M.i.k.e

trošku průhledný a chvílemi docela zdlouhavý kousek, na který se ale hezky divá a který v poslední půl hodině nabere docela nečekaně solidní grády. Podobné "velké" filmy už se dneska moc netočí (vlastně vůbec) a i přes mínusy bylo fajn se trošku vrátit v čase....70% (PS : vypadá to, že právě tady se nechal Sheridan inspirovat pro svůj Yellowstone, Společných znaků je tu víc než dost.)

Vlastně už klasický Omerzu. Na české poměry nadstandardní drama, které si bere na paškál seriózní problém v podobě odcizení identity a její následné zneužití, které je ovšem takové chladné a nedopřeje divákovi aby se do postav vžil a soucítil s nimi. Divák se nedozví prakticky nic nejen o firmě ze které zmizely peníze (ono to není úplně podstatné, nicméně evidentně jim ty nemalé peníze docela dlouho nechyběly) ale ani o postavách včetně té která je pro trochu lásky schopna udělat nejspíš úplně cokoliv. Korunu tomu pak nasadí otitulkované ptačí vsuvky, které asi nějak měly orámovat celý příběh, ale ve skutečnosti jsou spíš jen takovými plochými a nicneříkajícími facebookovými moudry...60%

hezky zpracovaný dokument, který ve čtyřech epizodách proletí stoletou historii WB, přičemž každý díl se snaží mít trošku jiné téma. Samozřejmě některé věci je třeba brát s rezervou, protože tohle je dokument oslavující práci studia , jeho pokrokovost, prozíravost a rodinnou atmosféru, takže se tu všichni plácají po zádech a o průserech a nenaplněných potenciálech třeba Monsterversa, nebo všeho okolo DC se tu tak (celkem logicky) nic nedozvíme...70%.

přestřelený béčkový mindfuck, u kterého je nutné vypnout veškeré myšlení a požadavky na alespoň základní logiku. Ten komu se to povede má slušnou šanci, že ho tahle paranolanovská šílenost bude bavit a s pološíleným výrazem jen bude čekat co dalšího se tu ještě objeví aby to úplně znesmyslnělo to co se stalo deset minut zpátky. Kdo v novém filmu Roberta Rodrigueze naopak bude hledat nějaký smysl, tak ať se mu raději vyhne obloukem. Já si o Hypnotic dopředu nic nezjišťoval a nakonec musím uznat, že mě tahle koko*ina s vážnou tváří většinu času docela bavila...60%

minimalistické drama vycházející z přepisů domovní prohlídky a následného výslechu Reality Winner (jop,fakt se ta frajerka takhle jmenuje ve skutečnosti), která vynesla interní data NSA odhalující ovlivnění prezidentských voleb. Vzhledem k tomu, že u nás je tenhle případ známý možná jen největší fajnšmekrům a film diváka hodí rovnou do vody bez žádného vysvětlování, bylo zajímavé sledovat kudy se to celé bude ubírat a o co vlastně jde. Celé to pak stojí na decentním, ale o to uvěřitelnějším výkonu Sydney Sweeney, která ukázala, že zvládne utáhnout i takovou konverzačku prakticky o třech lidech a jedné místnosti. Samozřejmě je tu pak ještě dilema řešící zda se zachovat podle pravidel a nebo podle svědomí, ale v tomhle směru se nejde nijak extra do hloubky a to je docela škoda...60%

klasický příběh o tom jak jeden looser dostane za trest na starost trénink jiných looserů, aby si k sobě následně hledali a našli cestu o on si uvědomil co je důležité. Champions jsou v jádru hodně feel good sportovní komedie/drama, které sice jede podle šablony, ale nepřijde mi, že se Farrelly snažil o něco víc. Škoda zbytečně přetažené stopáže, protože jinak bych klidně šel i na čtyři,,,60%

Bookclub byl pět let zpátky velmi příjemná oddechovka, která bez problémů oslovila diváky napříč generacemi. Dvojka je bohužel v tomhle ohledu mnohem slabší a oslovit dokáže tak maximálně vrstevnice hlavních hrdinek. Upřímně by nevadil jednoduchý příběh plný klišé pokud by to byla podobná zábava jako předtím, jenže ona není a většinu času je to jen sluncem zalitá a docela nudná reklama na Itálii…40%

mnohem menší průs*r než sem původně čekal. Hlavně první polovina seriálového prequelu původní Pomády byla fajn a překvapivě mě bavila. Na rozdíl od původního filmu tu sice chybí výraznější a zapamatovatelnější songy, ale pár velmi dobrých by se tu našlo. Bohužel pak je tu půlka druhá, která je z nějakého důvodu méně zábavná a z písniček si nevybavím vůbec žádnou. Hnidopichům určitě nesedne, že i tady se řeší otázky kolem orientace, nebo barvy kůže, nicméně není to nijak na sílu a do příběhu to zapadá úplně v pohodě. Škoda, že tam na konci nenaroubovali digitálního Travoltu...50%

svým způsobem obdivuji lidi co jsou schopni poznat z jedné sklenky nejen odrůdu vína, ale pomalu i jméno toho kdo ho sbíral a přesný čas kdy bylo sebráno, protože sám poznám pouze bílé od červeného, ale jinak jde cokoliv kolem vinařství těžce mimo mě. A velmi podobné je to i s tímhle seriálem. Ten sice není vůbec špatný, má svoje silné momenty a manga podle které vznikl může být zajímavá, ale většinu času mě to celkem míjelo Možná kdyby měly kapky o dvě-tři epizody méně, mohlo by to být lepší, ale takhle je to pro mě (byť ne úplně zaslouženě) jen lehčí nadprůměr....60%

sympatický sportovní dokument mapující nováčkovskou sezónu ženského klubu Angel FC. Ženský profi fotbal je oproti tomu mužskému stále ještě v plenkách a i když velmi pravděpodobně nikdy nebude dosahovat jeho kvalit, je to momentálně sport s velkým potenciálem. Už jen to, že tenhle klub na první sezónu prodal přes patnáct tisíc permanentek a hrál na stadionu před dvaatřiceti tisíci diváky jsou věci o kterých si můžou nechat mužské ligové kluby v naší lize leda tak zdát. Nejen hráčky, ale hlavně funkcionářky (včetně majitelek s Natalie Portman v čele) se sice mají ještě hodně co učit, protože v jejich první sezóně byly v určitých věcech skoro až naivní, ale na druhou stranu svoje rezervy vyvažují nadšením a odhodláním něco dokázat. A já bych jim i docela přál ať se jim to povede....60%