Philcze

Chazellovo ďábelské crescendo, kdy se s každým zatroubením na trubku propadáte hlouběji do přehlídky dekadence a zvrhlosti průmyslu, který staví sny na zbídačených životech. Velmi podivný pastiš, který odsuzuje a glorifikuje zároveň, ale chce být fekálně nechutný stejně jako dojímavě romantizující. Filmový ekvivalent záseku ve výtahu s překoksovaným chlápkem, co vám tři hodiny maniakálně vykládá svoje byznys nápady, a vy přemýšlíte, jestli mu zakroutit krkem nebo ho poplácat po zádech. Ať už si zaslouží cokoliv, stejně jsem netrpělivě čekal, až mě z toho pekla vytáhnou, přestože jsem z něj mnohdy nedokázal spustit oči. 50 %

Všechny podoby prvních lásek se napříč generacemi pojí v jeden devítihodinový rubín, který nezastře inspiraci dojemnou postmoderní poetikou Šundžiho Iwaie plnou srdceryvných dopisů, vzkazů v knihách a nečekaných významů popových odrhovaček. Vytříbená estetika rozehrává v každé epoše výtečnou barvohru, která vás přikove k obrazovce, i když se děj kolem půlky lehce táhne a příliš spoléhá na otřepanou linii středoškolské romance, jejíž představitelé navíc zcela nezvládnou prodat hloubku jejich pouta. Jednoznačným vrcholem je proto vystřízlivělá současnost protkaná sociální úslužností a nenápadnými romantickými gesty, kde jasně dominuje civilní a uvěřitelná MVP Hikari Micušima, víc než z poloviny zodpovědná za přesnou chemii ústředního páru. Mírně to trpí syndromem streamovací éry – místo devíti epizod klidně mohlo být šest –, ale za každou sentimentální scénou cítíte vzácnou upřímnost, s níž se romance v západním světě už dávno netočí, a proto za nimi diváci prahnoucí po něčem přímočarém utíkají do Asie. Čímž nutně netvrdím, že jsme udělali krok zpět, ale pokud v Hollywoodu nastala klinická smrt klasické romantické komedie, můžete si posté pustit Lásku nebeskou nebo se poohlížet jinde. A tady určitě nenarazíte. 80 %

Famózně kinetická akce, víc nárazů do skel a zdí než v hongkongském bojovém filmu, ale mám pocit, že jindy žánrově podvratný (a výborný) Williamson tentokrát spíš štěká s náhubkem, než že by skutečně rafl. Jakmile odhalí motivaci vraha, právoplatně čekáte, že film prozkoumá i jinou perspektivu, která by zatřásla se vztahy k postavám, ale to se nikdy nestane. Takhle by zhruba vypadal Barbarian, kdyby měl o kolečko míň. 60 %