Sawy

Ten film je nakonec překvapivě dost fajn, na to, jakej průser z toho ve výsledku mohl být. Přehledně natočený origin do velmi rozlehlého světa, který funkčně představuje důležité postavy a základní kontury budoucího příběhu (tedy jestli se toho pokračování vůbec dočkáme), přitom ale nezanedbává ten, který vypráví nyní. Jen je škoda nevyrovnanosti prakticky všeho, co se zde objevuje. Od triků, které jsou chvílemi fantastické a chvílemi jako z PSone, přes příliš střídmé používání videoherní estetiky (scény s prvky PvP či RTS oblety nad bojišti - toho chci víc!), až po jednotlivé hrdiny a především dvě ústřední frakce. Orkové jsou fantastičtí, plastičtí a zajímaví. Lidé jsou po většinu času nudní, neoriginálně napsaní a z velké části špatně obsazení. Fimmel v pohodě, hraje dalšího Ragnara, zato takový Dominic Cooper není tak úplně královský typ. Potěšilo nekonvenční vedení a řešení některých scén, zato jiné chtěly buď řádně doladit, nebo úplně vyhodit (ten golem?). Nakonec jsem z Warcraftu odcházel poměrně spokojený, cítil jsem z něj takovou sympatickou dobrodružnou fantasy jiskru, ne nepodobnou Pirátům z Karibiku a snad i tomu Pánovi prstenů. Jen škoda té rozháranosti. Mrzelo by mě, kdybychom se nedočkali dalšího dílu, protože První střet velmi dobře, byť často na úkor svých vlastních kvalit, připravil půdu pro potenciálně výborné pokračování. 70 %

No uznejte sami, kdo by tu partu loserů, asociálů, fiflen a machírků do pěti minut nemiloval?? 90 %

Vizuálně asi nejvíc pohlcující film od Avatara. O to větší je škoda, že ve všech ostatních ohledech jde jen o lehce nadprůměrný rodinný standard bez přidaných hodnot. Branaghova Popelka alespoň zábavně vnášela do klasického pohádkového příběhu shakespearovské propriety, Kniha džunglí si s ničím podobným nehraje a pohříchu spoléhá opravdu jen na své neoddiskutovatelné technické kvality. I když... možná nejvíc mě na tom štve, že ono to ve výsledku vlastně fakt stačí. Favreau je sice nepříliš osobitý řemeslník, ale ta džungle opravdu žije svým vlastním životem. A já tam nakonec hodinu a půl pobíhal spolu s Mauglím, Baghírou, Akélou a Balůem. 75 %

Je důležitý nebrat ten film jako nějaký pokračování Cloverfieldu, ale jako svébytnou záležitost, která s ním možná má něco společnýho. Protože Ulice Cloverfield 10 jde od začátku svojí cestou a žádný nakopávání skrze úspěšnýho předchůdce nepotřebuje, spíš by mu mohlo uškodit. Protože ten film sám o sobě je zatraceně napínavá podívaná, která neustále mění pravidla hry, vynalézavě pracuje hned s několika žánry a zvládá překvapovat i ve chvílích, kdy už si myslíte, že jste plány tvůrců stoprocentně prokoukli. Abych řekl pravdu, tak to je fakt to finální roubování na už kultovní found-footage senzaci, které mi na výsledku trochu vadí. Jinak ale čistá práce, výborný film. 85 %

Extrémní ambice. Ty představují největší problém, se kterým se střet dvou vůbec nejikoničtjějších superhrdinů potýká. A tlačí se ve mně dva protichůdné pocity, jak výsledek hodnotit. Na jednu stranu se nedá přehlédnout, že celá konstrukce příběhu vlastně nedává moc smysl, chybí uspokojivý background celé řady postav, zkrátka jakoby to celé měly být tři samostatné filmy, které nakonec někdo splácal dohromady (Wait a minute? Ono to tak vlastně být mělo!). Když si ale divák uvědomí, jak nereálné a přeplácané ambice do tohoto filmu Warner Bros. vkládali, že Zack Snyder musel defacto točit sequel Supermana, restart Batmana, origin Wonder Woman a ještě teaser na Justice League... tak je vlastně docela zázrak, že nevznikl úplně nekoukatelný guláš, ale obstojná komiksová zábava plná nechtěně směšných momentů, ale taky s několika dost silnými složkami, na kterých je cítit značný potenciál. Skvělá hudba, temně komiksová stylizace a Cavillův stále skvěle pochybující mesiáš snaživě bojují se směsně zachmuřeným Affleckem, ne úplně fungujícím Lexem Luthorem a scénářem, ve kterém je toho zkrátka moc. Všechny ty linie by se nedaly odvyprávět ani ve čtyřech hodinách, natož ve stopadesátiminutové stopáži (proto moc nevěřím, že prodloužená verze něco extra vylepší). Ve výsledku tak největší škoda tkví v tom, že Warneři se za každou cenu snažili dohnat marvelovské universum v jediném filmu. Kdyby si na svých značkách dali víc záležet, postavy si pečlivě piplali a s tím osudovým marasmem, který tady v závěru zkrátka dostatečně nepůsobil, přišli třeba až za tři další filmy, mohli jsme dostat skutečně skvělé filmy. Takhle tu máme jeden patvar, který je mi do určité míry sympatický, zároveň ale objektivně dost nezvládnutý. Velká škoda. 60 %

