Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (692)

plakát

Tři Tygři ve filmu: JACKPOT (2022) 

po prvním vidění. Jedna za některé dobré vtipy Druhou za tvorbu tří tygrů. Mám moc  rád Skoro na mizině, ale tam je to postavené na příběhu, sice bláznivém, ale je. Tady se zdá jen série vtípků a rvačiček, pitvoření štěpána Kozuba za hranicí mojí snášenlivosti (a místy mu fakt není rozumět), ono prostě celovečerák není většinou jen řetěz ftipů. Je to modní trend, nemít příběh a mít jen vtipy a hlášky a akční scénky, ale pro mne to nění ani jinde ani tady.

plakát

Adventure in Iraq (1943) 

Taková klasika o skvělých a bílých Američanech a špinavých Arabácích. Film měl problémy, Warner Brothers byli cenzurou upozorněni, že by neměl budit dojem, že Irák je pronacistický. Byly i obavy, že zmínka o hadím Bohu by mohla pobouřit muslimy po světě a ohrozit jednotky Spojenců. Britům se zase nelíbily zmínky o jejich zájmech o naftová irácká pole (zcela pravdivé, ale nicméně…).

plakát

Wild and Wonderful (1964) 

Život Tony Curtisovi ve skutečnosti zkomplikovala právě Christine Kaufman, když s tehdy sedmnáctiletou natáčel o dvacet let starší Tony v Argentině Tarase Bulbu. Paparazzi záhy zjistili, že mezi dvojicí nejde jen o natáčení, následoval rozvod s Janet Leigh a časem i dvě dcery, Kelly a Allegra, se kterými pak žila doma v Německu, když Tony zase změnil (ne naposledy) partnerku.

plakát

Damaged Goods (1937) odpad!

Hrozná agitka, osobně mi to připomnělo krátký film z 80. let o AIDS, kde ale hrála myslím Jasná Páka a svlíkala se nějaká holka. Tady není ani jedno. Ocituji doslova předtitulek, abyste viděli, jak nafoukaně vážně se tato sexuologické školení bralo.  Opening titles: "Foreword. This presentation of the Famous French Play 'DAMAGED GOODS' is the producer's sincere effort to co-operate in President Roosevelt's educational campaign to rid America of its greatest menace to health and happiness, a menace that has already taken toll of millions of lives and can only be curbed by bringing its discussion into the open and ceasing to consider it as an unmentionable. We refer to The Great Imitator - Syphilis". "The audience are asked to note that the figures relating to disease which are quoted in the course of this story relate to the United States and not Great Britain".

plakát

Code of the Secret Service (1939) odpad!

Dosta těžko dokoukat a bez rychloposuvu by to bylo za trest. Je to opravdu rasistická sračka, každý Mexičan je blb a každý občan USA genius. Logiku v ději aby pohledal., ty útěky jsou už po chvíli únavné, Reagan je sice velký a štíhlý,  a je schopen opakovat repliky, kdykoli má ale zahrát emoci, je naprosto tragický. Jeho žertovný partner je taky hrozný, ta holka pořád oblečená, tak snad jen jednonohý padouch.

plakát

M*A*S*H (1970) 

Obecně si s Robertem Altmanem většinou dobře rozumím a tohle je podle mne skvělé. Ano, viděl jsem to někde na Letní filmové škole v nadšené atmosféře, víceméně zakázaného ovoce,  ale od té doby několikrát i v klidu, pořád to mám rád.  Jasně, není to tak nabité vtípky jako seriál, Altman daleko více akcentuje protiválečný smysl předlohy. Zejména proto to málem studio odmítlo, což je popsáno jinde a zejména proto to nemělo takový ohlas v USA. Válka tady totiž není glorifikována a vlastenecky opěvána jako ve spoustě válečných filmů (USA i SSSR a někdy je to dobré, někdy ale až směšné). Seriál je velice dobrý, ale je to prostě spíše sitcom, kdežto tady je absurdní komično a hrůza války zobrazeno z mého hlediska mnohem lépe. Černý humor k tomu prostě sedí.  A Sutherlůand, Gould, Duvall a další jsou páni herci, hudba je skvostná (ta v seriálu s Radarem zůstala).  Ti, kdo v této souvislosti zmiňují Hlavu 22, mají mé sympatie, taky mi ty filmy jdou hodně blízko. a i když se při nich často smějeme, měl by citlivému diváku běhat mráz po zádech, prostě to není primárně legrace. Kdo to takto - jako zábavu - zkoušel číst, je, jak je vidět z jiných komentářů, - zklamán.  Ovšem pořád je ten seriál vynikaící řemeslo a ne nějaká nablblá Ordinace, Kod ad., kde už nejde vůbec o nic než o prachy.  Chápu také, že když si někdo zafixoval jako první seriál, bude k tomuhle hledat těžko cestu a to včetně herců. To je obecný problém adaptací předloh, kdo četl (ještě jsou i tací) nejprve knihu nebo komiks, obvykle bývá méně spokojen než ten, kdo začal audiovizuální verzí. Je to i proto, že při četbě si nějakou představu o prostředí a figurách děláme sami a ta se pak obvykle neztotožňuje s nabídnutým a definovaným vizuálem. MASH jako kniha mi do ruky nikdy nepřišla, ale Hlava 22 je pro mne vyjímečným příkladem kongeniality, kdy obě verze jsou skvělé. Pro mne ale vždy v hlavě zní  slovenský překlad, protože Slováci byli tehdy mnohem odvážnější a vydávali překlady světových děl dřív, tady v Čechách byla knižní politika hodně   o p a t r ň o u č k á.

