Milda

Zajímavé svědectví o tom, kdo nám tenkrát vládl. Jakeš byl opravdu nejspíš jiný než většina jeho souputníků, tenkrát idealističtější, dnes zatvrzelejší. Asketický vyznavač švestkových knedlíků, který se sice nebojí konfrontace, ovšem tváří v tvář konkrétním argumentům jeho rétorika dostává povážlivé trhliny. Pavel Křemen vytvořil Jakešův portrét, do něhož sice aktivně vstupuje, ale zcela logicky se snaží protagonistu dostat do situací a rozhovorů, jež nám poodhalí, na koho se ve skutečnosti díváme. Na muže, ztělesňujícího pořekadlo, že když se kácí les, létají třísky. Komunistický utilitarismus v praxi! Záběry z několikaletého natáčení jsou doplněny archivními materiály a i díky rozumné stopáži pohled na téměř stoletého staříka nenudí. Kvalitní dokument a poctivé vykreslení jedné výrazné figury, která do určité míry symbolizuje jednu epochu. (31.10.2017)

Nad mozkem poslušnost a nad rozumem víra... Člověk, který se mentálně zasekl v první polovině minulého století a postrádá sebemenší špetku snahy o sebereflexi. ___Jakkoliv některým zdejším nevoní aktivismus režiséra, tak ten má přeci jen svůj účel - jenom ještě dál zesiluje absurdní tragikomičnost hlavního protagonisty, zdůrazňuje je zatvrzelost a neschopnost připustit, že život dřív nebyl až tak fajn - pokud jste nezapadli do normalizační šedi. A vědoma si toho je i jeho vlastní rodina. ___ Jakkoliv je Milda tragikomický rudý fanfarón, tak celek není až tak vtipný, když si vezmeme, že se časy jemu podobných majitelů patentu na správný vidíme dost i mimo tenčící se řady jeho spolustraníků... (21.01.2020)

Velmi velmi zajímavý dokument o Milouši Jakešovi - zatvrzelém starém komunistovi, který jen utvrzuje člověka v tom, že rok 1989 a jeho události byly jedině správné. Tedy, ne že bych o tom nebyl naprosto stoprocentně přesvědčen i bez shlédnutí tohoto dokumentu. Nejvtipnější mi přišel názor Jakešova mladého pravnuka, který dostává v dokumentu určitý minimální prostor a říká, že "děda je vcelku dobrý člověk ale ta doba, kterou reprezentuje, mi vůbec není sympatická a nikdy bych ji už nevracel" - no, alespoň někdo u Jakešů má rozum. :-) (21.12.2019)

Kde začít? Popel paní Jakešové v obýváku, napěchovaný mražák švestkovými knedlíky, Mildův bratr hrdě zpívající "Internacionálu" oděn v hodinkách se srpem a kladivem... resumé: tragikomický příběh ze života jednoho rudýho pradědka. UPOZORNĚNÍ: tento komentář může obsahovat antisocialistické prvky, které mají za cíl zesměšnit a pošpinit "pohádkových" 40 let totalitního teroru lidové demokracie. Na závěr se snad sluší citovat jednu z mnoha osobností, které onen režim znemožnil jakoukoli další tvůrčí činnost a zhatil tak velice slibně rozjetou filmařskou kariéru: "Komunismus, to je takové lízátko pro hodné děti, příslib zahalený do tajemné jednoduchosti primitivních představ o štěstí. Problémy, konflikty a nesnáze v něm neexistují. Jenže každý ví, že ta pohádková pohoda je nesmysl, že to je nedůstojné inteligentního člověka, aby to přijal do víry, ale nikoho ani nenapadne dumat, jak to skutečně bude vypadat." (Pavel Juráček, Praha 17. srpna 1959) (23.07.2018)

Co k Mildovy dodat?: Místy sympatický, na svůj věk fyzicky i duševně vitální společník. Většinou však na ránu věk, nevěk. Bezesporu už samotný fakt, že někdejší čelní představitel KSČ povolil natáčet podobný materiál, je samo osobě pecka na druhou. Každopádně, celkový dojem působí rozpačitě. Většinu minut je Jakeš uměle kamsi tlačen…..například konfrontace Jakeš vs. Čuňas vypadá na papíře jako terno roku, ovšem tady vyznívá jaksi do ztracena. Kvituji představení Jakeše i jako „obyčejného“ důchodce, ale celková práce režiséra s ním mi přijde, a asi je to dáno věkem, nevyzrálá. Když se podařilo ulovit takovou rybu, tak to chtělo dokument, o kterém se ještě za deset let bude mluvit….tady se povedlo pouze natočit dokument. (04.05.2018)