (Rafaela), „Veselé ženy windsorské“ (Anna Pacholíková), „Elektra“ (Elektra), „Žabec“ (Taňa), „Malá Peggy“ (Peggy), „Cop“ (Máňa), „Malá všetečka“ (Marcelina), „Jiný vzduch“ (Hela), „Láska světákova“ (Lucie), „To neznáte Brodilku“ (Lojzička) či „Vějíř lady Windermerové“ (Lady Jedburghová), „Kremelský orloj“ (Žebračka) a „Lištičky“ (Addie).

Kromě práce herecké se uplatnila i jako dramatická autorka veseloher a frašek: např. „Láska světákova“ (1911) s Martou Tonderovou, „To neznáte Brodilku“ (1929), „Trampoty zamilovaného tenora“ (1936), „Ivánek a mlsný medvěd“ (1950) aj. Její hry hrála mj. pražská i oblastní (Kladno) divadla. Ona sama i režírovala v Divadle Na Slupi („Čokoládová princezna“).

Do české kinematografie vstoupila Emilie Urbanová – Jeřábková v požehnaném věku až v 50. letech ve znárodněné produkci. V dobách, kdy byla řadu let mimo divadlo, si na ní vzpomněl režisér Václav Krška a obsadil jí do úlohy litomyšlské bytné spisovatele a učitele Aloise Jiráska (Eduarda Cupáka) Benoniové v životopisném filmu MLADÁ LÉTA (1952). I podruhé využil jejího herectví režisér Krška, když sehrála ve filmu Z MÉHO ŽIVOTA (1955) Barboru Smetanovou, matku hudebního skladatele Bedřicha Smetany (Karla Högera).

V dalších létech jí už obsazovali jiní režiséři, poprvé Bořivoj Zeman, pro jehož komedii ANDĚL NA HORÁCH (1955) předvedla už víc jak sedmdesátiletá pouhou epizodku babky v tramvaji.

Ve druhé polovině 50. let získala úlohy babičky v dramatu TAM NA KONEČNÉ (1957) Jána Kadára a Elmara Klose, babičky Vackových (Jan Pivec a Nataša Gollová) v Novákově HLAVNÍ VÝHŘE (1958) a babičky v koprodukčním (SSSR a ČSR) dětském Kulidžanovově filmu PŘÁTELÉ NA MOŘI (1959).

V 60. letech se na filmové plátno herečka dostala už jen jednou, pět let před smrtí, jako bytná Pošová ve filmu (opět koprodukční – NDR a ČSR) PRAHA NULTÁ HODINA (1962) Miloše Makovce. V herecké profesi se kromě divadla a filmu realizovala také před rozhlasovým mikrofonem. Herečka a dramatička Emilie (Emma) Urbanová – Jeřábková zemřela až 23. prosince 1967 v Černošicích u Prahy ve vysokém věku šestaosmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace