Aqualung

Výborný a silný film.Síla nosné myšlenky je v tom, co se děje, když dostane moc do ruky zlý blbec.Rozuměj nekontrolovanou moc. A císař se nemusel nikomu zodpovídat. Už to, jak se chopil moci přes vraždu Tiberia vypovídá o čemsi velice podstatném. Nicméně vrcholem filmu je podle mého názoru scéna, kdy Caligula nutí útočit vojáky na rákosí, a to je inteligentně kombinováno se záběry na orgasmus a stříkající semeno, či blbost? Nádhera! Caligula jako prase žil, svinstva konal, a také jako svině on i jeho rodina skončili.A kolik takových Caligulů se od té doby už vystřídalo ve vedení různých států či společenství? Napádá mne pár jmen z evropského a afrického kontinentu....pamatujte, že já jsem věčný !!!!!!!!...praví Caligula na začátku filmu.Hodnotím vysoko,velice vysoko!

Přepisuji diskuzní příspěvek.Je to o tom, jak může skupina určit pregnantně vinu u člověka, kterého nezná, anebo jen minimálně.Atakován je tady nejen anglosaský systém práva , ale soudnictví vůbec.Nevlídný obraz.Není-liž pravda?Já to viděl jako výbornou hru v r.73 ve vinohradském divadle.A jednomu přitom běhá mráz po zádech, co se při debatách otvírají za různá podhoubí, která pak ovlivňují výstupy jednotlivých porotců.Baseballové utkání...a pod. Na druhé straně je to jedinec, který může v anglosaském systému práva zvrátit názor většiny. což je pozitivní fakt. Černobílý film ještě zesiluje účinek.A k výkonu Henryho Fondy nelze nic dodat! Fantastický.A film je parádní.

Kriminální zápletka v prostředí rasistického jihu USA, která mohla sklouznou do sračkovité selanky, ale nestalo se tak.Steigerova postava šerifa prodělává postupný přerod nebo proměnu od ortodoxního, či lépe řečeno umírněného rasisty k normálě uvažujícímu policistovi.Postava policejního důstojníka, ktrerou stvárnil Sydney Poitier se nezasekne ani po úvodním, čí průběžných ústrcích a urážkách a naopak dopomůže dopadení skutečného vraha.Každý tedy dělá jistý ústup od stanovisek.Nicmén deklarace rasismu a filosofie jihu a severu je zde zřejmá.Střet intelektů,devastující pro jižní stranu,přes peripetii a výsledkem je úsměv na tvářích obou policistů na nádraží, když protagonista filmu odjíždí domů.Silný film.Hodnotím vysoko, ba nejvýše! A

Vzpomínám, že první kontakt s románem pana Kaplického jsem měl v dětství.Jezdíval jsem na podnikové tábory do Velkých Losin a předčítali nám tam po večerech právě z téhle knihy.No a když se tenhle film objevil poprvé v kinech, tak jsem neváhal.Je to jednak o lidské zrůdnosti a blbosti, které se zde sváří v nekončícím konfliktu s ušlechtilostí a dobrem, a jednak o nekorigované moci v rukou jedince.Nejde samozřejmě obsah filmu degradovat na boj dobra se zlem.Ale je to zejména o tom, co se stane, když dostane moc do ruky zlý blbec při dostatečně vysoké míře nevzdělanosti společnosti.A inkvizitor Boblig je parádní typ gaunera.Tento zlý, poživačný chamtivec byl jakousi moravskou obdobou Tomáše Torquemady, který však na rozdíl od Bobliga byl tvrdý, neúplatný asketa, kterého vedly jen jeho ideje. Zlo je vyvoláno nablblou hraběnkou, katalyzováno církevními hodnostáři, prováděno servilními udavači a sežere nakonec i ty, kteří je prováděli. Udávání lidí v blízkém okolí, donášení, ponižování, mučení......Paralela s tím, co se u nás dělo v 50.letech je evidentní.Je zde jasně ukázáno, že jedinec může být dohnán až do duševního stavu, kdy prosí o vlastní smrt.Tady se Vávra potkal s Pasolinim a jeho Salo.Film ukazuje také na další obecnou pravdu, a sice, že tam kde je nekorigovaná moc se začnou dít tu dříve, tam později, ale vždy zrůdnosti !! Silný film, který hodnotím velmi vysoko!

