Sawy

Nejkrásnější hold,jaký mohl Martin Scorsese milovaným pohyblivým obrázkům složit.Už dlouho jsem si sledování filmu takhle neužíval.Á propos,nejlepší 3D od Avatara a Howard Shore je poslední dobou v neskutečné formě,nemyslíte? 90 %

"Ty seš kurva blázen!" "Bingo!" Mám své výhrady.Kupříkladu konec nemusel být tak natahovaný,pak by byl ještě údernější.Občas bylo trochu těžké se do filmu pořádně položit.A slabší pasáže se najdou v celé stopáži.Ale to je prostě Terry.Jakmile má svou vizi,natočí ji naprosto bez kompromisů a tak,jak on chce.A v případě Krále rybáře je zkrátka celkový pocit silnější než jakékoli výtky.Čekal jsem komorní polofantasy příběh z okraje společnosti a dostalo se mi elegantní multižánrové hry,ve které Gilliam přesně využívá svých trademarků a neutápí se v šílenostech natolik,aby zazdíval kostru celého filmu,tedy skvěle napsaný a odvyprávěný příběh.Na jednu slabší scénu připadá pět geniálních (na okamžik,kdy Parry tajně obdivuje svou platonickou lásku a neosobní dav přitom najednou začne tančit,asi nikdy nezapomenu) a herci jak v hlavních,tak v menších rolích bez výjimek excelují.Zvláště pak Jeff Bridges dokonale ždíme hloubku své postavy ve všech scénách."Mám novej název pro svou autobiografii: 'Nebyl to kurva piknik' od Jacka Lucase." Piknik to nebyl,Jacku,ale po všech stránkách kouzelný filmový zážitek mi tahle (podobně jako 12 opic) absolutně nemainstreamová hollywoodská podívaná rozhodně poskytla. 90 %

Fincherova podvratná hra na téma "jak vměstnat co nejvíce hnusu, temnoty a divácké nekomfortnosti do vysokorozpočtové, hvězdně obsazené adaptace mezinárodního bestselleru" je tím lepší, čím méně ji divák vnímá v kontextu samotné Milénium frančízy a čím více naopak v kontextu Fincherovy tvorby jako takové. Z na první pohled standardní detektivky pak vykrystalizuje multižánrová podívaná, kterou lze stejně dobře interpretovat jako tragický milostný příběh i jako sžíravě vtipný společenský komentář. Čím více se na Muže, kteří nenávidí ženy zpětně dívám, tím víc mě mrzí, že se Fincher nedostal k natočení dalších dvou Larssonových knih. Ty jsou sice multiplikací vypravěčů ještě obtížně adaptovatelnější než "pouze" zdvojená jednička, nicméně věřím, že David by z nich učinil dost možná revoluční filmovou podívanou. 90 %

Je těžké soudit,jak moc Serenity funguje nebo nefunguje jako samostatné filmové dílo,když znám a miluji Firefly,takže jakousi objektivitu můžu zahodit hned.I tak mám k "celovečernímu poslednímu dílu seriálu" překvapivě dost výhrad,protože pořád nezodpovídá zdaleka všechny otázky,i plocha dvou hodin je Whedonem vytvořenému světu moc těsná na to,aby se skutečně prokreslila veškerá jeho zákoutí a o to jsou tyhle nedostatky bolestnější,když si člověk uvědomí,že se s tou úžasnou bandou pašeráků pracděpodobně už nesetká.Ale stejně,ten pocit... ten pocit je zkrátka silnější než já.Osudovější než Pomsta Sithů,nahláškovanější než Smrtonosná past,stylovější než spaghetti westerny,s lépe prokreslenými postavami než Star Trek... Se znalostí seriálu dostává každá minuta Serenity punc jedinečnosti.Vztahy mezi postavami se krystalizují,drzost,se kterou Whedon už v seriálu shazoval všemožná klišé,je zde dovedena k dokonalosti ("A nezapomeň,kdyby se mi něco stalo,nebo jestli se do hodiny neozvu... přiletíš a zachráníš mě!") a především mají tvůrci odvahu jít do krajnosti,nebojí se nechat umírat důležité postavy,aniž by přitom přehnaně citově vydírali (jen tak decentně,přeci jen už ty postavy dobře známe).A díky tomu všemu Serenity nepůsobí jako epizoda seriálu natažená na dvě hodiny,ale jako jeho regulérní celovečerní vyvrcholení,update skutečně filmové úrovně,který zvláště v závěru odhodí seriálovou komornost a pustí se do vesmírných bitev epických rozměrů.Konec pak musí vehnat slzy do očí každému pravověrnému příznivci,protože je to skutečně KONEC.A přestože přání na ještě jeden výlet pod velením Mala Reynoldse nejspíš zůstane nesplněno,proč nedoufat? Možná úspěch Avengers dovolí Whedonovi vrátit se ještě jednou k jeho milovaným postavám a space opeře,která má srdce. 95 %

