Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (947)

plakát

Rozmarné léto (1967) 

Radek to napsal za mne, krásný, poklidný film, který chce svého diváka. Také proto píše ve svých (místy nespolehlivých) vzpomínkách na český film nové vlny, ýe se to do New Yorku nemělo posílat. Nemělo, protože tohle se nedá přeložit, k tomu by musela jít brožurka o Vančurovi a smyslu jeho tvorby a dobových podmíněnost díla i filmu, které jsou navíc odlišné. Jistě to mnohým nesedí svou pomalostí a vychutnáváním. Vedle hlavních postav bych ještě zmínil moc pěkný výkon paní Myslíkové a pochopitelně naprosto nádhernou Janu Preissovou ještě jako Drchalovou. Naši pubertu svým trikotem a scénou v maringotce obohatila. Není to film do každé nálady,  No a je tu i Pavel Bošek,  úcta a díky za Kurs.

plakát

M*A*S*H (1970) 

Obecně si s Robertem Altmanem většinou dobře rozumím a tohle je podle mne skvělé. Ano, viděl jsem to někde na Letní filmové škole v nadšené atmosféře, víceméně zakázaného ovoce,  ale od té doby několikrát i v klidu, pořád to mám rád.  Jasně, není to tak nabité vtípky jako seriál, Altman daleko více akcentuje protiválečný smysl předlohy. Zejména proto to málem studio odmítlo, což je popsáno jinde a zejména proto to nemělo takový ohlas v USA. Válka tady totiž není glorifikována a vlastenecky opěvána jako ve spoustě válečných filmů (USA i SSSR a někdy je to dobré, někdy ale až směšné). Seriál je velice dobrý, ale je to prostě spíše sitcom, kdežto tady je absurdní komično a hrůza války zobrazeno z mého hlediska mnohem lépe. Černý humor k tomu prostě sedí.  A Sutherlůand, Gould, Duvall a další jsou páni herci, hudba je skvostná (ta v seriálu s Radarem zůstala).  Ti, kdo v této souvislosti zmiňují Hlavu 22, mají mé sympatie, taky mi ty filmy jdou hodně blízko. a i když se při nich často smějeme, měl by citlivému diváku běhat mráz po zádech, prostě to není primárně legrace. Kdo to takto - jako zábavu - zkoušel číst, je, jak je vidět z jiných komentářů, - zklamán.  Ovšem pořád je ten seriál vynikaící řemeslo a ne nějaká nablblá Ordinace, Kod ad., kde už nejde vůbec o nic než o prachy.  Chápu také, že když si někdo zafixoval jako první seriál, bude k tomuhle hledat těžko cestu a to včetně herců. To je obecný problém adaptací předloh, kdo četl (ještě jsou i tací) nejprve knihu nebo komiks, obvykle bývá méně spokojen než ten, kdo začal audiovizuální verzí. Je to i proto, že při četbě si nějakou představu o prostředí a figurách děláme sami a ta se pak obvykle neztotožňuje s nabídnutým a definovaným vizuálem. MASH jako kniha mi do ruky nikdy nepřišla, ale Hlava 22 je pro mne vyjímečným příkladem kongeniality, kdy obě verze jsou skvělé. Pro mne ale vždy v hlavě zní  slovenský překlad, protože Slováci byli tehdy mnohem odvážnější a vydávali překlady světových děl dřív, tady v Čechách byla knižní politika hodně   o p a t r ň o u č k á.

plakát

Kam čert nemůže (1959) 

