Plangi

Zrcadlo, zrcadlo...Opravdu povedený horor jenž boduje hlavně pomalým dávkováním lezavé atmosféry, nežli sázkou na efektní žánrové prvky. Ellisova osobitá režie zde stejně jako v Cashbacku perfektně vyvažuje slabší scénář, který v Broken bohužel až příliš spoléhá na to, že diváka nechává do poslední minuty v nejistotě.

Polyester přináší trochu jiný satirický pohled na život na americkém předměstí. A protože to natočil Waters, už předem jsem tušil, že půjde opět o extraordinérnost velkého ražení. Nakonec ne, tentokrát se režisér držel docela na uzdě a k mému údivu tento film inklinuje spíše k mainstreamu oproti jeho předchozím počinům. Jeho osobitý přístup se naštěstí nevytratil. "Hrdinkou" je Francine (ztvárněná transkou Divine), žijící si na předměstí se svým odporným pohrdavým maželem, odpornými úchylnými dětmi a svou fóbií ze smradu. Francine se ze dne na den složí celý její život a ona se snaží pak všemožně postavit zpět na vlastní nohy...Nutno podoktnout, že ani v nejmenším nelituji, že jakožto divák v teple svého domova nemám tu možnost vyzkoušet Odoramu. Dle výrazu tváře Francine jsem si mohl živě představit co zrovna cítila, a to myslím stačí. Film byl záměrně naivní, až absurdní, herecké výkony tradičně úděsné...ale já se dost dobře bavil.

Star Trek: Epizoda I aneb "Jak to všechno (ne)začalo." Abrams konečně vypustil do světa svoje dlouho očekávané dítko. Před návštěvou kina se mi dostavoval nepříjemný pocit, jak to asi dopadne, když se té doposud velice konzervativní látky ST světa pustí někdo se zcela určitě jiným přístupem. Tak tedy jak to dopadlo. Jakožto fanoušek (rozuměj ne pravověrný trekkie) jsem z kina odcházel ohromený, nevědom si přítomného času ani prostoru a s nostalgickou slzou na krajíčku. Nicméně po vstřebání tohoto bombastického zážitku vylezlo na povrch pár výtek. Děj byl opravdu ne až tak komplikovaný, k jeho dobru přispělo (ne poprvé ani naposled ve ST vesmíru) použití cestování časem a paradoxů. Logiku ovládali očividně asi jen vulkánci, na počet do očí bijících nesrovnalostí by mi nestačily prsty na rukou. Opravdu lepší se v tom moc nenimrat. Kompenzace tempem filmu, obsazením rolí, hereckými výkony, civilnějším pojetím oproti předchozím ST filmům a v neposlední řadě technickým zpracováním, vše výše zmíněné strká do pozadí, tudíž výsledný dojem opravdu mnoho neztrácí. Svůj nemalý díl sehrála i notná dávka zdravého nadhledu, souvisejícího s množstvím odkazů na dřívější příběhy kapitána Kirka...Tak mne napadá, co si odnesou z filmu diváci Star Trekem doposud nepoznamenaní? No, to už nechám na nich. Logika mi velí těšit se na další pokračování, jež má hodně dobře nakročeno... P.S.: Archerův bígl mne rozplakal smíchy:-) 91%

Znáte ten pocit, když si myslíte, že Vás něco nemůže překvapit a ono to nakonec překvapí nadmíru? Po delší odmlce jsem sáhl po nějakém kousku ze severské produkce a znovu jsem byl utvrzen o její výjimečnosti. Uvěřitelné, to je to slovo, které charakterizuje postavy a dějový vývoj. Příběh o období vlastního poznání v životě Jarleho, který najednou stojí před nelehkým dilematem, je nevtíravý, místy vtipný, místy smutný, ale hlavně se nesnaží být prvoplánový. Happy end v pravém slova smyslu se nekonal, snad o to víc mne dokázal symbolicko- dramatický závěr filmu naprosto odzbrojit.

No není to zase tak příšerná hrůza. I tak prostinký děj měl potenciál pobavit, ale to by nesměly postavám z úst plynout ty esenciálně trapné a plytké mono/dialogy. Bohužel nejvíce jich ze sebe sype hlavní hero, až to vypadá že mu před vzkříšením z mrtvých odumřela nemalá část mozkovny. A v tom vidím ten nejpodstatnější problém.

Croweův Elizabethtown zcela jasně neví čím je...Drama, komedie, romance - odevšeho ty nejchutnější ingredience, jako celek značně nevyrovnaná záležitost zanechávající pachuť PVC. A proč se mi vlastně film nedostal ani trochu pod kůži? Herci se snaží, ústřednímu duu bych tu citovou jiskru i uvěřil, ale co naplat když jsou postavy odsouzeny scénářem chovat se tak prapodivně, že vzbuzují víceméně antipatie. Například když Susan Sarandon pronáší řeč na posledním rozloučení se svým manželem, je to místy dojemné i vtipné, ale jak začne stepovat, to už je na výbuch smíchu, bohužel protože to je vysloveně trapné. Navíc se zde objevuje příliš nedotažených motivů a scén, které výsledný dojem ještě více rozmělňují. Škoda.

Řekněme si to na rovinu...jak by asi měl dopadnout film, kde je i hlavní hrdinka vypatlaná kráva:) Hvězdička za pár hlášek.

Jeden z mála koukatelných kanadsko/USÁckých seriálů pro adolescentní publikum. Postavy disponují širším výběrem problémů dnešní mládeže a jsou uzavřené v horské soukromé škole pro problémové, takže vualá - řeší se něco jiného než kdo s kým kde spal nebo kdy zase bude párty u bazénu. Jen by neuškodilo více osobitosti...a krom Haydena Christensena mne ostatní z osazenstva vůbec nepřesvědčili, že by si vůbec někdy prošli tím svým seriálovým životním peklem.

(Martyrs - mučedníci)...Někdejší oběť únosu a brutálního týrání po letech poznává v novinách své mučitele a s přítelkyní i svým bludem v patách se rozhodne náležitě pomstít. Stručný nástin první poloviny filmu, která je opravdovým hororovým bombonkem s nefalšovanou jateční atmosférou. Bezkonkurenčních 100%....ale nějakého vygradování se v té druhé polovině nedohledáme. Dočkáme se tak maximálně nášupu v podobě detailního sledování mučení, kdy mi v průběhu sledování smysl této předlouhé pasáže unikal (efekt by tu snad byl), abychom se dobrali následné "pointy", která mi po tom všem byla už totálně volná. 51% jak vyšitých.

Nápadně nenápadité.