dormouse

Bohužel jsem dřív četla knihu, takže film tak úplně neocením. Své předloze je velmi věrný, Noomi Rapace se na Lisbeth hodí dobře, nebo spíš težko by se dala sehnat tak malá a šílená ženská, jakou popsal Stig Larsson ve svém románu. Rozhodně se těším na dvojku i trojku.

Film vlastně vypráví o přípravách Philippa Petita přejít po laně mezi budovami WTC a o samotné akci. Díky tomu je samozřejmě přeplněn hovory, v nichž všichni zúčastnění popisují sebemnší detaily. Ale i přes tyto "mouchy" (zdlouhavost rozhovorů) se podařilo na diváka přenést to nezměrné nadšení, touhu a radost z každého úspěchu. A když Philippova přítelkyně vypráví, jaká to byla krása, vidět kráčet člověka proti obloze mezi Dvojčaty, věříte ji. A věřím i tomu, že v tom okamžiku-trvajícím 45 minut, byt Philippe Petit blíže bohu než kdokoli kdykoli z nás.

Nemám ráda filmy, kde jsou nepřesvědčivé momenty. Zapálit oheň ve sněhu jen s nožem a patronou, poté co já se potýkám s ohněm i s PePo bezvýsledně, nepřesvědčivé dialogy, vyndavání kulky za ramene, bylo toho na mne příliš, s čím jsem nemohla souhlasit.

Opravdu vynikající politický thriller. Co říct víc? Ewan McGregor v roli druhořadého spisovatele, který má sepsat paměti bývalého britského ministerského předsedy a dostává se při tom na kloub netušeným věcem politického pozadí, je standartně výborný a Pierce Brosnan v roli expremiéra a tak trochu nafoukaného trouby mu zdatně sekunduje. Asijský zahradník, zametající v silném větru listy a naváté traviny, které se v mžiku zas rozletí do všech stran je úsměvný, dost možná i symbolický. Není nakonec všechno jen marnost?

Únosy dětí v mexiku za účelem výkupného.Téma dobré, zpracování taky, ale obecně nemůžu akceptovat filmy, kdy je násilí legitimní cestou k spravedlnosti. D.Washingtonovi nějak nemohu uvěřit sklony k brutalitě.

Film asi vzbuzuje hodně podobné pocity. Neochotu ke kritice, vzhledem k tomu, kolik času a energie do toho Marhoul vložil, o penězích nemluvě, ale na druhé straně nemožnost přivírat oči. Filmové scény působí uměle, nakašírovaně, divák jim nevěří a to, co je na knížce hezké, tady zcela upadá pod stůl, myslím popis chování venkovanů. Nejhorší je mluvené slovo, tedy těch pár dialogů, které ve filmu zazní. Kdyby postavy nechal němé nebo jim dal nějakou neznámou řeč, byl by výsledek jistě lepší. Na jednu stranu rozvleklost a na druhou zkratkovitost jednání postav. Vizuálně je to film pozoruhodný, ale je to pořád jen sekvence krásných černobílých obrazů, jakoby vystřižená ze starých pláten. A to nejen malířských, ale i filmových. Ptáče ve mně nezanechalo emoce, a to ani negativní. Jen lítost, že film nesplnil očekávání.

Dobrý, poctivý thriller s charismatickým Dermotem Mulroney je navíc obohacen inteligentní zápletkou s těžkým morálním dilametem.

Bohužel pro mne zklamání. Jakmile není film odlehčen humorem (Volver, Vše o mé matce, Mluv s ní), spadá do kategorie červené knihovny či argentinské telenovely.

Takový francouzský Bohdan Sláma, neboki film o lidech, co mají prostě v životě smůlu. Na rozdíl od české kotliny na jejich straně ale stojí zdravotní pojišťovna. Jak ale, proboha, vyrobili ty záběry zmrzačených končetin?

Čekala jsem klasický thriller, něco jako 96 hodin, protože jsem staromódní a animované, superakční čí upírské vyprávěnky nemusím, ale film mne vyloženě otrávil. Nezáživný a nijak originální děj kdy jedinec bojuje proti politicko-průmyslovému molochu, vyzbrojen jen služební zbraní a svou nenávistí. No hádejte, jak to asi může dopadnout? Jediné pozitivní na filmu bylo- angličtina Raye Winstona a jeho charisma.