Co jen dodat k tomuhle filmu?Vysoký důstojník se odštěpil od skály, kterou představuje armáda bojující údajně za správnou věc.A je jakýmsi ediktem odsouzen k smrti bez soudu.Už jen tenhle počin je bizarní.Celé tohle uvozuje bizarní kolotoč války ve kterém, a sice hned zpočátku lze vidět surrealistické scény vojáků surfujících v bitevní situaci.To je šílené.Nicméně děj se poznenáhlu přesunuje z téhle podivné roviny do něčeho úplně jiného.Důstojník, designovaný vrah se střetává s čímsi, co nenapadá jeho a, koneckonců, ani diváka v nejdivočejších snech.Přichází do prostředí s ohromnou spiritualitou.Hned zkraje osloven Hopperovou postavou, která se ho snaží připravit na kontakt s plukovníkem. Podle mého názoru to je snad nejsilnější moment filmu. Sheenova postava vraha však není schopna uchopit sdělené.Plukovník je zabit, posléze jsou zabiti všichni, kteří šli s ním.Je zabit i obětní býk-parádní paralela.A vrah odjíždí do....? Kam? Do civilizace? Do pekel? Jsou tu silné a výrazné alegorie.Vlastně celý film je alegorií.V tomhle si pan Coppola může podat ruku s panem Pasolinim. Velmi inteligentně je do děje zasazena epizoda v níž Francouzi rozebírají svůj vojenský neúspěch ve Vietnamu.A dotýkají se také toho, co se dělo u nás v r.68. Násilí nic neřeší !! Napadá mne jeden silný film a jde o něco ruského z napoleonských válek v Rusku.Jakýsi voják tam křičí do ryku bitvy..."..Proč se zabíjíme?..." A nikdo mu nemůže odpovědět. Anebo neumí.Nádherný a silný film.Pan Coppola by zasloužil pomník.

Tak jako každá válka, kterou jeden národ přináší národu druhému na bodácích cosi byť jakkoliv ušlechtilé, tak i tato vede ke schizofrenii onoho donátora.Vždy je tu establishment, který nutí národ přinášet nejvyšší oběti, vždy je tu opozice.Film je dobrou výpovědí o tom, co dokáže taková válka provést se společností agresora, nebo s jedincem v uniformě. Je zde boj proti hledanému nepříteli, a také boj o duši, duši vojáka-nováčka, který se po absolvování hrůzných situací mění v otrlého bojovníka. Daří se dobře popsat prožitky nováčka, který je hozen do bojových situací se kterými se musí porovnat. Dílem díky rostoucím zkušenostem, dílem díky štěstí. Děsivá brutalita amerických vojáků při obsazování a kontrole vesnice poté, co našli svého druha snad umučeného k smrti je nejspíše reálným popisem toho, co se skutečně dělo. A nejen v My-lai. Snad jen přitažené za vlasy mi přišlo, aby Elias přežil tři zásahy z M-16..., nevím, nevím. A postava Barnese ztělesňuje snad ďábla, ale jen toho ďábla, který byl vyroben válkou. Co ale lidské vlastnosti,rozum a dispozice??? No nic. Film je výborný, ale kvalit Coppolovy Apokalypsy nedosahuje.Před časem se nechal slyšet Mc Namara, takto ministr obrany USA v 60. letech, že bylo chybou posílat mladé americké kluky do války.Jednomu se chce nad takovými proklamacemi blít, jinému zase plakat.Kde je Vietnam dnes, a co si nesou USA z téhle prohrané války do dnešních dnů?A také kdoví, jak by šly dějiny Indočíny, kdyby tato válka nebyla? PS: jako bývalého profesionála mne zaujala přítomnost lékaře prakticky v první linii, tedy s vysazenou, či vyslanou jednotkou, která se pak v džungli utká v vit-kongem.Klobouk dolů před takovým zdravotnickým zabezpečením....A. T. poručík zdravotnické služby ve výslužbě.

