Reklama

Reklama

Josef Bulík

Josef Bulík

nar. 22.03.1925
Praha, Československo

zem. 28.08.2012 (87 let)
České Budějovice, České Budějovice, Jihočeský kraj, Česko

Biografie

Josef Bulík se narodil 22. března 1925 v pražských Čimicích. S hereckou dráhou začínal po okupaci jako člen uměleckého souboru při prvním pohotovostním pluku. Zároveň externě docházel na DAMU a roku 1949 hostoval v Národním divadle v Praze. Profesionální a dlouhodobější angažmá měl v Krajském oblastním divadle v Plzni (1948 – 1951), v Městském oblastním divadle Mladá Boleslav (1951 – 1954) a nakonec v českobudějovickém Jihočeském divadle (1954 – 1992), kde hostoval i po odchodu na penzi (1992 – 2011).
Vystupoval i na otáčivém hledišti v Českém Krumlově a v kabaretu HErCů Jihočeského divadla. Svým mnohavrstvým herectvím se ihned stal předním hercem jihočeského souboru a divadla.
Zahrál si například Ďuricu a Šuhaje („Jánošík“), Zemljaniku („Revizor“), Bobeše („Otec“), Petra („Les“), Skalozuba („Hoře z rozumu“), Patrona („Poprask na laguně“), Břenku („Žižka z Trocnova“), Mikuliho („Strakonický dudák“), Barona Krüga („Bílá nemoc“), Sergejeviče („Tři sestry“), Bláhu („Naši furianti“), Soběbora („Hadrián z Římsů“), Ivana („Lucerna“), Petra („Romeo a Julie“), Gustava („Těžká Barbora“), Klubka („Sen noci svatojánské“), Sarka – Farku („Hrátky s čertem“), Dardu („Nebe na zemi“), Fadinarda („Slaměný klobouk“), d’Artagnana („Tři mušketýři“), Grumia („Zkrocení zlé ženy“), Jacqua („Jak se vám líbí“), Von Frische („Válka s mloky“), Hanuše z Chlumu („Jan Hus“), Loupežníka („Loupežník“), Jaga („Othello“), Lorda Fancourta („Charleyova teta“), Kalinu („Mnoho povyku pro nic“) i Nedělu („Don Juan“).
Od poloviny 60. let se objevil ve hrách „Jedenácté přikázání“ (Emanuel Střela), „Mam’zelle Nitouche“ (Celestin), „Tvrdohlavá žena“ (Kuba), „Veselé paničky windsorské“ (Falstaff), „Ze života hmyzu“ (Slimák), „O myších a lidech“ (Lennie), „Kupec benátský“ (Salerio), „Poprask na laguně“ (Fortunato), „Hamlet“ (Hrobník), „Kočka ve vile“ (Oldřich Hrach), „Dalskabáty, hříšná ves“ (Piškytle), „Ženitba“ (Štěpán), „Vojna a mír“ (Alpatyč), „Brouk v hlavě“ (Augustin), „Pygmalión“ (Alfréd Doolittle), „Jindřich VI. na lovu“ (Lurwell), „Divotvorný hrnec“ (Čochtan), „Zimní pohádka“ (Pastýř), „Limonádový Joe“ (Abe Honesty), „Princezna Pampeliška“ (Stráž), „Julius Caesar“ (Popilius), „Noc v Benátkách“ (Bartolomeo), „Odcházení“ (Osvald) a desítky dalších.
Jeho zvláštně řezaný charakteristický obličej, optimistický výraz a herectví byly několikrát využity i pro filmovou kameru. Ovšem kvůli svým mimopražským angažmá byl Josef Bulík využíván pro malé roličky jenom ojediněle a ve velkých časových rozestupech. Debutoval výraznější postavou syna dřevorubce Srbka (L. H. Struna) Fabiána, jenž se svým otcem bojuje na podzim roku 1938 proti henleinovcům ve Weissově ULOUPENÉ HRANICI (1947).
V 50. letech se představil jenom v jedné úložce jako přednosta stanice v komedii KAM ČERT NEMŮŽE (1959) Zdeňka Podskalského. Ovšem výraznější postavu dostal ihned následující rok.
Představoval syna Rudolfa Šamoníka (Jaroslav Vojta) Františka v dramatu SEDMÝ KONTINENT (1960) Václava Gajera. O pět let později byl redaktorem Hlasatele v další komedii Zdeňka Podskalského BÍLÁ PANÍ (1965). V sedmdesátých letech zúročili filmaři jeho herectví pro úlohy uhlíře, kterého proti jeho vůli provdá samotný šlechtic Petr Vok z Rožmberka ve Steklého komedii SVATBY PANA VOKA (1970), dřevorubce Bouzka v dobrodružném snímku ČERNÝ VLK (1971) Stanislava Černého a vyšetřovatele nadstrážmistra Cardy v Tomanově dramatu CESTY MUŽŮ (1972).
V 80. letech se po více jak sedmnácti letech předvedl jako kapitán VB v příběhu Vladimíra Drhy MUKA OBRAZNOSTI (1989). Svoji filmografii ukončil v 90. letech jako jeden ze sedláků Koukol v dramatu JE TŘEBA ZABÍT SEKALA (1997) Vladimíra Michálka.
Často spolupracoval s rozhlasem („Krásná Imperia“, „Kráska a zvíře“, „Ptáci bez hejna“, „Fůra dřeva“, „Ptáčník“, „Kynologický ústav“, „Soupeři“, „Štěstí“, „Tajemství obrazárny“, „Muž a stín“, „Divotvorný klobouk“, „Vzorek“, „Cizí žena“ atd.) a ojediněle s televizí (např. DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY). Získal Cenu Senior Prix (1996). Jeho životní partnerkou byla herečka a budějovická kolegyně Hana Bauerová (*1931). Josef Bulík zemřel 28. srpna 2012 v Českých Budějovicích ve věku sedmaosmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Herec

Filmy
1998

Je třeba zabít Sekala

1989

Muka obraznosti

1977

Miluška a její zvířátka (TV film)

1972

Cesty mužů

1971

Černý vlk

1970

Reportáž psaná na oprátce (TV film)

 

Svatby pana Voka

1965

Bílá paní

1960

Sedmý kontinent

Reklama

Reklama

1959

Kam čert nemůže

1947

Uloupená hranice

Seriály
1989

Dobrodružství kriminalistiky

Dokumentární
1968

Kamera zkoumá dobu (seriál)

 

Den hanby (E02)

Divadelní záznam
1967

Tvrdohlavá žena

Reklama

Reklama