katasta

Musím říct, že tohle mě opravdu dostalo. Tolik emocí v jednom filmu, to se vidí jen málo kdy. Všechno je tak realistické, věrohodné. Je příšerné koukat se na bezmoc Gilberta, a přesto vidíte, že se nevzdává, že pořád hledá krásu ve svém životě, že nade vše miluje člověka, který není schopný mu něco dát na oplátku, a jen žasnete, kde se v něm ta obrovská síla bere. Musím smeknout před všemi, kdo se na tomto snímku podíleli, protože vytvořili něco úžasného a jedinečného. Nejvíce mě tu ale překvapil Leonardo DiCaprio, zde ukázal vše, co v něm je, i když v docela nízkém věku, a bylo vidět, že si tu roli užívá.

Toto je příběh lidí, kteří se snaží udělat svět lepším. Jak už to tak ale bohužel bývá, když už se o to někdo snaží, má víc překážek než je zdrávo, ale hlavní je vytrvat...a přesně o tom "Amazing Grace" je. Pro mě to bylo úžasné drama, o to strhující, že bylo skutečností. Ioan Gruffudd tu byl vynikající a na konci, když se mu konečně po mnoha letech povedlo uskutečnit svůj sen, jsem měla husinu. Hudba tu podtrhává všechny emoce a tak nemám tomuto kusu co vytknout.

"Monstrum" rozhodně přineslo hodně nového. Nápad všechno točit na bázi amatérské kamery je podle mě prostě geniální. Sem tam mi sice trochu vadilo, že se v ničem pořádně neorientuju, kamera se houpe sem a tam a všechno je nepřehledné, hrozně chaotické, zamotané a ne všechno, co bychom chtěli vidět, vidět opravdu můžeme. Tohle všechno na vás ale přenese pocit, jako byste tam opravdu byli, že se to fakt stalo, dodá to tomu prostě na věrohodnosti, autentičnosti a zážitek z filmu je tak umocněn způsobem, který se jen tak nevidí. Na zajímavosti tomu ještě ke všemu dodává to, že se páska přehrává a sem tam vidíme části, které se staly několik měsíců před příchodem Monstra, což docela příjemně zlehčuje obrovské napětí. Kdyby někdy něco takového udělali v 3D provedení, tak bych neváhala ani vteřinu a šla bych se s prominutím posrat do kina!

Ze začátku jsem vůbec nechápala, co je na tom tak úžasného...příběh geniálního a bláznivého matematika, co jde luštit šifry pro vládu, ne zrovna nějak přeborně podaný. Pak se ale ukáže, že nic není takové, jaké se zdá být a zrodí se silný příběh, o silném člověku, v prostředí, které je mi milé a stejně tak vzdálené jako blízké. Díváte se zde na svět očima Johna Nashe, a stejně jako on hodně dlouho nevíte, co je skutečnost a co jen výplod fantazie a musíte obdivovat duševní sílu jak Johna, tak Alicii. Russel Crowe mě tu hodně překvapil, podal vážně skvělý výkon, rozhodně nejlepší, jaký jsem u něj zatím viděla.

Nejsem asi zrovna v pozici, kdy bych tento snímek mohla hodnotit zcela objektivně, protože když jsem to celé sledovala, měla jsem pocit, jako bych se nějakým nedopatřením v tom filmu ocitla. Ještě se mi to v takové míře nestalo, ale vše co se v tom filmu dělo, se děje teď všude kolem mě, zvláštní pocit. Proto rozhodně nemůžu podpořit ty lidi, kteří si myslí, že je to snůška nesmyslů, vyhrocená až do nebes. Tony Goldwyn odvedl výbornou práci, scénář byl perfektkní a charaktery postav propracované do sebemenších detailů. Celou dobu jsem si říkala: pane bože, vdyť to je celý pravdivý, co za blázny se může hrnout do vztahů? "Každej debil na světě řekne, že někoho miluje. Nic to neznamená. Co cítíš, to nic neznamená. Záleží jenom na tom, co uděláš lidem, které miluješ. To jediný se počítá."

Revolutionary road je příběh páru, který má jako spousta lidí své sny, jasnou představu o tom jak chtějí žít a touhu si toto vše splnit podle svých přání. Jako spousta lidí však narazí na stereotyp všedních dnů a najednou jim dojde, že se nepochopitelně od svých představ vzdálili na míle daleko, že žijí životy, o kterých věděli, že je žít nechtějí a své sny nechali plavat pro lepší život, s penězi, o kterém mysleli, že bude jednodušší. Žádná přetvářka ale nevydrží věčně a oba se začínají hroutit a vzdávají chuť do života, který nechtějí, ale zároveň už ho neumí opustit. "Nemůžu odejít, a nemůžu tu ani zůstat". Ze začátku jsem měla trochu obavy, co z toho všeho vzejde a bála se nudného dramatu, které vám bude chtít vnutit až nereálně tragické osudy lidí. To se ale nestalo...spíš jsem si říkala jak neskutečně reálné to celé je, pokud tomu dá někdo sebemenší šanci...Postavy Franka a Abby jsou neskutečně propracované a Leonardovi Dicapriovi i Kate Winslet smekám, jak úžasně to dokázali zahrát.

5* za Ellen Page. V tomhle filmu jsem jí viděla poprvé a naprosto mě nadchla. Je tak přirozená až to snad ani neni možné, jako by tam hrála snad sama sebe... + skvělý téma, pěkně zpracovaný, hudba přesně podporující náladu filmu

Kdo by neměl v hlavě vyryto datum 11. září 2001...mluvili o tom všichni, většinu jímala hrůza a nikdo si to nedokázal představit, i v televizi to vypadalo téměř neuvěřitelně...hrstka šířila řeči o tom, že je to jen reklamní trik američanů, nebo jen a jen jejich práce. Po letech máme možnost nahlédnout do možného dění v jednom z letadel...v letadle United 93, jediném, které nedosáhlo cíle. Díky bohu z toho američani neudělali frašku jak je občas jejich zvykem a vše je uděláno naprosto věrohodně. Jak Paul Greengrass dokázal zachytil ten zmatek všude na velitelstvích a v letadle je úžasné.

Ta propracovanost do každého detailu je prostě úžasná.

Nečekala jsem, že by mě něco takového vůbec mohlo bavit...stáhla jsem si to jen kvůli hodnocení ostatních na zahnání nudy...a hle, baví mě to. Začátky sice byly trochu rozpačité, ale čim dál pokračuju, tím více se bavím, baví mě koukat na ty intriky, zvraty, na ten zdánlivě jednoduchý život zbohatlíků...má to prostě správné tempo, humor, nadsázky a absurdity, které vás dobře zabaví, teď je to něco jako moje droga :oD