Přestože myšlenka není původní jde o nádherný film.Znáte jistě Sedum samurajů.Film je silný ve sdělení, že zlu v jakékoliv podobě, tady třeba v tlupě banditů, se nemá ustupovat.Ti, kteří se původně chovali a uvažovali jako ovce a stádo se stávají silnými individualitami a hrdiny v boji za vlastní svobodu.Někdo jim v tom jednak pomohl, a jednak šel příkladem, a to i za cenu vlastního života.Všichni přeživší jsou o cosi velmi podstatného obohaceni.A romatická tečka za filmem je zde vlídně usměvavá.

Těžko nalézt ta správná slova k ohodnocení tohoto skvostného filmu.Je jednodušší vyseknout poklonu,mlčet a nechat vrzat větrnou pumpu.Vynikající hudba pana Leoneho s centrálním motivem na foukací harmoniku se jistě každému vryla natrvalo do paměti. Parádní zápletka zasazená do nádherných exteriérů, točeno povětšinou kdesi ve Španělsku.A ty dialogy protagonistů, no to je perla za perlou.Meritum těchto příběhů je vždy stejné, dobro vítězí nad zlem, ale tady je tento prastarý konflikt jaksi nevtíravý.Ustupuje do pozadí. Dominantní je zde konflikt mezi nastupujícím a odumírajícím. Zřetelně na to ukazují tři momenty, a sice jednak dialogy mezi Frankem a Mortonem a Frankem a Harmonikou. No a úsměvnou podobu nabírají při rozhovoru mezi Harmonikou a Cheyennem při "zahájení" stavby nádraží. Velmi silný je moment, kdy Frank stojí na zadní plošině vagónu a míří na nemohoucího Mortona, který se válí v blátě. Nestojí Frankovi za zmáčknutí kohoutku, Nicméně, přesto je Mortonem poražen, aniž by přišel o život. Ale svého vítězství se Morton také nedožil.Zmíním ještě fantastickou kameru. Ty záběry detailů obličejů a očí vydají víc než rozhovor nebo monolog. Stylisticky jde o naprosto precizně vybroušené dílo, které nemá kaz. Myslím, že někteří mi dají za pravdu jestliže řeknu, že se žádný western po roce 68 kvalitou tomuhle dílu ani nepřiblížil. Já se na to mohu dívat kdykoliv, ale dopřeji si to tak dvakrát do roka.

Upřímně řečeno, mám Bronsona rád, ale to mi nebrání v objektivním náhledu na tenhle film.Na jednu stranu lze brát v úvahu náhled na nesporně rasistickou stránku příběhu, kdy vysoce charakterní, a také vysoce schopný poloindián postupně likviduje skupinu stihačů, které převyšuje jak zmíněnou povahovou vlastností, tak intelektem, o schopnostech lovce ani nemluvě.Potud podprůměrný flm.Na druhé straně se mi vybavil, ví Bůh a mé podvědomí proč, také Melvilův román Bílá velryba.A tady už mi to zase jako tuctové sdělení nepřišlo.Kam vede slepá nenávist a vůle po realizaci vlastní tenze je zřejmé.Do pekla.Člověk by měl vědět, kdy je nutné zabrzdit, či otočit.....

Jenže co Chaplin nezažil, naštěstí, tak to je reálný socialismus.Není-liž pravda?Ale pan Forman ano.Taky naštěstí. Nebo žel Bohu?Režisér tady napálil tady to, co se za bolševika napálit mělo.Směs figurek, bizarních jak v mentalitě, tak v jejích projevech a to vše osoleno lidskými slabostmi, chybami, potřebami a....,a kdo ví čím vším ještě.Navazuji na svůj diskuzní příspěvek a nemyslím, že bychom našli více náš film, než tento.Hluboko smekám.