Aberdeen

Těžko se mi hodnotí filmy, které patří k mým nejoblíbenějším. Všecko se blíží ke konci - éra Divokého Západu, šerifů i jejich zástupců, na sklonku jsou i životy starých pistolníků Stevena Judda a Gila Westruma, stejně jako ta tam byla v době vzniku filmu sláva jejich představitelů Joela McCrey a Randolpha Scotta, kteří předtím nacházeli uplatnění spíše v béčkových westernech. Když k tomu přidám nádherný barevný podzim (i ten jako by symbolizoval loučení) v krásné krajině Sierry Nevady, kterou Peckinpah zvolil pro exteriéry, vychází mi film, který můžu vidět stále dokola. Chápu, že pro řadu diváků je tam méně akce (pro mě přesně přiměřeně!) a hodně zbytečných dialogů, ale i ty jsou ozdobou filmu ("Slečno Knudsenová, to vepřový jste připravila znamenitě. Apetit, kapitola první." atd.). Ve chvíli, kdy se příběh od ochrany zlata dostává k ochraně mladičké nevěsty, padnuvší do tenat nádherně záporáckých, ale zároveň člověčích bratří Hammondových, už začíná promlouvat typický Peckinpah, jak ho známe z pozdější doby. Stejně tak jeho ztvárnění saloonu "U Kate" jakožto hnízda neřesti a zkaženosti, tak typických pro tábor zlatokopů, se jaksi liší od klasických saloonů, do kterých si chodí v jiných westernech pro hledané lumpy John Wayne. A přesto, řekne-li se westernová klasika, ozve se mi na prvním místě právě "Ride the High Country". Oba dva staří pánové jsou skvělí, výborně jim sekunduje mladičká zrzka Mariette Hartleyová jako Elsa Knudsenová, ale osobně mě velmi zaujala ještě jedna z vedlejších postav - asi nejbizarnější člen klanu bratří Hammondových Henry s rozšklebenou hubou a nezbytnou ochočenou vránou na rameni. Jeho představitel Warren Oates, mimochodem jeden z Peckinpahových oblíbenců (srovnej např. Divoká banda), ho ztvárnil s takovým gustem, že je radost pohledět! Pět hvězdiček!

Zbytečně dlouze mluvit. Paráda! Slyšel jsem kohosi vyprávět historku, jak si Ladislav Fuks představoval hlavní postavu - spíše hubeného, vyššího, bledého, černě oděného "havrana". Když se mu prý Juraj Herz svěřil se záměrem obsadit do hlavní role Rudolfa Hrušínského, nebyl z té představy moc nadšen. Jakmile poprvé viděl snad ještě nesestříhaný film, omluvil se Herzovi i Hrušínskému a uznal, že teď už si jako Kopfrkingla nikoho jiného neumí představit. Nevím, jestli se to zakládá na pravdě, ale historka je to pěkná a film je po všech stránkách vynikající!

Dnes rozporuplně hodnocený Sequens ukázal, že řemeslo nesporně ovládal. Po obsahové stránce je zde několik zjednodušení, která mozná budou "historickým puristům" vadit - "redukce" počtu odlétající další várky parašutistů, použití smyšlených jmen u celé řady postav (Havelka místo Zelenka, Horst místo Thümmel atd.) či celé pozadí atentátu, celkem jednoznačně tlumočené jako akce Intellignece Service, mající krýt nebezpečí hrozící od Heydricha Canarisovi. K maximálnímu popčtu hvězdiček mě mimo jiné přiměly herecké výkony, zejména Brzobohatého a Vinkláře. I když fyzickou podobou byl Opálka (ve filmu vystupující pod příjmením Král, což bylo Opálkovo krycí příjmení) Brzobohatému poněkud vzdálen, typově sedí toto obsazení perfektně. Jeden z Brzobohatého vrcholných výkonů. No a Vinklář? Jako tradičně skvělá studie záporáka. Ale co je pro mě na tomto filmu NEJ? Scéna výcviku v Británii za zvuků Vejvodovy "Škody lásky". Tam člověku běhá mráz po zádech a zároveň cítí, jako by u toho přímo byl.... Není divu, hodně parašutistů tehdy ještě žilo a mohli být Sequensovi zavěcenými a relativně ještě mladými poradci. Mám ten film velmi rád...

Něco bych rád napsal, ale vlastně bych víceméně jenom opakoval komentář s nickem "Cival", takže odkazuji na jeho slova a jeho hodnocení.