ghatos

Kvalitní evropský temný příběh, který jde jiným směrem ve svém pojetí než ostatní srovnatelné americké snímky. Krásná příroda v kombinaci s realistickým prostředím vytváří správný mix zvědavosti a napětí, které drží pozornost diváka. Neuvidíte jen efektní triky, které zakrývají častokrát vyprázdněnost děje. Hlavní pozornost je směrována na hrdiny příběhu, kteří jsou zajímavější než ty největší kouzla.

Vybalancovat horor a komedii je velmi obtížné. Matadorovi Raimimu se to skoro celý film dařilo. Ke konci už to bylo trošku přestřelené, ale budiž. Chybělo lépe udělané finále. S Lamii (ducha) se dalo vytřískat víc. Snad zlý duch dostane více prostoru ve druhém díle. Celkově jde o nadprůměrnou a řemeslně dobře zpracovanou podívanou.

Smutné vyprávění o lidské bolesti. Klady jsou hudba a Robert Carlyle. Prakticky není co vyčíst, jenže ve druhé polovině to je klidný dojezd do cíle bez emoci - 3,5 * .

Ve snímku je shrnuto vše podstatné o ekosystému naší planety a činnosti člověka na ní. Nedozvíme se nic nového, ale vše je pěkně, jednoduše a přímočaře vysvětleno i na názorných příkladech. Jiný ekodokument Nepříjemná pravda jde přece jen více k podstatě problému. Transparentně je vysvětlen princip vody - její koloběh a nenahraditelnost pro lidstvo, bylo to pravdivé. Většinou kamera snímá z ptačí perspektivy. To dodává snímku zvláštní kouzlo. Shlédnutí doporučuji panu Klausovi.

Film o paravojenské jednotce dětských bojovníků v Libérii. Kdo viděl Město Bohů, tak ho těžko rozhodí válečné nechutnosti v Africe. Když pomineme extrémní prostředí ve kterém se nacházejí děti, tak příběh už tak perfektní není. Jsou v něm dva nebo tři zajímavé momenty, ale jinak je to lineární děj s fádními dialogy. Chyběla mi hlubší zápletka.

Vizuálně úžasné. Jde vidět preciznost v každém záběru. Asijská válečná událost je srovnatelná v krutosti třeba se Stalingradem. Nanking stojí vidět už jen s toho důvodu, jak je jinak natočený. Násilí s bezpráví je zobrazeno, to se však odráží ve formě psychologické agónie oběti. Americké heroické eposy, ruské epochální bitvy nebo evropské realistické snímky - každý přináší originální pohled na 2. světovou válku. Na to, že jde o válečnou tématiku, tak je děj lyričtější (i když dějová linka tam je). Co se týče brutality a explicitního násilí, tak to není tak hrozné. Třeba sovětský film Jdi a dívej se je daleko drsnější. Příběh je někdy táhlý a skoro nudný, nedokáže udržet tempo dvě hodiny. Čisté 3 * .

Vysoce kvalitní podívaná s originálním diktátorem a jeho rádcem v politickém a historickém kontextu Ugandy. Oceňuji závěrečné informace s dobovými záběry. Co mi vadilo byla zbytečná zápletka ve které nechyběla žena. Tento motiv je už hodně profláknutý, ale jinak velmi dobré.

Banální a uspávající. Film nemá nic navíc, pouze plyne jako voda v řece. Vykreslení postav je povrchní. Nadhodnocený snímek.

Po první hodině sledování bych tomu dal 3 hvězdičky, ale potom to nabere takové obrátky, že jsem zústal v němém úžasu. Fantastická hudba prolíná emocionální děj. Při závěrečných titulkách jsem byl trošku vláčný. Film má i velký sociálně-politický podtext.

Vizuálně velmi pěkné, ale jinak to zase taková supervěc není. V příběhu se vyskytlo i pár nevysvětlených a téměř nelogických věcí. Přece to by to jen chtělo dotáhnout, aby příběh byl lépe pochopitelný. Vyprávění je i nevyvážené, zbytečně moc dlouho trvá začátek a naopak finální fáze, kde dívka hraje hru je krátka. Navíc mi nebyla ani moc po chuti hlavní hrdinka.