Ygnor

Jen pár mini postřehů tohohle art-provokativně-mystického a zdánlivě nesourodého díla. Za prvé úžasná hudba ve všech třech pasážích; zlý skřet „adalbert“ je jen mr. Hyde Vorlova počinu z roku 2005; Nao Ohmori ve velmi citlivé roli introverta (zde však více přece jen romantické) obdobně jako zmanipulovaný a lítostivý Ichi Killer v Miikeho opusu magnum z roku 2001 a Gondry? Je fakt Dalího syn, melancholický génius, kterému přicházím stále více na klouby. 90%

Čistokrevných pět. Nazvěte to jak chcete, seberereflexe, pokání, (ne)stranný názor, nebo snad teroristickou agitkou... U mě je forma filmu téměř blížící se k dokonalosti. Jeho výpověď a smysl jako takové, jsou prubířským kamenem sebeurčení jedince nebo spíše člověka v systému v jeho antagonistém pojetí vůči naší postindustriální a rádoby demokratické společnosti, v jeho právu na sebeurčení, byť sebedestruktivní. Neobhajuji, neschvaluji… a nemám rád rčení, že když se kácí les, tak lítají střísky (zneužité německým nacismem)... Žádné společenství není spravedlivé, jen některá jsou horší. Revoluce byly jsou a budou vždy prolity krví na obou barikádách. Některé se budou oslavovat a jiná upadnou v zapomnění. Slova bez činů však určitě nemají význam. Nechtěl bych ale srovnávat s možnou (a zde vzývanou evokací) na Mašíny. Pokud vím nikdo z RAF žádnou medaili nedostal. A také by nikdo takhle film minimálně s takovým nadhledem (nemluvě o formě) u nás neudělal.

Jestli bude Trier nahazovat udičku k ulapení diváka takovýmto estetickým způsobem, tak mu budu klidně na ni skákat jako pstruh v horské bystřině.

S přibývajícímy roky filmu, počty shlédnutí a mým přibývajícím věkem, nelze než uložit body nejvyšší...

Tak tohle mi včera sedlo jak pihel na hrnec. Musím vyzdvihnout i úžasné "vedlejší" role, nejen starého ztoskotance ale i povedenou hudební kulisu. Starý dobrý Jarmusch "jako" v Noci na zemi. 90%.

Jaká deprese? Tak se tady u nás na Ostravsku žije...(určitě i jinde). Pro ty šťastnější kouty naší země je to jako příběh zvířatek ze Zoo. Skutečnost, se kterou se musím setkávat, je ještě někdy mnohem, mnohem horší. (Po druhém shlédnutí, kdy jsem se mohl soustředit na detaily, posunuji na příčku nejvyšší. Vánoční Pelíšky mají u mne odvráceného souputníka!!)

Už dlouho jsem nedal plný počet filmu, který by si tohle maximum zasloužil. Vyzdvihuji nejen hlavní představitelky, kterým patří trůn, ale i všechny malé (velké) vedlejší role, včetně dvou šikmookých dětí. Nenásilný, ale přitom úplný ponor do lidské duše. Děkuji.

Chirurgicky přesná, dokonalá a přitom melancholická (a navíc v některých chvílích i sebeparodující) řežba. Vystižný komentář Flipnic. Klobouk dolů.

Bez zbytnělého patosu, Velmi profesionální, jako u Lanzmanna.

Dosud jsem nevěděl, že takový skvost existuje. Ještě podtrhnu barvu (filtry) filmu, naprosto dech beroucí...jako příběh a vlastně všechno.