Prorok

Prorok ze začátku připomene jiný francouzský majstrštyk, a to Mezi zdmi. Nesmlouvavá realita vězeňského prostředí je zachycena s neuvěřitelnou autenticitou. Snad i proto nás Audiard protáhne kdejakou vězeňskou rutinou. Až když se zdá, že Prorok bude především ostrou sociální kritikou vězeňské instituce, kde člověk nemá na vybranou, tak tvůrci nerušeně přehodí výhybku a nabídnou to nejlepší ze Scorseseho. Je fascinující, jak prolnutí obou světů působí klidně a harmonicky. Sám jsem si to uvědomil až při závěrečných titulcích. Prorok sedí současně na dvou židlích a v tom tkví jeho síla. Problém však nastává až v samotných antihrdinech, ale to už je u gangsterských filmů koloritem. Ani zde bychom nezavadili o aspoň jednu kladnou postavu, která by mě dokázala vtáhnout do děje. Vesměs jsou to prospěcháři, násilníci, práskači a muklové, tak jak si je dokážeme představit. Svět bez bílé a černé, v kterém však tmavé odstíny převládají (a už vůbec tady nejde o rasu či náboženství). Navíc se nemůžu zbavit pocitu, že film otevřeně straní bílé francouzské většině. Ale to už jsou pramalé vady na kráse. (02.03.2010)

CITÁT - Máte někoho venku? Přátele, nepřátele, Jste věřící?......... Film z vězeňského prostředí, ale je tak nějak divně natočenej. Chvilkama nudnej, chvilkama neuvěřitelnej a chvilkama nutící k zamyšlení. Je to však bez nějakého geniálního nápadu. CITÁT - Ty hajzle jeden, ty kreténe, ty svině!!!!!........ (11.03.2015)

Pro něj začíná peklo na Zemi, pro mě vstup do filmového nebe. Snímek, který skvěle využil "skuliny" ve zločineckých ságách, tedy konkrétně období zabásnutí. Obvykle se tím začíná (popřípadě končí) či se to přeskočí titulkem "o x let později". Audiard zvládá navodit hodně syrovou a nepříjemně autentickou atmosféru, ale přitom je to mnohdy plné poetiky, takové kterou do filmu často propašovává Michael Mann. Prostě mistrovský, pomalu plynoucí film. Nic víc, nic míň. Ono také ničeho více netřeba. (16.09.2009)

Vynikající filmový počin z vězeňsko mafiánského prostředí. Výtečné herecké výkony, syrová, až autentická kamera, skvěle vykonstruovaný příběh a dokonalá hudba. Pravdou je, že chvilku člověk tápe v souvislostech a v postavách, jelikož herci jsou si dost podobní, k tomu přibývají stále nové tváře a nové dějové linky, ale v celku rychle se dá zorientovat. Jeden z nejlepších francouzských filmů dnešní doby, který se vrací k filmovým klasikám 70 a 80 let. (27.03.2011)

Drsný sociální realismus a intenzivní drama. Cesta Araba bez kořenů ze dna vězeňské hierarchie ke špičkám korzické mafie a jeho lidský přerod z naivního výrostka v ledově kalkulujícího kápa není žádnou romantizující gangsterkou. Nabízí ostrý obraz, odpovědi nechá na vás. Jak, co se týče vztahu k hlavní postavě, tak v dalších nadhozených vrstvách příběhu: tématu muslimské víry, radikalizace, etnokulturních konfliktu mezi Korzičany, Francouzi a Araby, násilí plodícího další násilí... Čistě kvůli francouzštině mi vytanuly dva jiné filmy, jeden s mladičkým a druhý s poněkud starším Vincentem Casselem, La Haine a Veřejný nepřítel č. 1. Ten druhý snímek je v přístupu k tématu vlastně protipólem Un Prophète. (05.04.2012)