Ten novodobý Malick není nic pro mě. K zázraku je jen další krásně nasnímané nic, které se utápí v nekonečných monolozích, které po určitém čase opravdu vyznívají až sebeparodicky. Nevím, jestli je Kristus nalevo, napravo, nahoře nebo dole, ale bývalý režijní virtuóz, jehož filmy byly audiovizuální slastí a duchovní očistou, se od Stromu života zakopává do prázdné manýry, která víc než cokoliv jiného diváka prostě irituje. S vypnutým zvukem se bude na K zázraku hezky koukat, jako na působivý dvouhodinový spořič obrazovky. Jako filmové dílo to ale nefunguje. 35 %

Bizár může být fajn, ale... vocaď pocaď! Tenhle pokus o maďarskou Amélii z Montmarteru krutě nevyšel. 30 %

Je tady všechno. Parta outsiderských dětí, nadpřirozená bytost, drsňácký šerif, zlotřilí vládní činitelé, tajemné experimenty, dokonce i honička kola vs. auta! Tam, kde J. J. Abrams musel v Super 8 vměstnat svou nostalgickou poctu Spielbergovi a 80. létům do jednoho celovečeráku, bratři Dufferové nám dopřávají osm nádherných epizod, ve kterých se potkává to nejlepší právě ze Spielberga a Stephena Kinga. Neříkám, že každý díl je nezapomenutelná bomba a možná jsem si přál, aby Stranger Things skutečně byl tím uzavřeným vyprávěním bez zbytečných berliček pro další série. Nadšený jsem ale stejně. 90 %

"This is the west, sir. When the legend becomes fact, print the legend..." Úvaha nad pravdivostí mýtu Divokého západu, která mě baví svým jemným humorem, politickou zápletkou a především hereckými matadory v ústředních rolích. Stewart i Wayne hrají opět své jasně vyprofilované herecké typy, které jsou ovšem na konci zajímavým způsobem relativizovány a posunuty do trochu jiné významové roviny. Muž, který zastřelil Liberty Valance je pro mě jedním z nejlepších hollywoodských westernů vůbec, tematizuje totiž jejich mýtickou rovinu a určitou falešnost, kterou s sebou jako nositelé americké historie nesou. 90 %

Pubertální, skoro až infantilní, po stránce příběhu nikterak inovativní, ve druhé polovině se dost opakuje... Ale stejně je Deadpool sympaticky drzé komiksové potěšení, kterému je těžké nepodlehnout. Ten stokrát ohraný hrdinsko-romantický příběh totiž podává v neokoukaném narativním hávu a co je možná ještě důležitější, přesně ví, jaký chce být. Ten styl humoru nemůže sednout každému, i já jsem se několikrát během sledování až zastyděl, čemu že jsem se to právě zasmál. Na jeden takový moment ale připadly čtyři výborně prodané scény, ať už si zrovna tvůrci dělali srandu z x-menovského univerza, stavěli hlavního hrdinu do neodolatelné role zastydlého pubescenta nebo stavěli jednu z nejlépe prodaných romantických linií posledních let. Nenechte se zmást rádoby-cool obalem, Deadpool je rozmanitý a překvapivě chytře vystavěný film, který sice po jednom zhlédnutí vyšumí překvapivě rychle, ale do pomalu zatuchajících vod dnešních komiksových filmů vnáší alespoň trochu svěžího větru. Nedovedu si moc představit, jak na něj budou tvůrci navazovat, ale jako jednohubka obstojí perfektně. 80 %