Reklama

Reklama

Jaque Catelain

Jaque Catelain

nar. 13.12.1901
Saint-Germain-en-Laye, Francie

zem. 05.03.1965 (63 let)
Paříž, Île de France, Francie

Biografie

Všestranný umělec Jaque Catelain se již ve dvacátých letech stal hvězdou francouzské němé éry, před kamerou se objevoval až do padesátých let, záběr jeho aktivit byl ale mnohem širší a dnes patří k důležitým osobnostem dějin francouzské kinematografie. Narodil se jako Jacques-Guérin Castelain, jeho umělecký pseudonym měl několik různých verzí, nejčastěji se ale uvádí jako Jaque Catelain. Shodou okolností se narodil na starobylém zámku Saint-Germain-en-Laye, což dodnes zdůrazňují jeho biografie, jeho otec Émile Jean Castelain byl spisovatelem a později starostou v Saint-Germain, matka se amatérsky věnovala malování.

Rodičovské geny probudily v Catelainovi nadání k různým uměleckým oborům, již jako dítě se věnoval psaní, ve společnosti rodiny poznával také zajímavé osobnosti z kulturního prostředí, ovlivnilo jej především setkání s později slavným režisérem Marcelem L'Herbierem. Catelain původně studoval výtvarné umění, později přešel ke studiu herectví na konzervatoři. Za první světové války krátce sloužil v armádě, zhruba od roku 1917 ale navázal intenzívní spolupráci s L′Herbierem, kromě toho působil jako novinář. První prokazatelný vstup Jaque Catelaina před kamerou je spojen s filmem ROSE-FRANCE (1919), jako herec se pak podílel na významném uměleckém počinu ELDORADO (1921).

Kromě herectví se Catelain uplatnil jako klavírista a doprovázel promítání filmů, zajímavým způsobem se zapsal do historie francouzské němé éry také jako samostatný režisér a jeho film LE GALERIE DES MONSTRES (1924) byl oceněn v Japonsku. Jako herec byl zván i do jiných zemí a například v Rakousku natočil spolu se svou krajankou Huguette Duflos film RŮŽOVÝ KAVALÍR (Der Rosenkavalier, 1925). Díky své vizáži byl Catelain obsazován do postav prvních milovníků a mladých elegánů, jeho herecký projev tehdy kritici ale shledávali jako příliš toporný. Až s odstupem času se ukázalo, že Catelain se již v této době ukázal jako progresívní umělec, který směřoval k později vyhledávanému civilnímu herectví osvobozeného od divadelních manýr.

Ve třicátých letech rezignoval Catelain na pozici filmové hvězdy a začal se věnovat více divadlu, nadále ale dostával role především ve filmech Marcela L΄Herbiera. Hrál tak například v jednom z prvních zvukových filmů DÍTĚ Z LÁSKY (L′enfant de l΄amour, 1930), později se objevil také ve filmu ŠTĚSTÍ (Le bonheur, 1934), v dalších letech dostal příležitosti převážně v rolích skutečných historických postav (MARSEILLAISA – La Marseillaise, 1937; ADRIENNE LECOUVREUR, 1938). Kromě toho pokračoval ve své profesi novináře a ve 30. letech podnikl cestu do USA, aby pořídil rozhovory s největšími světovými hvězdami.

V roce 1940 odjel Catelain na divadelní turné po jižní Americe a vzhledem k počátku druhé světové války se do Francie vrátil až po šesti letech. Mezitím v Argentině těžce onemocněl, po rekonvalescenci působil v Kanadě a natočil i několik filmů v Hollywoodu. Po návratu do Evropy hrál již jen několik menších rolí, spolupracoval například s Jeanem Renoirem, v roli Claudia ve filmu POSLEDNÍ DNY POMPEJÍ (Gli ultimi giorni di Pompei, 1950) točil také naposledy s Marcelem L′Herbierem. V této době také o L΄Herbierovi napsal dodnes informačně hodnotnou monografii (Jaque Catelain présente Marcel L′Herbier, 1950).

Jaque Catelain zemřel následkem plicního onemocnění v Paříži 5. března 1965 ve věku 68 let. Jeho manželkou byla Suzanne Vial, s níž se znal již od dětství; Suzanne později pracovala u filmu jako střihačka.

Pavel "argenson" Vlach

Reklama

Reklama