JoseBenes

Hudba z jiného světa. Stačí se podívat na videoklipy - Hoppipolla, která zní v Heimě u pouštění draků - důchodci si v něm hrají jako malé děti, zvoní na zvonky, skáčou do louží, hrají si s dřevěnými zbraněmi - jestli se členové kapely ve svých postojích nijak nepřetvařují, jakože tím jsem si jistý, pak až mě z toho mrazí v zádech. Uspořádat koncertní turné zdarma, jen pro lidi, vdechnout život zapomenutým místům a hrát kdesi na loukách, to nezaslouží pouze obdiv a respekt. Měli bychom si z té z té jejich lásky k zemi odnést ten samý přístup, a vůbec v tom není nádech nějakého klišé. Tohle není Michael Jackson, který volá "spread the love, save earth". Tohle je parta introvertních Islanďanů, kteří pouze milují hudbu a svoji zemi. Přísahám, že jsem neviděl emotivnější hudební dokument. Na koncerty chodili nejenom lidé středního věku, ale i batolata, staří, handicapovaní...O život, přírodu, vřelost v Heimě jde stejnou měrou jako o samotnou hudbu. Jak bych to řekl, Sigur Ros povzvedávají duši. Těžko se k tomu hledají slova. Jak píší ostatní, to se musí vidět. P.S. Připravte si kapesníky a bookujte letenky na Island.

Wow. Páni. Vážení, to byla jízda. Právě mám za sebou poslední díl první řady Game of thrones, a takový seriál tu chyběl. Bylo jenom otázkou času, kdy doba natolik pokročí, že v televizní produkci vznikne fantasy, jako je právě GoT - fantasy, které je spíše politickým dramatem, má deset epizod, každou po hodině, a jenž si konstantně dokáže držet úžasně vysokou kvalitu. V knize jsem okolo nějaké té sté stránky a seriál je natočený dle ní až na některé nepodstatné scény téměř doslovně . Dneska jsem měl štěstí zakoupit v knihkupectví Dobrovského na České poslední kus, takže kdo tam půjdete, ještě vyčkejte, další se právě přiobjednávají, protože zájem o ně rekordně stoupl :-). Ač mě ze začátku zarazila přílišná brutalita některých scén, explicitnost, tvrdost a otevřená sexualita (heh, nemám ve zvyku se takhle slušně vyjadřovat, ano, prostě to tam berou zostra), po čase si zvyknete, a ono to v knize téměř doopravdy takto je, seriál se drží jenom nalinkovaných stanov. Kdo si tedy chce prožít nezapomenutelné epické fantasy, které tady tak strašně moc chybělo od Pána prstenů, podívejte se na to. Nenechte se odradit poměrně nepřehledným prvním dílem, v postavách začnete mít jasno a postupem času si je zamilujete. Jako já Aryu, Eddarda, Tyriona, Jona a další. 

Lidi, pokud si chcete zvednout náladu, koukejte povinně na Community. Zlepšíte si angličtinu, pokud máte alespoň  základní  filmové znalosti a přehled v moderních fenoménech, oceníte dokonalost a vypiplanost epizod. Tenhle záznam slouží spíš jako test toho, jak deníček bude vypadat, ale myslím, že by měl obsahovat i myšlenku. Tak podpořte Community, stahujte, to že  jej  vidělo okolo pětseti lidí je žalostně málo! Nečekejte, až vám ho někdo přistrčí pod nos v on-line formě! :-)

Á, mám toho na srdci víc, tak se rozepíšu. Rozhodl jsem se, že přestanu po konci sezón koukat na TBBT a HIMYM. S Chuckem jsem skončil už nyní, nedokážu zahnat pocit zbytečně promarněného času, celých čtyřiceti minut po skončení epizody. To jsem zažil naposledy u Aliasu. HIMYM také opět "zabodovalo". Zoe není matka! Sláva, budeme mít dalších pět sezón! Další epizody Robin Sparkles a Barneyho balících pokusů! Ne, pardon, s tím končím. Tohle nejsou Přátelé, abych měl rád úplně všechny postavy. Když se ohlédnu zpátky,  charaktery postav jsou vlastně karikatury. Jejich osoby  a motivace dokážu shrnout do jediné věty. A netěším se na ně, jako třeba na Chandlera (zdravím jeden z raných životních vzorů) a spol., kteří i když dělali relativně úplně obyčejné věci, bylo mi to srdečně jedno, protože jsem se bavil.  Vyzkoušel jsem si deníček, třeba si ho i někdo přečte, mějte se vážení. Sledujte, hodnoďte, komentujte!