foto

Édouard Delmont

  • nar. 5.12.1883
    Marseille, Francie
  • zem. 22.11.1955 (71 let)
    Cannes, Francie

Biografie

Francouzský herec Édouard Delmont se na domácí půdě zviditelnil především početnou spoluprací s významným režisérem Marcelem Pagnolem, u nás jej můžeme znát spíše až z několika filmů závěru jeho herecké dráhy. Delmont pocházel z Marseille, jeho vlastní jméno bylo Édouard Autran, v rodinné tradici začínal původně pracovat jako kovář, později se stal technikem divadla Alcazar v Marseille. Tady prošel několika profesemi a nakonec se koncem první světové války stal hercem. Tehdy také přijal umělecké jméno Delmont, které vzniklo modifikací názvu kostela Notre-Dame du Mont, v jehož blízkosti se narodil.

Po prvních úspěších v Marseille zamířil Delmont do Paříže, kde se setkal s dalšími rodáky, taktéž později známými herci jako byl například významný dramatický umělec Raimu. S ním se Delmont seznámil již ve svých začátcích na turné v Tunisu, později s ním často hrál i ve filmech. Před filmovou kamerou se Delmont objevil poprvé až jako padesátiletý a v následujících dvou dekádách na své kinematografické konto nastřádal 90 filmů. Ke spolupráci s filmem jej přivedl Marcel Pagnol, který měl snahu do svých děl zasazených na jih Francie obsazovat místní rodáky kvůli zachování autenticity. Delmont se tak objevil v jeho slavné marseillské trilogii, ve druhé a třetí části se objevil jako doktor Venelle (FANNY, 1932; CÉSAR, 1936). I když Delmont původně do Paříže přišel jako divadelní herec, jeviště nakonec ve třicátých letech opustil a stal se výhradně filmovým hercem.

Opět ve spolupráci s Pagnolem se před kamerou poprvé brzy setkal s dalším slavným jihofrancouzským rodákem Fernandelem a v jejich prvním společném filmu ANGÈLE (1934) hrál poměrně velkou roli zemědělce Amédéa. Točil také s Jeanem Renoirem, jako rolník Cabri se objevil v historickém filmu o vzniku francouzské národní hymny MARSEILLAISA (La Marseillaise, 1938). Ve stejném roce rozšířil svou filmografii o další umělecky významný film NÁBŘEŽÍ MLH (Quai des Brûmes, 1938), kde hrál hostinského, rolí rybáře Maillefera přispěl i do dalšího Pagnolova hodnotného filmu PEKAŘOVA ŽENA (La femme du boulanger, 1938); také toto byl jeden ze společných filmů s Raimu.

Vzhledem k tomu, že Delmont točil několikrát do roka – a to zvláště za druhé světové války – je jasné, že se nevyhnul ani průměrné produkci sentimentálních příběhů a nenáročných veseloher. Z častějších setkání s Fernandelem připomeňme komedii CESTA DO JINÉHO SVĚTA (L’héritier des Mondésir, 1942), v níž se objevil jako majordomus Firmin, velkou roli hrál i ve Fernandelově vlastní režii filmu PROSŤÁČEK (Simplet, 1942). Z jiných žánrů uveďme kriminálku KOMISAŘ MAIGRET ZASAHUJE (Picpus, 1943), která byla ve své době uvedena i v našich kinech. Roli otce hlavního hrdiny, horníka Noëla, hrál Delmont v dalším ambiciózním filmu PEKELNÉ ÚDOLÍ (Le val d’enfer, 1943).

Po válce filmoval Delmont o poznání méně, pozornost si ale zaslouží obnovená spolupráce s Marcelem Pagnolem, v jehož filmu DOPISY Z MÉHO MLÝNA (Les lettres de mon moulin, 1954) dostal hlavní roli v jedné z povídek. Své poslední filmy – známé i u nás – natočil Delmont opět s populárním Fernandelem. Jako málem pohřbený a překvapivě obživlý doktor Spiletti se objevil v komedii NÁVRAT DONA CAMILLA (Le retour de Don Camillo, 1953). Ve filmu BERÁNEK S PĚTI NOHAMA (Le mouton à cinq pattes, 1954) – kde Fernandel hrál šest rolí – dostal Delmont jednu z hlavních postav doktora Bollèna, který má za úkol shromáždit kdysi slavná paterčata pro účast na slavnosti v rodném městě.

Édouard Delmont byl třikrát ženatý, zatímco první manželka Marguerite Bourgot byla o pár let starší, další dvě manželky Marie-Rose Nusilié a Béatrice Cauvin byly o generaci mladší. Potřetí se oženil krátce před smrtí na jaře 1955. Zemřel v Cannes 22. listopadu 1955 ve věku 72 let, podle svého přání byl pohřben v Marseille.

Pavel "argenson" Vlach

Herecká filmografie

Filmy

1954 Ali - Baba a 40 loupežníků
Beránek s pěti nohama
Les Lettres de mon moulin
Pláž
1953 Návrat dona Camilla
Volání osudu
1952 Manon des sources
Son dernier Noël
Éternel espoir
1951 Au pays du soleil
Juliette ou La clef des songes
Monsieur Octave
Table-aux-Crevés, La
Trafic sur les dunes
1950 Belle que voilà, La
Diavolo in convento, Il
Le Grand cirque
1949 Deux amours
Homme qui revient de loin, L'
Škola nezbedníků
1948 Auberge du péché, L'
Bagarres
Colomba
Dessous des cartes, Le
La renégate
Les eaux troubles
Manù il contrabbandiere
1947 Destin exécrable de Guillemette Babin, Le
Nuit sans fin, La
1946 Affaire du Grand Hôtel, L'
Gardian, Le
Ploum ploum tra la la
1945 Fiancée des ténèbres, La
Solita de Cordoue
1944 Collection Ménard, La
Un chapeau de paille d'Italie
Île d'amour, L'
1943 Adieu Léonard
Bonne étoile, La
Mon amour est près de toi
Picpus
Port d'attache
Soleil a toujours raison, Le
Une femme dans la nuit
Une vie de chien
Val d'enfer, Le
1942 Arlésienne, L'
Cap au large
Feu sacré
Simplet
Soyez les bienvenus
Steibruch
1941 Notre Dame de la Mouise
Parade en 7 nuits
Trois Argentins à Montmartre
1940 Héritier des Mondésir, L'
Nuit merveilleuse, La
1939 Berlingot et Cie
Berlingot et compagnie
Déserteur, Le
Paradis des voleurs, Le
1938 Balthazar
Balthazar
Farinet ou l'or dans la montagne
Firmin, le muet de Saint-Pataclet
Hercule
Héros de la Marne, Le
Marseillaisa
Nábřeží mlh
Pekařova žena
Petit chose, Le
1937 Blanchette
Chanteur de minuit, Le
Franco de port
L'étrange Monsieur Victor
Regain
Romarin
Secrets de la Mer Rouge, Les
1936 César
1935 Toni
1934 Angèle
Bleus de la marine, Les
Train de huit heures quarante-sept, Le
1933 Au pays du soleil
Jofroi
Roger la Honte
1932 Fanny
1931 Mamzelle Nitouche (francouzská verze)
Marius

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky