Véča

Once upon a time v 7. třídě na ZŠ (horší než neznalost kravských žaludků): "Kdybyste byl prezident, co byste mohl udělat pro nás pro děti?" ___"Pro vás pro děti? No tak vy se musíte snažit, vy se musíte makat, vy se musíte učit, učte se jazyky. Musíte pracovat, můžete chodit FYZICKY PRACOVAŤ, můžetě si vydělať a musíte mít ty sny." ___... ___"Já jsem teda úplně nepochopil,  jak se tady Amálka ptala, co byste pro nás jako udělal, jako co bysme mohli udělat pro sebe..." ___"No však pro sebe musíš dělat. Však co já bych pro vás něco udělal." ___... ___Trefíte autora?

Dokument podepsaný Jaroslavem Kmentou, kterému prostě nejde odepřít atraktivitu a nasycenost informacemi, taky mu ale nejde upřít dost rozporuplné kvality. ___|Mezi prvním a druhým dílem je asi takový rozdíl mezi klasickou a uměleckou narací. První opakuje informace zprostředkované z různých zdrojů, použije (bez ohledu na její úroveň) hranou rekonstrukci  a snaží se ve valné většině zahlazovat informační mezery nebo na ně alespoň neupozorňovat. Druhý díl na to jde jinak - přeskakuje mezi tématy, časy a osobami bez očividné vnitřní koherence prezentovaného příběhu. Co je teda jednotící linkou dokumentu? Svět světských? Ale jaký? Jaký světský, když s kolotočem Běla nejezdil? Nebo to akorát v dokumentu nebylo? Jak mám sakra vědět, kdo byla Hanka, která poznala Šrytra? A co byla bomba, na kterou přišla zásahovka? atd. atd. atd. Tematicky rozbředlé do šířky. __| Kvůli všemu zmíněnému těžko říct, proč se jmenují díly polosvět světských a ne polosvět J. Běly, F. Mrázka a dalších__| Spousta nedovysvětlených věcí. A nejvíc bizarní jsou drobné zmínky, které odkazují na součást rozhovoru, která v díle není. Některé informace ale byly v díle předchozím.___| Jestli něco dokáže iritovat, tak jsou to naprosto WTF záběry z divných prostředí - je pěkné, že bývalý kriminalista je teď soukromý zemědělec, neznalý divák ale sleduje kohosi, kdo stojí na poli uprostřed balíků slámy. Po chvíli se stává otravným i způsob snímání respondentů - obzvlášť tedy, když sledujete Kmentovu knihovnu nebo zabordelený stůl ředitele muzea policie. __| Velkou část dílu sledujeme jen záběry na magnetofonové pásky, ze kterých se patrně přehrává zvukový záznam - z dokumentu je pak poměrně dlouhá rozhlasová hra. __| Je fascinující, jak se nakládá s pojmy loajalita a rodina, jakým způsobem vnímala paní Bělová vlastní život, jak mladý Běla reflektuje svého otce... Inu Kmotr...

Detektivní seriál s kojencem v jedné z hlavních rolí? Ale kdeže... ono toho malého caparta v některých dílech člověk vidí tolikrát jako paní Columbovou v seriálu jejího manžela. Dějově předvídatelné fungující na podobných vzorcích, až máte stejně jako u zmiňovaného Columba pocit, že se hlavní postavy neustále motají pod nohy hlavnímu "zlosynovi". Tím, že se divá vždy seznámí s postavami nebo slyší z rozhovorů jejich jména, tak dostane i poměrně přesnou představu o mapě vzájemných vztahů a možných podezřelých vinících, jinak také na maloměstě není nikdo nevinný a když o někom slyšíte, tak určitě něco udělal. A pokud před koncem dílu nemá některá z postav jasně danou roli v příběhu, tak s vsaďte, že zavraždil/ukradl/unesl//zpronevěřil XY a je tím hledaným. Když vám tohle dojde po prvních dvou dílech, tak už těžko některý z dalších překvapí. Nechme stranou ty vtipy, které jako kdyby se zasekly ve slabších dílech Baldýnského comebacku. Product placement bez komentáře. Možná ještě zvláštnější je ale kolísavá kvalita jednotlivých dílů - od prvních asi tří dostanete když ne dobrou, tak alespoň průměrnou komediální detektivku s občasným výskytem nemluvněte a souvislou dějovou linkou rozvíjenou napříč díly. Od čtvrtého do desátého je to jen šedý průměr jednotlivých, vzájemně NEPROPOJENÝCH případů - často kojence skoro nevidíme a o Evě ani neslyšíme. Až v jedenáctém díle zase navazujeme na dějovou linku třetího. Jen těžko se pak zbavuje podezření, že prostředek seriálu tvoří jenom vatu dodatečně napsanou k seriálu potom, co si vedoucí výroby řekli, že původní počet dílů nestačil a bylo potřeba natáhnout na třináct.

Roztomilý nápad plný faktografických chyb. Na druhou stranu i ta prasklá žárovka byla zmíněná.

Nevyvážené blábolení několika pochybných individuí (hele, fakt mám věřit tomu, co někdo plácá, jenom protože je schopný to plácat do kamery? fakt?) plné brutální selekce toho, co se hodí do krámu. Až bizarně absurdní je proměna názvu spolku, který za tím stojí - od Czexit, přes Centrum nezávislosti až po "Národní střelecké centrum"... Tak snad to nemá ukazovat cestu

Nad mozkem poslušnost a nad rozumem víra... Člověk, který se mentálně zasekl v první polovině minulého století a postrádá sebemenší špetku snahy o sebereflexi. ___Jakkoliv některým zdejším nevoní aktivismus režiséra, tak ten má přeci jen svůj účel - jenom ještě dál zesiluje absurdní tragikomičnost hlavního protagonisty, zdůrazňuje je zatvrzelost a neschopnost připustit, že život dřív nebyl až tak fajn - pokud jste nezapadli do normalizační šedi. A vědoma si toho je i jeho vlastní rodina. ___ Jakkoliv je Milda tragikomický rudý fanfarón, tak celek není až tak vtipný, když si vezmeme, že se časy jemu podobných majitelů patentu na správný vidíme dost i mimo tenčící se řady jeho spolustraníků...

Nechat děti koukat na některé večerníčky je vysloveně nebezpečné - zvlášť, když v nich P&M strkají papírové nádobí do myčky... co asi může dítě udělat.  Zatímco v dřívějších dobách P&M na začátku udělali nějakou ještě relativně uvěřitelnou chybu, která po sérii další kiksů vygradovala do absurdity, P&M na venkově začínají rovnou absurditě, která ale kvůli chybějící gradaci není zábavná, ale trochu obskurní a plná WTF momentů.

Macgyver dovedl z hovna udělat atomovku, Babica pomazánku, Hruška je oba trumfnul udělal z hovna pomazánku, která vybuchuje.

Když minulý týden vyšel komiks podle scénáře k prvnímu dílu seriálu, tak jsem byl překvapen, o kolik je lepší. Další díly seriálu mě přesvědčují o tom, že to bohužel asi bude setrvalý stav.

Stejně jako u Podivného flámu - fajn atmosféra a vizuál ale naivní a děravý scénář se spoustou klišé.