plakát

Kam čert nemůže (1959) 

Já ten film mám prostě rád, myslím, že Zdeněk Podskalský tady a v Bílé paní dosáhl svých vrcholů, jinak jeho spíše kabaretní TV tvorbu moc nemiluji. Nicméně tyto dvě řekl bych hradní a mírně strašidelné příběhy vyhovují jeho stylu a režijně zvládl dobře vybrané herce výborně. Miroslav Horníček tady i v Smrti za oponou, kde hrál asi taky hlavní postavu, je sice pořád více Miroslavem Horníčkem než lékařem, stejně tak tam je to více MH než detektiv. Sovák s Brodským jsou v obou vynikající, Rudolf Hrušínský je v Bílé paní ještě lepší, ale dá se. A debutující Jana Hlaváčová je pro mne tím, co převažuje poslední  hvězdičku, protože Ireny Kačírkové je tam málo a Jiřiny Bohdalové - pro mne osobně je tam příliš.  Kdežto mladá dvacítka JH je k nakousnutí.  Tohle je prostě čistá situační komedie s hezkými hláškami - vždycky jsi říkal, že si mne nikdo normální nevezme, společenská kritika se nekoná, ale jako romkom mi to vyhovuje. A Pernštejn je krásný hrad. Zajímavé je, že o dva roky později natočená Spadla z měsíce je daleko budovatelštější, než tohle, opět jsou tam skvělí Brodský se Sovákem, ale ač je to natočeno v šedesátých letech, tak jsou to vyprávěním léta padesátá. Čím to je?

plakát

Někdo to rád blond (2004) 

Blond mi nijak nevadí, ani nepreferuji, barva vlasů je jen fetiš. Vtipy o blondýnách mám rád a Some like it hot je skvělá převleková komedie. Tohle je taky převleková a prej komedie, Jinak je to uřvaná vulgární a pro mne trapná US sračka pro  dutohlavy. Ano, asi dvakrát jsem se usmál při proskakování rychloposunem, ale většinou jsem di říkal proboha za co? Ale ano, oni to tam mají rádi, tak si ti točí a užívají. God bless them

plakát

Malevil (1981) 

Předloha je jedna z nejlepších postkatastrofických scifi vůbec (znám jich myslím dost, abych to mohl říci) a tady je zkurvená až pámbu brání. Jsou posunuté postavy a vztahy mezi nimí, místy zbytečně a místy proti smyslu knihy, nejhůře asi Emanuel a Evelyna. . Redukce je jistě nutná, pokud z toho chcete udělat celovečerák (podle mne by to byl ideální několikadílný seriál),  Nahrazení La Roque vlakem mi přijde zbytečné, ale dobře, nápad sám je funkční. Proč není Fulbert falešný kněz taky nevím, nějaká forma náboženství je v postkatatrofické situaci myslím  přirozená.  Absolutní znásilnění je závěr filmu, nehodlám spoilovat, ale nechápu, jak je to možné. Připomíná mi to jednu verzi Pokladu na ostrově, kde Silver a jeho banda postřílejí Trelawnyho a ostatní a odjedou s pokladem. Dobře, jsou lidé, kterým nevadí, když se knižní předloha zkurví. Ale tohle není dobré ani jako film samo o o sobě, hrozné dějové skoky, silně pochybuji, že se dá film pochopit. Art to ale taky není,  takový slepenec, vleče se to, herci nic moc, i když někteří jsou opravdu velcí herci (Eduard Linkers mne potěšil, ale spíše tím, že tam vůbec je). Psychologický traktát o hledání smyslu lidské existence jsem taky tak nějak nenašel, jakkoli některé pseudointelektuálské francouzské kritiky právě toto vyzdvihují. Brrrrrrrr

plakát

Velký vojevůdce maršál Žukov (1995) 

sestřih s dotáčkami  je pro mne velmi silný, Uljanov skvělý a tím, že se vyházely takové ty rozpútylující a  školně dějepisné mezinárodní ukázky Eisenhowera, karikatura Churchilla, Mussoliniho, polská scénka s Olbrychskim apod, je jen ku prospěchu. Stejně tak mi nechybí milostné scénky a humorné vločky. Ano, konflikt se STalinem a jeho role je traktována velmi opatrně a bez ukázání S. slabin a zločinů, ale to v tomto soustředění na situaci na ruské frontě není nutné. Je to patetické, ano, ale ono opravdu šlo o existenci země a národa a navíc si opravdu myslím, že Žukov byl geniální voják a obrat v 2 světové je z velké části jeho osobní úspěch.  To, jak se jej Stalin opakovaně snažil zbavit a opakovaně byl i on sám nucen se k němu znovu vrátit, je myslím doloženo jinde. Tady to být mělo, chápu, proč to Ozerov neudělal a nedokázal překročit svůj vlastní stín, ale je mi to líto. Proto nedávám 5 hvězd. A mimochodem bojové scény srovnané se současnou - 2020 -  počítačovou animací podle mne vítězí na celé čáře.

Ovládací panel
3 body

Reklama

Reklama