Já ten film mám prostě rád, myslím, že Zdeněk Podskalský tady a v Bílé paní dosáhl svých vrcholů, jinak jeho spíše kabaretní TV tvorbu moc nemiluji. Nicméně tyto dvě řekl bych hradní a mírně strašidelné příběhy vyhovují jeho stylu a režijně zvládl dobře vybrané herce výborně. Miroslav Horníček tady i v Smrti za oponou, kde hrál asi taky hlavní postavu, je sice pořád více Miroslavem Horníčkem než lékařem, stejně tak tam je to více MH než detektiv. Sovák s Brodským jsou v obou vynikající, Rudolf Hrušínský je v Bílé paní ještě lepší, ale dá se. A debutující Jana Hlaváčová je pro mne tím, co převažuje poslední  hvězdičku, protože Ireny Kačírkové je tam málo a Jiřiny Bohdalové - pro mne osobně je tam příliš.  Kdežto mladá dvacítka JH je k nakousnutí.  Tohle je prostě čistá situační komedie s hezkými hláškami - vždycky jsi říkal, že si mne nikdo normální nevezme, společenská kritika se nekoná, ale jako romkom mi to vyhovuje. A Pernštejn je krásný hrad. Zajímavé je, že o dva roky později natočená Spadla z měsíce je daleko budovatelštější, než tohle, opět jsou tam skvělí Brodský se Sovákem, ale ač je to natočeno v šedesátých letech, tak jsou to vyprávěním léta padesátá. Čím to je?

plakát

Foylova válka (2002) (seriál) 

velice mne zaujalo zobrazení doby, které mi řeklo věci, o nichž jsem netušil. po sedmi dílech musím ocenit několik věcí: prvotřídní herecké výkony, jemná a vžrazná mimika M Kitchena, práce s ústy / jak se dozvědět mnohé o době o které vím málo, nenásilně / jak se vypořádávat s vlastními temnými prvky v minulosti společnosti, aniž bych jednostranně psal Zemana nebo Zdivočelou / , Za zmínku stojí i vývoj hlavní postavy ve válečné době, to, jak se nemechanicky řeší dilema mezi tím potrestat viníka nebo jej nechat běžet v zájmu válečného úsilí / mezinárodních vztahů / závažnosti viny atd. To je hluboký přesah, se kterým se v krimi setkáváme jen málokdy, ale jistě existuje. Hlavní detektiv je přesvědčivý, velmi se mi líbí i herecky, jakkoli na první pohled není výrazný, a jeho trochu trhlá Sam je taky fajn. Detektivky docela britsky klasické a slušné, i když páter Knox by asi místy měl poznámky k desateru, ale jen jemné (a řekl bych, že některé zápletky jsou i detektivně mistrně napsané). Dlouho už jsem neměl takovou chuť dokoukat díl a podívat se na další, jako tady, skoro bych řekl, že je to pro mne 4+ - po sedmém dílů už jsem tu pětku dal. Rozhodně doporučuji, pokud nevyžadujete hlavně akci, střílení, sex a rychlost (ne že bych vše zmíněné odmítal). Ale pokud si chcete užít atmosféru a něco nového poznat, ano, rozhodně. Jeden z nejlepších seriálů co jsem viděl a že jich bylo. po shlédnutí 7 sérií bych jen doplnil, že některé díly jsou na mne až moc depresivní, ale je jich málo. A nechápu dabingovou firmu, jak mohla na poslední dva díly nahradit herce Jiřího Štěpničku, který byl výrazný a vynikající, panem V Benešem, který není ani jedno.

plakát

Den Šakala (1973) 

Film je skvělý a dokonce si myslím, že jde o jeden z příkladů jak může vypadat výborná adaptace vynikající knihy, která musí pochopitelůně mnoho vynechat, ale přesto neztrácí púodstatu. Je mi líto lidé, kteří naříkají, že to není dost akční, na rozdíl od remaku s (mým jinak moc oblíbeným Bruce Willisem), který jasně ilustruje problém amerického filmu, rezignaci na napětí a důraz na Bayovskou přímočarou a oholenou (nebo vyholenou) akci. Sledovat to od introdukce do děje (není čas vysvětlovat problém alžírské války), jednání, plánování, realizace, rezervních plánů a falešných identit, kdy je padouch (studený, leč sympatický) stále - nebo skoro stále - o krok napřed a vidět i skoro skoro podařenou akci (ach, ten francouzský polibek veteránovi) je prostě krása. Technický důraz ve stylu kdysi Bondů (i sem ale - pro mne bohužel - pronikla akce a rvačky místo elegance) je prvotřídní, ostatně Forsyth má tyto věci dokonale zpracované ve velké většině svých knih, přípravu musí mít perfektní a rešeršní tým neskutečně kvalitní. Edward J Fox je vynikající, souhlasím, že Lonsdale coby Lebel také, ale nikdo tady nedělá směšné figurky, nepitvoří se, pan režisér Zinneman to zvládl na vysoké úrovni práce s velkými jmény a herci. Komerce na té nejvyšší úrovni.