It's a Wonderful Movie! 100 %

Film,který jsem si vždycky přál vidět,kde si to Bohové a Titáni rozdávají na férovku v dechberoucích kulisách,kde mají zpomalovačky smysl a kde vládci nebes skutečně budí respekt (zvláště pak Zeus Evans) a Athéna je strašná kost.Prodávat tento esteticky vybroušený artový epos s brilantní gradací a divadelní střídmostí jako nepřímé pokračování 300 je kravina,ale chápu,že jinak by na tom producenti asi nic netrhli.Každopádně,takhle měla už před sedmi lety vypadat Trója,kdyby do ní Petersen zapojil trochu mytologie.Film stvořený pro velká plátna. 90 %

Tahle drsná skupinka největších grázlů a vyvrhelů by si dala k snídani i Stalloneho partu Postradatelných.Aby ne,když je na nebezpečnou misi za 2. světové války připravoval Lee Marvin! Je pravda,že film paradoxně ztrácí dech v závěrečné akci,která nedává divákovi dostatečný přehled (ale koneckonců,jde o válečnou vřavu) a maličko degraduje dojem z doslova geniální tréninkové pasáže,ale čert to vem,ten film je super i skoro 45 let od svého vzniku.Ze způsobu,jakým režisér představuje a postupně vykresluje jednotlivé charaktery,by se mohly učit všechny dnešní týmovky,střihová skladba,hudební podkres,práce kamery,originální nápady... Ve výsledku stoprocentně funkční film,který mě bavil po celou svou relativně macatou stopáž,kterou jsem ani na chvíli nepocítil. 90 %

Postapokalyptická poezie,aneb další mistrovské dílo maestra Miyazakiho.Naušika mi zprostředkovala jeden z nejsilnějších filmových zážitků za hodně dlouhou dobu a přes veškeré drobné nedostatky v animaci (ovšem na rok 1984...) mě dokonale pohltila,dojala a okouzlila.Na Miyazakiho filmech je nejvíce fascinující,že pokaždé když se dívám na další,mám pocit,že se vracím do starého známého světa,ale přitom je každý z jeho filmů jiný,pokaždé naprostý originál,který mě zas a znovu dostane.Fascinující. 95 %

Okouzlující. Půlnoc v Paříži má v sobě víc šarmu, než tři čtvrtiny současné filmové produkce dohromady. Woody Allen poslal malý filmový pozdrav všem věčným snílkům, nostalgikům a poetckým duším, spolu s nimi se ohlíží na své dávné vzory, ale zároveň jim nenápadně říká, že žít se má tady a teď, nejde se věčně propadat do minulosti. Ale Woody je ve skrytu duše velký romantik, takže se nekoná žádné drsné probuzení zpět do reality jako v Purpurové růži z Káhiry. Vše je decentně naznačeno, naděje zůstává a štěstí je na dosah ruky. Půlnoc v Paříži má v sobě mnohé ze svého tvůrce, připomíná některé jeho starší filmy, aniž by vám ale někdy přišlo na mysl, že Allen vykrádá sám sebe. Kdepak, Půlnoc v Paříži je jedinečný film s nepopsatelně krásnou atmosférou, která nespoléhá na logiku, ale na pocit, který si z ní divák odnese. Mám výtku k hrdinově současnosti, bez které by to nešlo, ale oproti půlnočním výletům nemá (kromě rozkošné Rachel a famózního Michaela Sheena) moc co nabídnout. I ona je ale dovedena k dokonalým pointám. Podobnou půlnoc v Paříži toužím sám zažít, potřást si rukou se slavnými spisovateli, vnuknout nějaké myšlenky legendárním režisérům, zhodnotit Picassovo dílo, sedět vedle šíleného Brodyho, ehm, tedy Dalího a toulat se po romantických nočních zákoutích s neodolatelnou Marion Cotillard... Vůbec bych se nezlobil, kdyby se Woody nevracel do New Yorku a postupně složil podobně krásnou poctu každé evropské metropoli (ovšem, Prahu nevyjímaje). S Paříží to měl ovšem nejsnadnější. To město samo o sobě dokáže film udělat, dát mu osobitost, vtisknout nezaměnitelnost... a po jeho skončení musí snad každý divák pronést "Paris, je t'aime!" 90 %

Cinefilní radost,kterou Verhoeven potvrdil,že šest let režijní pauzy se na něm ani v nejmenším nepodepsalo.Vyžívá se v detailech,neváhá zlehčovat sebedrsnější scény a nespokojí se s natočením obyčejného válečného filmu,přesto Černá kniha působí nevídaně kompaktním dojmem,nic v ní nechybí a jakmile začne být překombinovaná,prostě skončí.Všechny dějové linky se spojí a vytvoří uzemňující celek,který elegantně pracuje se silným příběhem a žánrově i dobově dokonalými hereckými výkony.I klišé ve Verhoevenově podání působí uměleckým dojmem. 95 %