DaUr

Téměř žádná z výtek, které tu ostatní zmiňují, u mě neplatí, a já si užil parádní kus filmařiny se zručnou režií, skvělými hereckými výkony, krásnou hudbou a šikovnou kamerou. Emocionálně vypjaté scény mě zasáhly, ty nejlepší ohromily. I když je pravda, že když už se tvůrci snažili mít vše dokonalé, nemuseli na závěr udělat takovou chybu ohledně saka. Ale je také pravda, že sám bych si toho nevšiml.

Na svou dobu velmi moderně zpracovaný snímek s možná lehce přeplácaným, nicméně chytrým scénářem, skvělými herci a především bravurní režií Alfreda Hitchcocka, která i přes poměrně dlouhou délku filmu trvale udržuje napjatou atmosféru. Tradičně pak nechybí několik zásadních a překvapivých zvratů a pár skvělých nápadů (například závrať v kostelní věži, vytvořená jízdou kamery směrem dolů a souběžným oddalováním záběru pomocí zoomu), takže i přes drobné výtky si Vertigo dovolím označit za téměř dokonalý filmový zážitek.

Ačkoliv westerny rozhodně nejsou mým šálkem kávy a tento je navíc téměř tři hodiny dlouhý, nelze mu upřít téměř úplnou řemeslnou dokonalost. To, že za srdce mě nechytil a že na něj nebudu pět chvalozpěvy, je čistě subjektivní záležitost a já musím hodnotit plným počtem, protože taková atmosféra, takové herecké nasazení a taková hudba se jen tak nevidí, respektive neslyší. Respekt, Sergio.

Ach jo, a já o sobě se zálibou prohlašoval, jaký to nejsem cynik. A odzbrojí mě pohádka pro malé děti o obřím plyšovém medvědovi, který háže žaludy po dvou malých, upištěných holkách. Ach jo. Nevím, jak to Miyazaki dělá, ale i filmem, který postrádá téměř jakýkoliv děj, mě dokáže maximálně zaujmout a pobavit - i když je to možná zapřičiněno jednoduše tím, že jsem byl zrovna ve správné náladě a nechtělo se mi moc přemýšlet nebo soucítit s nešťastným osudem hlavních postav. Jednoduchý, úsměvný a kouzelný, to je Totoro. Seznamte se, nebudete litovat.

Už dlouho jsem se necítil tak příjemně při sledování něčeho tak nepříjemného. Přes všechnu krev a vraždy překrásný film, zabývající se více šikanovaným chlapcem než žíznivou upírkou, ačkoliv především o jejich vztah tady jde. Atmosféra zasněženého sídliště, spolu s trvalým a jaksi neopodstatněným strachem (karty jsou rozdány již na začátku) a s místy geniálním klavírním doprovodem nenechá na chvíli vydechnout, a působivě hrající dětští představitelé vás donutí vcítit se do jejich situace - komu ta dívka s krásnýma očima a obličejem od krve nebyla sympatická, nemá duši. Pokud bych měl hodnotit čistě objektivně, něco málo by se vytknout dalo, ale čas od času přece můžu být hodný, ne?

Ohromný kus filmařského řemesla, ale pro moderního diváka zároveň běh na dlouhou trať. Extrémně dlouhou stopáž podbarvuje velice pomalý střih, střídající statické záběry se... statickými záběry a s minimem hudby, místo níž se častěji objevuje prostý zvuk vanoucího větru. Ale přes to všechno se je na co dívat a vůbec by nevadilo, kdyby to mělo ještě o hodinu navíc. Pokud totiž divák ví, do čeho jde, a nečeká "japonskou akční řež" (akční scéně se podobá pouze jedna, navíc dosti krátká), dočká se nádherného pohledu do tamější kultury a velmi silného příběhu o lásce, smrti, utrpení a bolesti. Vzhledem k vysokému počtu postav, ve filmu se vyskytujících, dostane každý tento prvek svůj prostor a díky krásně přirozenému vývoji postav můžeme sledovat i vývoj těchto emocí samotných. V dnešní době, plné epileptického střihu, tedy Rudovous působí jako pohlazení po duši.

Koncentrovaná deprese. Hypnotická, oslňující, krásná.

Možná, že jsem čekal trochu víc - umístění ve dvacítce nejoblíbenějších filmů a zároveň mnohem slabší pozice v těch "nejlepších", to značí něco tuze zajímavého. Ale dopadlo to přesto dobře - Jejímu kouzlu jsem sice plně nepodlehl, na to jsem moc velký cynik, ale minimálně úsměv na tváři mi vykouzlila a svou originalitou (jak charakterovou, tak celkovým zpracováním filmu) nepatrně podkopala přesvědčení, že svět je jedna velká past na snílky. 90%.

U málokterého filmu pociťuji takovou radost jen z toho, že ho vůbec mohu vidět.

[Ekofilm, Třeboň] Úžasná kamera, zachycující skutečně dechberoucí záběry (na to, že se vše odehrává v lesích, které všichni známe). Chytře použité zpomalené záběry a vhodná hudba dokreslují informačně nabytý a vizuálně nápaditý dokument, který v rámci festivalu jasně vládne.