Recenze (550)
Čtyři dohody (2013) (divadelní záznam)
Velmi nebezpečný materiál. Nevím, jestli Vám dá více tahle dvouhodinová masáž nebo pět let studia na FF. Pro lidi nepolíbené filozofií je to možná „pohlazení“ na duši, kdy jim pan Dušek otevře oponu, (…koho jiného spíše přijmou než profesionálního herce, baviče a rétorika) ale je to jen umná manipulace, která zavání jedním úhlem (ne)vnuceného pohledu o arše Všeho moudra a cestě ke štěstí… ;-P
Případy 1. oddělení (2014) (seriál)
Ze začátku mě to nebralo a díval jsem se tak na půl oka. S přibývajícími díly se ansámbl sehrál a kvalita šla nahoru. Bez zbytečného patosu a siláckých gest. Obecně pro policajty beru tenhle počin jako velmi důležitý pozitivní nadhled, kdy poslední roky trpěli hodně špatnou reputací.
Zombieland (2009)
...asi jsem viděl jiný film. Nadsázka ani humor u mě nefungoval. Možná, že ve studiu Kamarád v dopoledních hodinách bych to rozdýchal lépe.
Prorok (2009)
Na výsost jsem se ztvárněním tohohle vězeňsko-mafiánského počinu spokojen. (Ne)uvěřitelný výběr osob a polodokumentární režie mu dodává opravdovost jako pramenitá voda do skleničky pastisu k mléčnému zákalu. Jediné s čím mám problém, je celkové vyznění filmu, které byť nepřímo, fandí grázlům a může v ještě nevyzrálých jedincích přenastavit tradiční hodnoty společnosti. (Otázka je jestli v tady té džungli multikulturalismu o ně někdo vůbec ještě stojí).
Ledová archa (2013)
Již minimálně potřetí jsem se setkal s tím, že když asijský režisér když točí v Evropě či Americe, nejlépe pod taktovkou produkce z Hollywoodu, že to IMHO vždy snižuje jejich um minimálně na polovinu. Ať je to „Konečná“ Ji-un Kima nebo „Divá zvěř“ od Ki- duk Kima. (A to si neberu do úst Johna Woo, který je už ryze naturalizovaný pop cornový režisér). (Jedině snad Kitano „Ve spárech Yakuzy“ udržel svůj „standart“). Neříkám, že jsem se netěšil na post apokalyptický vlakový nářez..., kdy jsem však byl nakonec dosti rozpolcen. Nevadily mi ani tak barrandovské kulisy, natož hlavní myšlenka, byť je trošku přitažená za vlasy, ale nechť… Co mě nejvíce zklamalo, byly dětské exteriérové triky, které vzhledem k soudobé době by zvládl pan Zeman dozajista lépe, dále choreografie soubojů, zvláště ten sekyrkový (pokud chcete vidět jak se to má „dělat“ doporučuji „Hwanghae“ a také ty rádoby filozofické rozmluvovsuvky, které tam neměly reálné opodstatnění. Shrnuto, pokud jsem tady četl, že Pečeť vraha od Joon- Ho Bonga byl jeho průměr a tady tohle vrchol, tak u mě vězte, že je to přesně naopak.
Obr lidožrout (2008) (TV film)
...krokosaurus byl poražen tímhle výkalem...
Balada o sedmi oběšených (1968) (TV film)
Nemám opravdu slov. Tohle sráží na kolena i skoro po padesáti letech vzniku.
Tváří v tvář (1997)
Z Wooova "Killera" jsem se fakt nepo*ral, ale z tady toho mi bylo už fakt špatně. Neuvěřitelné manýristické klišé vítězící zlaté formy nad obsahem. Viděl jsem opravdu něco jiného než drtivá většina zde přítomných fanoušků a bohužel na čt 2 (!). V asiatské rovině bych tomu možná dal dvě pecky. Nebudu se rozepisovat, protože by to stejně nikdo nečetl... Jen mám ještě poznámku k celkovému "nápadu" ukradenému našemu nejlepšímu (a stále nedoceněnému) spisovateli sci-fi (sám ten termín nesnášel) Josefu Nesvadbovi, kdy jeho povídka "Ztracená tvář" je více než padesát let stará, a kdy zdejší provedení je tak na úrovni "němého" filmu, za což mi tvůrci éry zlatého filmu snad odpustí. (věřím, že Ch. Chaplin a B. Keaton by v této "taškařici" obstáli mnohem výše,, nebo snad B. Lugosi?!)
Ženy, které nenávidí muže (2012) (TV film)
Režiséři, kteří nenávidí točit krimi.Jeden bod za Ostravu a Norberta. Zbytek je neumětelská vykrádačka od Fincherovy Sedmičky až po titulek Larsonova opus magnum..., navíc střihnutá jen stěží uvěřitelnou tupostí a toporností jak scénáře, tak dialogů ověnčených přesvědčivými ochotnickými výkony.
Dnes v jednom domě (1980) (seriál)
Segrestor přesně vystihl mé pocity. Škoda dobrých herců co museli hrát v takových odporných agitkách. Odpad nezaslouží jejich výkony, ale ten podprahový účel téhle manipulativní rádoby "pohodovky". (celá, v poslední době nasládlá atmosféra přívětívého retra a omílání normalizačních seriálů, mi začíná lézt krkem...)