Zdena Kvapilová

Zdena (Zdenka) Kvapilová, přezdívaná Fanča, se narodila do herecké rodiny národem milovaného Jana Wericha jako jeho vnučka. Tím se zdály býti předurčeny další kroky malé Zdenky. Její maminka, jediné dítě Werichových – Jana Werichová-Kvapilová, byla herečka a příležitostná překladatelka. Její otec Jiří Kvapil byl též herec.

Zdena hrála, údajně na Werichovo přání, coby dítě už v polovině 70. let v divadle Semafor ve hrách „Smutek bláznivých panen“ a „Kytice“. Jan Werich viděl svou vnučku jen jako divák, zdraví už nedovolilo se vedle ní postavit. Herectví ji však přestalo bavit, bavilo-li ji vůbec, a tak na své přání ze Semaforu odchází.

Zdena si stihla zahrát jen jedinou filmovou roličku, a to dívku Alenu ve filmu Ať žijí duchové!. Tím byla kratičká herecká kariéra uzavřena.

Dětství v rodině Werichově by jí mnohý záviděl, jenže všechno bylo jinak. Duševní nemoc babičky Zdeny Werichové, těžké nemoci dědečka Wericha a jako by zkoušek na malou Zdenu nebylo dost, umírá ji maminka i otec, to všechno začátkem 80. let. Malá Zdenka tak přichází o nejbližší příbuzné. Pomocná ruka přichází od Jiřího Voskovce žijícího v USA, který nabídl Zdence, že může bydlet s jeho rodinou. Žel Jiří Voskovec umírá dříve, než Zdenka mohla přijet.

Zdena vystudovala dvouobor pedagogiku – ošetřovatelství, později odchází do Švýcarska, kde vystuduje fyzioterapii a psychologii. Provdává se tam za českého imigranta Hulíka, spolu mají dceru Janu. Zdenka je v kontaktu s lidmi kolem Semaforu i společnosti Jana Wericha a čas od času jezdí do Čech.

sator