mdouglas

Hodina a půl neskutečné deprese a marnosti. Film o muži, který neví co se životem a patřičně to dává najevo kontinuálním monologem plným rozhořčení, nenávisti a zoufalosti. Velice nepříjemný a tíživý film, který ještě nějakou dobu budu trávit.

Tenhle dokument jsem chtěl vidět od chvíle co vznikl. Moje motivace byla o to větší, že jsem v Moldavsku byl Podněstří jsem sledoval z druhé strany přehrady Dubasari. Zároveň jsem v této zemi byl natolik dlouhou dobu, abych pochopil její fungování, potenciální budoucnost. V rámci Sociologického večera se mi to konečně podařilo. Rozhodně nečekejte, že vám někdo něco bude polopatickou formou vysvětlovat. Dokument je sdělením několika aktérů a banálních situací. Nečekejte ani dokumentaci stalinistického režimu v "srdci Evropy". Tím totiž Podněsterská republika není. Pořád je to území, kde jsou občané drženi ne režimem, ale svojí ekonomickou situací. Tajná policie mnohdy funguje spíš symbolickou formou. I když nemůžu tvrdit, že by byla místní garnitura vstřícná k jakýmkoliv žurnalistům, filmařům, ze západu. Natož filmařům bez akreditace. A těmi rozhodně autoři snímku byli. O to víc mě potěšilo konkrétní promítání, jež následovala diskuse na dané téma. A diskuse jsem se milérád účastnil, i jsem některé informace doplnil. Dokonce jsem se v rámci jednoho večera zúčastnil jednoho promítání, diskuse a diskuse navazující na další promítání, na jiném místě. Dokument, co do ofilmařského hlediska, je moc hezky natočen. Ocenil jsem hlavně střídmou formu a na to, jaké byly možnosti (točeno na DSLR) i střih, kompozici a vůbec celou koncepci. 90%.

Hodně silný dokument a hodně těžko se mi po něm hledají jakákoliv slova. Co mě napadá jako první, je jak minulý režim mohl zadržovat informace o katastrofě takového rozsahu. To co se stalo před 26 lety má a bude mít dopad ještě na několik generací. Je hrozně smutné se dívat na děti, kterým v podstatě není pomoci, ať už je to z finančních důvodů, nebo z toho důvodu, že to prostě není možné vůbec. Dívat se na děti, které v podstatě jen čekají na smrt, nebo na smilování boží.

Hodně silný, nepříjemný a zdrcující zážitek.

Prapodivná podivaná. Hodně znepokojující.Stejně tak jako Lino, coby Roland Fériaud nevěděl o co jde. Ničemu nerozuměl. Stejný pocit jsem z toho měl já, jakožto divák. Postavy mizející a následně znovu objevené, kdesi. Prapodivné telefonáty. Dotazy bez odpovědí. Totální zmatek a pocit naprostého ztracení, bezvýchodnosti situace. Strhující krimi noirovka. Neuvěřitelná atmosféra. Já osobně jsem spokojen nadmíru. Něco takového jsem nečekal. 95%

Poslední týdný koukám jen na francouzské filmy, specialně s Venturou v hlavní roli. A film od filmu ho 'žeru' víc a víc. Další počin kde, byl naprosto výborný. A ač třeba příběh nebyl bůh ví jak složitý, tak s Venturou je to pro mě další výborný počin francouzské kinematografie 70. let. Špionážní kriminálka zasluhující 5 hvězdiček.

Mrazivý, mystický a neskutečně výborně gradovaný thriller od začátku do konce! 90%

Svědek je film, který se prakticky celý odehrává ve výslechové místnosti a v bezprostředním okolí budovy. Těch pár zbylých lokací jsou flashbacky, kterýmy jako diváci nahlížíme na místa činu. Snímek začíná na Silvestra večer, na policejní stanici, kam je jako svědek vraždy a znásilnění přizván notář Martinaud. Martinaud, by samozřejmě měl vše nejradši rychle za sebou, aby mohl prožívát silvestrovskou noc. Inspektor Gallien však nikam nespěchá. Plány žádné nemá, tudíž mu nikterak nevadí trávit u výslechu celou noc. A výslech svědka, později podezřelého, v jedné osobě je hlavním stavebním kamenem celého 80 minutového snímku. Při hodnocení se nebojím sáhnout k 90%, tedy 5 hvězdičkám. Herecké výkony výtečné, scénář, kamera, střih, taktéž. Mohu jen doporučit.

První dojmy? Úchylný! ... Úchylný v tom, na jaký ekonomický úrovni tahle země je. Na jaký životní úrovni v Koreji lidi žijou. Jaký maj možnosti a práva. A všichni v tomhle (a vlastně ve všech, až na pár vyjímek) dokumentu vypadaj tak šťastně. Úplně nejvíc mě na tom ale mrazí z toho, že vlastně nevim, jestli už tam nejsou všichni natolik vymytý, že se orpavdu šťastnejma cítěj. Ale to se na základě žádnýho dokumentu asi nedozvim. Natočený ovšem pěkně...

Výborná a hodně smutná kriminálka. Smutnější o to víc, že to všechno bylo tak pravděpodobné. přefstava o tom, že člověk je napravitelný a že společnost je jeho nápravu schopná ocenit padá v moment kdy o názoru společnosti a o napravení jedince právě společnost nerozhoduje, Naopak, rozhoduje někdo, kdo je o osudu nenapravitelného schopen rozhodnout jen z cárů papírů. Spolu s klasickými "Venturovkami" musím hodnotit devadesáti procenty, A to jen pro případ, že by se zjevil žánrově obdobný film, lepší kvlaity, o čemž pochybuji.