Reklama

Reklama

Daniel Ivernel

Daniel Ivernel

nar. 03.06.1920
Versailles, Francie

zem. 11.11.1999 (79 let)
Paříž, Île de France, Francie

Biografie

Francouzský herec Daniel Ivernel byl oddán především divadlu, na svém kontě má ale i bezmála padesát vedlejších rolí ve filmu. Narodil se ve Versailles, vyrůstal ale u své babičky v malém městečku Chaumont-en-Vexin. Tady také propadl kouzlu divadla, když celé večery trávil s herci kočovné herecké společnosti. Herectví studoval na pařížské konzervatoři a již během druhé světové války začal vystupovat v různých divadlech, krátce pobyl i v legendární Comédie Française. Proslavila jej příslušnost k Théâtre National Populaire významného režiséra Jeana Vilara, v jehož souboru vystupoval například na festivalu v Avignonu (Dantonova smrt 1948, Lorenzaccio, 1952).

K filmu se dostal Daniel Ivernel krátce po druhé světové válce, poměrně velkou příležitost dostal hned ve svém debutu KRÁSNÁ CESTA (Le beau voyage, 1947), v němž doplnil ústřední dvojici milostného dramatu na zaoceánském parníku. Další větší roli přítele a zároveň soka v lásce hlavního hrdiny (Daniel Gélin) hrál v adaptaci divadelní hry SNÍH BYL ŠPINAVÝ (La neige était sale, 1952). Vedle početnější spolupráce s režisérem Jeanem Delannoyem je na místě připomenout i velké příležitosti, které mu ve svých filmech poskytl Julien Duvivier (POD PAŘÍŽSKÝM NEBEM – Sous le ciel de Paris, 1951; SVÁTEK PRO HENRIETTU – Le fête à Henriette, 1952).

Mezitím stoupal i jeho kredit divadelního herce, zvláště po účasti v úspěšném představení Tramvaj do stanice Touha, v němž účinkoval v roce 1949 na scéně Théâtre Edouard VII po boku předválečné hvězdy Arletty. Znovu se zviditelnil v několika úspěšných, tentokrát kostýmních filmech. Jako přítel titulního hrdiny Gaspard Caderousse se objevil ve Vernayově adaptaci Dumasova románu HRABĚ MONTE CHRISTO (Le comte de Monte Cristo, 1954; na vzniku tohoto filmu se podílel i jako scénárista). V životním příběhu slavné královské metresy MADAME DU BARRY (1954) ztvárnil postavu jejího manžela hraběte Jeana du Barry, v Guitryho životopisném velkofilmu NAPOLEON (Napoléon, 1955) hrál císařského kancléře Cambacérèse. V této době byl k natáčení přizván i do Itálie a objevil se v mytologickém příběhu ODYSSEUS (Ulisse, 1954).

Na jevišti se znovu prosadil ve velké roli krále Jindřicha II. v divadelní hře Becket aneb Čest boží (Théâtre Montparnasse, 1959), poté znovu přijal krátké angažmá v Comédie Française (Strýček Váňa, 1961), opět spolupracoval i s Jeanem Vilarem a v jeho režii znovu hrál v Avignonu. Z Ivernelovy další participace ve filmu připomeňme opětovnou spolupráci na Duvivierových titulech, v nichž stál po boku Brigitte Bardot (ŽENA A TATRMAN – La femme et le pantin, 1958) nebo Danielle Darrieux (MARIE OCTOBRE, 1959). Zviditelnila jej také další velká role přítele hlavního hrdiny (Hardy Krüger) v oscarovém filmu NEDĚLE VE VILLE D’AVRAY (Les dimanches de Ville d’Avray, 1962), jako kapitán Mauger se objevil i v Buñuelově DENÍKU KOMORNÉ (Le journal d’une femme de chambre, 1964).

Jestliže v padesátých a šedesátých letech hrál Daniel Ivernel řadu velkých rolí, u nás jej můžeme znát spíše až ze závěru jeho dráhy filmového herce, kdy v sedmdesátých letech hrál vedlejší role v kriminálním žánru. Ve filmech BORSALINO (1970) a BORSALINO A SPOL. (Borsalino and Co., 1974) hrál policejního komisaře Fantiho, několikrát v této době točil s J. P. Belmondem, například ve filmu TĚLO MÉHO NEPŘÍTELE (Le corps de mon ennemi, 1976) hrál starostu Verbrucka. Hrál i s Jeanem Gabinem a v justičním dramatu PŘÍPAD DOMINICI (L’affaire Dominici, 1973) jsme jej mohli vidět v roli předsedy soudu.

Kromě filmu a příležitostné práce pro televizi nadále hrál divadlo, častěji znovu účinkoval v díle Jeana Anouilha (Cestující bez zavazadel, Romeo a Jana). Svou poslední roli ve filmu odehrál opět jako policejní komisař v kriminálce SOUDCE ZVANÝ ŠERIF (Le juge Fayard dit le shérif, 1977), později se ještě dvakrát objevil v televizi, příležitostně hrál divadlo, naposledy stál na jevišti v Théâtre de l’Oeuvre v Pirandellově hře Jindřich IV. (1994). V této době se ale spíše věnoval již jen pedagogické činnosti a vyučoval herectví na pařížské konzervatoři.

Od roku 1953 byl Daniel Ivernel ženatý s herečkou Christiane Lasquin, s níž v 50. a 60. letech hrál v divadle. Po její smrti se cítil osamělý a upadal do depresí. Neutěšená psychika jej nakonec přivedla k pokusu o sebevraždu. Jeho následkem zemřel v nemocnici 11. listopadu 1999 ve věku 79 let.

Pavel "argenson" Vlach

Reklama

Reklama