Lokran

Kdo si myslí, že je tento film sladký tak, až je to kýč, tak proč by tam byl jinak ten motiv s trpaslíkem? Tenhle film se kýčům vysmívá, protože ví, že ho za něj někteří budou považovat, ale budiž vám odpuštěno, bezvěrci:) Pro mě osobně jeden z největších filmových zážitků. I když je pravdou, že sem se při jeho sledování nechal hodně ovlivnit osobními pocity v době, kdy sem ho viděl. Ale i tak, všichni filantropové veselte se, konečně něco pro vás!

dnes jsem ho po roce a pár měsících viděl podruhé (obvykle to nědelám, ale tady jsem nemohl jinak) původně jsem si ho ohodnotil 90, ale dnes jsem to upravil na třetí stovku. společně s amélií z něho mám ten nejhlubší emocionální požitek... těm slzám se ubránit prostě nemůžu. jamie bell je naprosto bezkonkurenční!

tento film budou asi všude doprovázet stejné reakce. adrenalin v krvi na mezní hranici, lesklé oči, snad i slzy na tváři a nakonec němý úžas a dlouhé ticho. něco takového jsem snad u filmu ještě nezažil. to se nedá popsat to musíte skutečně vidět a zažít. když film začínal (nezvykle bez reklam a upoutávek) tak se do sálu trousili opozdilci a spousta lidí kolem švitořila jako by nic. v průběhu však postupně hovory, uskrávání z col a chroupání popcornu ustávalo a na konci po posledním záběru, kdy já osobně měl co dělat abych se dokázal nadechnout, nebylo šlašet zhola nic. nikdy jsem ještě v sále plném lidí nevnímal takové ticho... první co mi blesklo hlavou, když se mozek probral bylo: "druhá stovka". tak ji tedy dávám. greengrass se mi zapsal do paměti navěky. 100%