plakát

Hotel Modrá hvězda (1941) 

Jeden z mých nejoblíbenějších starých filmů, Nový a Gollová jsou sice tentokrát romntičtí, ale dobří pořád, Jan PIvec skvělý, zajímavé jak s Ladislavem Peškem zcela upozadili Antonína Novotného. Mandlová taky dobrá, prostě hvezdami nabité a vyrovnané. Wssermann s Fričem napsali dobrý scénář a MF to solidně natočil. Doporučuji.

plakát

Věc Makropulos (1970) (divadelní záznam) 

Ano, uznávám, herci kolem jsou děsiví, soudruzi Mareš, Willig, nevím zda soudruh Urbánek, hrozné. Jenže já to viděl v necelých patnácti a shořel bych pro Janu Štěpánkovou na místě, kdyby to chtěla. Zajímavé, že mi v paměti zcela překryla Danielu Kolářovou. Navíc já tuhle hru Karla Čapka považuji za velmi dobrou, není to totální teze a jsou tam zajímavé námapdy re nesmrtelnost. Jsem rád že je to dochované, Jana Štěpánková byla velká herečka.

plakát

Konference ve Wannsee (2001) (TV film) 

vynikající. Všichni jsme právníci, tak to vyřešíme, ne? Vyvraždit pár desítek milionů podlidí, je jen kompetenční a technický problém. Mírný nátlak, naznačení a moc v rukou fungují spolehlivě, v tom jsou silné okamžíky. Kdo tomu číká, že se jen kecá a kecá tak asi má poněkud omezení schopnosti vnímání. Branagh sice vůbec nevypadá jako Heydrich, ale je tak dobrý herec, že to nevadí, o Firthovi není pochyb, jeho snaha o právně (formálně) korektní řešení je strašidelná a Tucci je výborný Eichman, ale pozor, nebylo to žádné ořezávátko,. podívejte se, jak v Budapešti dokázal ještě v 1945 rozjet bleskovou likvidaci maďarských židů, ne které se do té doby pozapomnělo. I ostatní jsou vynikající - Heinrich Muller jako šéf gestapa, zcela jiný než v 17 zsataveních, ale stejně chytrý (asi se nedožiju zjištění, kam se skutečně uklidil), Martin Luther, málo známá postava, herecky tady skvělý, skvotně je zahraný Rudolf Lange jako mladý fanatik - dá se říci, že jsem je deportoval, když jsem je zastřelil? Kompetenční spory probíhají v kuloárech a jen málokdy otevřeně, ale je to síla, o to na této konferenci šlo Heydrichovi - demonstrovat, že má jak pravomoc, ale - na rozdíl od ostatních - i skutečnou moc prosadit se jako hegemon procesu a podřídit si ostatní k dosažení cíle - vyhlazení.

plakát

Do pivnice (1983) 

Krásně jsem se bál a - coming out - i já se bál doma v našem žižkovském sklepě a nejen v našem, mám ke sklepům, syrovosti, tajemnu a strachu z toho, co tam na mne číhá a co bude za rohem a v temném koutě kladný vztah. I jedna Bradburyho povídka v Tunelu má sklep a taky stojí za to. Klaním se panu Š a taky za to, že to není zbytečně dlouhé a nastavované.

plakát

Možnosti dialogu (1983) 

geniální animace a surreálná myšlenka, přitom to ukazuje na podstatu lidské komunikace a interakce. A to nemám rád vžnešená slova, ale tohle si je zaslouží. 5 je málo