Rudolf Cortés

Rudolf Cortés (nesprávně psán jako Rudolf Cortéz) se narodil jako Rudolf Kraisinger 15. března 1921 v Plzni jako druhý syn (prvním byl Oskar) do rodiny bednáře Rudolfa a Španělky Mercedes. Vyučil se kožešníkem a několik let se tomuto povolání věnoval. Svůj umělecký pseudonym si zvolil podle jména své matky za svobodna. Své pěvecké vlohy zdokonaloval soukromě u D. Levitzkého a Draga Vitiče. Ještě při zaměstnání si přivydělával jako člen orchestru J. Podlahy Metropolitan, Jaroslava Maliny a ve spolcích Smetana, Komorní zpěvohra a Zlatá hvězda. A jako profesionál poprvé vystoupil v Orchestru Emila Ludvíka (1940 – 1941) a v německém divadle Moravské Ostravy (1941 – 1944).

Po okupaci se natrvalo usadil v Praze, kde vystupoval v Divadle 5. května (1945 – 1946), Divadle V + W U Nováků (1946 – 1948), Hudebním divadle v Karlíně (1948 – 1956), Divadle ABC (1956 – 1959) a poté v Alhambře (1959 – 1963). V posledních třech jmenovaných nadále vystupoval pohostinsky, i když již byl ve svobodném povolání. Rudolf Cortés byl hercem a zejména zpěvákem populární hudby druhé poloviny 20. století, jenž svůj barevný hluboký znělý hlas a herecké předpoklady využil na divadelních prknech při hudebních komediích, operetách a muzikálech, např. „Divotvorný hrnec“ (Woody), „Limonádový Joe“ (Limonádový Joe), „Nebe na zemi“ (Camilio), „Trampoty profesora Prilta“ (Harry), „Lumpacivagabundus“ či „Veselý pražský trojlístek“ (Radůstka), „Fidlovačka“, „César a Kleopatra“, „Muž jménem La Mancha“ aj.

V českém filmu se Cortés objevil na začátku 50. let a až do 70. let se postupně objevoval v menších a epizodních rolích (nebo jen zpíval). Poprvé si zahrál dřevorubce zpívajícího píseň „Pro pár stromů statný les“ v Zemanově pohádce PYŠNÁ PRINCEZNA (1952). V této dekádě se ještě zjevil jako Dalibor ve vyobrazení Smetanovy opery „Dalibor“ v životopisném snímku Z MÉHO ŽIVOTA (1955) Václava Kršky, prošedivělý elegán v Hubertusu v komedii Ivo Nováka HLAVNÍ VÝHRA (1958) a též zpěvák tří písniček Rudy Bárta v koprodukční Lipského HVĚZDĚ JEDE NA JIH (1958). U snímku HLEDÁ SE TÁTA! (1961) Františka Daniela filmoví diváci slyšeli pouze jeho hlas při zpěvu písně „Vím, že bývá malý člověk sám“.

V 60. a 70. létech se představil v úspěšných a nadprůměrných titulech. Byl adjutantem generála (hrál ho Jindřich Narenta) a důstojníkem SS v TRANSPORTU Z RÁJE (1962) Zbyňka Brynycha, střelcem v dnes již legendární parodii LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA (1964) Oldřicha Lipského (na divadle Cortés v tomto díle hrál titulní roli), důstojníkem a členem štábu v muzikální komedii Vladimíra Svitáčka a Jána Roháče KDYBY TISÍC KLARINETŮ (1964), kde si i zazpíval „Kam utíkáš, starý šneku“, porotcem v Čechově hudební komedii BYLO ČTVRT A BUDE PŮL (1968) a nakonec už sám sebou – zpěvákem songu „Nejmíň stárne klaun“ v dalším hudebním filmu ROMANCE ZA KORUNU (1975) Zbyňka Brynycha. Jedenáct let nato zpěvák zemřel. Roku 1978 byl Rudolf Cortés oceněn titulem Zasloužilého umělce.

Jako oblíbený zpěvák populární soudobé hudby, trampských písní a taky vážných a klasických děl byl zpěvákem Orchestru Karla Vlacha (1947 – 1956) a později vlastní doprovodné skupiny. S těmito tělesy Cortés pořádal koncerty, zájezdové programy po celém Československu i po zahraničí (př. NDR, SSSR, Rakousko, Polsko), vystupovali v televizních zábavných a hudebních pořadech, v rozhlase („Divotvorný hrnec“ apod.) a nahrávali gramofonové desky („Už bude šest“, „Kouzelná píšťala“ či „Táborák už zhas“), jež dodnes vycházejí na různých audio nosičích. Známé jsou například písně „Ďáblovo stádo“, „Kdybych já uměl psát básně“, „Čert ví proč“, „Granada“, „Ezop a brabenec“, „Hm, hm“, „Mercedes“ nebo „S tebou“.

Vystupoval v televizních pořadech (BABIČČINA KRABIČKA i REVUE PRO BANJO). Rudolf Cortés byl dvakrát ženatý s Dagmar a Alenou a měl tři děti: zpěvačku Dášu Cortésovou (*1947), Rudolfa a Davida. Jeho celoživotní zálibou bylo rybaření. Od konce 60. let začal trpět Alzheimerovou chorobou. Kvůli ní se musel později vzdát umělecké činnosti, na poslední léta se odstěhovat do domova důchodců v Krásné Lípě. Nakonec na následky této choroby 12. prosince 1986 v Krásné Lípě herec a zpěvák Rudolf Cortés zemřel v pouhých pětašedesáti letech. Jeho dcera s Ondřejem Suchým vydala memoáry „Rudolf Cortés: Milovaný i zatracovaný“ (2004) a Pavel Křemen natočil dokument ZAPOMENUTÁ HVĚZDA (2007).

Jaroslav "krib" Lopour