M.i.k.e

úplně se mi sice nelíbí to srovnání se Sex Eductaion, které je stále o dvě třídy někde jinde, ovšem v rámci české tvorby pro náctileté je Sex o clock zatím to nejlepší co u nás vzniklo. Nechybí tomu vtip a nadhled, stejně jako se tvůrci nebojí vážnějších témat, která u nás přeci jen nejsou probírána tak často jako za hranicemi. Ne vždy se sice tvůrcům podaří uhodit hřebíček na hlavičku a v některý momentech se spíš klouže po povrchu, ale i to je v našich končinách v tomhle žánru celkem úspěch. Tvůrci těch zlých, nevtipných generických vztahovek co u nás chodí do kin by si mohli vzít příklad, protože je vidět, že i u nás se dá tenhle žánr (bez ohledu na cílovku) dělat bez toho aby se divák cítil akorát tak trapně...70%

zrychlený pohled na to co následovalo po masakru ve Waco. Aftermath se zaměřuje na dvě hlavní dějové linky, přičemž v té první ukazuje průběh soudního procesu s přeživšími ze sekty Davida Koreshe a v té druhé ukazuje jak všechno tohle kolem Waco nakonec dovedlo Timothyho McVeigha k bombovému útoku na federální budovu. Na první sérii tenhle "dovětek" sice nemá, ale i tak bylo zajímavé sledovat jaké důsledky nakonec mělo to všechno co se semlelo ve Waco. Pět dílů je tak akorát, nicméně klidně mohlo jít o jeden celovečerní speciál a výsledek by byl stejný... 60%

pekelně nudný polothriller o tom jak se bývalý irský voják rozhodne pomstít smrt své těhotné přítelkyně, která byla zastřelena britskými vojáky. Celé je to takové jedno velké klišé, které ani v rámci žánru béčkových filmů o pomstě nijak extra nezaujme a nezachrání ho ani dvě větší jména v obsazení...20%

standardní béčko, ve kterém se v jednom hotelu nahání "teroristi" s drsnými svatebčany s tvářemi Luka Wilsona a Dolpha Lundgrena. Best man nemá čím překvapit a ani akce tu není nijak výrazná, ovšem pořád mě to bavilo víc než Matka s JLo, kterou sem viděl těsně předtím...40%

klasický netflixovský akční prefabrikát, kterému by se ještě dala odpustit absence originality, ovšem už mu nelze odpustit, že vlastně není moc zábavný a i když je tu celkem dost akce je to bohužel většinu času dost nuda. Korunu tomu nasazuje JLo v hlavní roli, která je sice krásná, ovšem jako mašina na zabíjení/odstřelovačka dost málo uvěřitelná...40%

nostalgická sportovně rodinná feel good komedie, která sice nepřináší nic revolučního, nicméně ty čtyři jí dám čistě proto, že v té době (byť jsem byl o trochu starší) jsem zažíval podobné věci a hezky sem si tak zavzpomínal na doby, které jsme jako děti trávili neustále venku a mastili "hokej" mnohdy až do tmy. Na Dětech Nagana je vidět, že si Dan Pánek procházel něčím podobným, moc dobře zná svojí cílovku a tu atmosféru trefil naprosto přesně. Ne všechno je tu sice úplně perfektní, ale to pověstné srdíčko, které tenhle film rozhodně má, dokáže v pohodě vyvážit některé nedostatky...70%

v jádru klasický položivotopis popisující cestu Nata "Sweetwatera" Cliftona jakožto prvního černého hráče do NBA. Film se zaměřuje pouze na období, kdy už byl Clifton poměrně známým hráčem a objížděl se svými spoluhráči různé štace jako součást exibičního týmu Trotters. Tam se dostal do hledáčku majitele New York Knicks, který si nakonec jeho příchod prosadil i přes všeobecné pobouření. Martin Guigui tady jede na jistotu a jeho film jede podle obvyklé šablony. Divák nepolíbený historií NBA se tak sice něco málo dozví, ale technická stránka i herecké výkony jsou spíš televizní a v rámci žánru sportovních biografií jde nanejvýš o průměr...60%

tak tohle se nepovedlo. Plakát a vizáž hlavní postavy vybízely k tomu, že půjde o životopis (u nás neznámého) Boba Rosse, ale ono ne. To prostě jen Wilsonův Carl vypadá čistě náhodou jako Bob Ross, obléká se jako Bob Ross a maluje v televizi ty samé obrazy jako Bob Ross a na konci se pak víceméně náhodou transformuje v jinou slavnou postavu. What the hell? Wilson hraje prakticky totéž co vždycky a jeho Carl je vlastně jen nerozhodně do sebe zahleděné dítě, kterému trochu otevře oči konkurence v podobě mladé umělkyně, která se toho nebojí a nejen že maluje lépe (či spíš osobitěji), ale taky zvládne dva obrazy za hodinu (což je tu vnímáno jako ta nejvíc cool věc na světě). Místní klub fobů jistě ocení, že ona umělkyně je nejen černoška, ale navíc ještě lesbička. Tak jako tak Paint nefunguje prakticky v žádném směru. Na komedii je tu málo humoru (prakticky žádný) a na drama je tu málo vlastně úplně všeho. To už sem se spíš měl podívat na Netflixu na dokument o právém Bobu Rossovi a dalo by mi to možná víc...40%

silný dokument ze kterého mi nebylo vůbec dobře a který moc "hezky" ukazuje co je roztroušená skleróza za svinstvo. Tímhle by si neměl procházet vůbec nikdo ať už jde o kohokoliv a je dobře že podobné filmy vznikají. Selmě to sice nijak nepomůže, nicméně může svým způsobem posloužit jako rádce nebo motivátor a pokud ani to ne, minimálně ukáže divákovi, že věci se můžou zvrtnout velmi rychle a je třeba si vážit i maličkostí...80%

Titans definitivně konvertovali kamsi směrem k CW seriálům a i když to stále není taková bída jako posledních několik řad Flashe, jsou řadu od řady slabší a je to víc nuda než zábava. Čtvrtá série navíc nabídne porci děje, který by se s přehledem vešel do 6-7 epizod a pak by to třeba bylo lepší a divák by nemusel jen vzpomínat na solidní první sérii...50%