foto

Pippo Franco

  • nar. 2.9.1940 (79 let)
    Roma, Itálie

Biografie

Komik, televizní moderátor, zpěvák, spisovatel a režisér Pippo Franco pochází z Říma, kde se narodil 2. září 1940. Jeho rodné jméno je inverzí současného, tedy Franco Pippo (Francesco Pippo). Přehození jmen začal používat až jako pseudonym ve světě showbyznysu. Pod jménem Pippo Franco se proslavil již jeden italský komik a to Giuseppe Stagnitti známý z kabaretů.

Pippo nebo chcete-li Franco je hlavně jedním z představitelů italské sexykomedie sedmdesátých a osmdesátých let. Podílel se na mnoha filmech v režii tvůrců, jako Luciano Salce, Aldo Grimaldi, Franco Prosperi, Sergio Martino, Mariano Laurenti či Bruno Corbucci. Ve filmu debutuje tento 177cm vysoký chlapec ve filmu Maria Mattoliho APPUNTAMENTO A ISCHIA (1960). Poté jsme ho mohli ve filmu vidět až v roce 1968, jako vojáka ve snímku CHIMERA. Roku 1972 dostává roli Mattarazziho v úspěšné komedii NEBOŽTÍCÍ PŘEJÍ LÁSCE a ve stejný rok hraje Bruna ve filmu BOCCACCIO. Úspěšnou komedií se stal snímek vysílaný také v USA s názvem QUEL GRAN PEZZO DELLA UBALDA TUTTA NUDA E TUTTA CALDA (1972), kde hraje spolu s Edwige Fenech. Jelikož je Pippo jedním z představitelů italské sexykomedie, měl možnost hrát vždy po boku krásných žen. Kromě Edwige Fenech to byly třeba Silvia Dionisio, Laura Belli a další.

V roce 1981 režíroval sám sebe ve filmu LA GATTA DA PELARE. Kromě toho že zde hraje hlavní roli Stefana Valentiho a je režisérem, navíc také napsal scénář a hudbu. Pippo ztvárnil zatím necelých šedesát rolí a ve většině případů se jednalo o komediální žánr.

V televizi vedl v roce 1980 vysílání pořadu SCACCO MATTO. Spolu s ním v pořadu vystupovala Laura Troschel (jeho tehdejší manželka) a Claudio Cecchetto. Roku 1990 jej můžeme spatřit v komediální show LA SAI L´ULTIMA. Po roce 2000 přichází s varietní show BELLISIMA: CABARET ANTICRISI ve spolupráci se společností Bagaglino. Se společností umělců Bagaglino je Pippo úzce spjatý. Bagaglino bylo založeno v Římě v listopadu 1965 Pierem Francescem Pingitorem a Mario Castellaccim. Původní název byl Bragaglino na počest Anton Giulio Bragaglia. Z důvodu dědického řízení byla společnost přejmenována na Bagaglino. Od roku 1973 se Bagaglino začíná objevovat také na televizních obrazovkách. Bagaglino se věnuje aktuálnímu dění, politice, zábavě. Všechny události stojí za zmínku a nesou se ve znamení satiry. Jeden z velkých kabaretiérů Oreste Lionello zemřel 18. února 2009 a kabaret již neměl takovou sledovanost. Ač v září 2011 Bagaglino mělo končit na základě rozhodnutí manažerů a divácké krize v poslední době, jak vysvětluje Pippo není to pravda : „Bagaglino a zrušené? Toto je názor jen některých, tato „společnost historických umělců" nebyla nikdy zrušena, je to lež“. Zakladatel Bagaglia Pier Francesco Pingitore je režisérem, který Pippa obsazuje nejčastěji. Jedná se o množství filmů například NERONE (1977), TUTTI A SQUOLA (1979), L´IMBRANATO (1979), později LADRI SI NASCE (1997) a mnoho dalších.

Rovněž v hudebním světě se Pippo neztratil. Začal zpívat a hrát na kytaru na konci padesátých let a začal rovněž psát písně se surrealistickými texty. Roku 1968 zaznamenal menší hit "Vedendo una foto di Bob Dylan". Jako zpěvák natočil více než tucet alb, V letech 1979 a 1984 ho můžeme vidět na populárním hudebním festivalu v San Remu . Znovu se sem vrátil se v roce 2008.

Pippo je úspěšný také jako spisovatel. Spolu s profesorem Antoniem Di Stefano vydal tři knihy Non prenda niente tre volte al giorni (2002), Qui chiavi subito (2006) a L'occasione fa l'uomo Ragno. Strafalcioni, cartelli, scritte sui muri e altri capolavori di umorismo involontario (2007). Ve veřejných volbách v roce 2006, se ucházel o místo v senátu za Křesťansko-demokratickou samosprávu Lazia. Jeho strana získala ale pouze 0,6% hlasů a nemohl být tedy zvolen. S bývalou ženou Laurou Troschel má jednoho potomka, další dva pak se současnou manželkou Pierou Bassino.

Petr "Hennes" Hennebichler

Režijní filmografie

Filmy

1981 Gatta da pelare, La