Barahir

Tento film je pro mě největším zklamáním za několik posledních měsíců. Namlsán opěvnými komentáři uživatelů ČSFD jsem očekával geniální dialogovou komedii s myšlenkou a přesahem místo toho jsem se dočkal pouze filmu, který si dle mého názoru hraje na něco víc než je. Nejsem odborník na Larse von Triera a rozhodně zde nemůžu rozebírat teze „Dogma 95“, protože o nich nemám ani šajnu, ale dle mého názoru film dobrým nedělá znalost režisérova stylu a tvorby do kterého přesně zapadá, ale každý film musí mluvit sám za sebe (pokud to ovšem není výslovné či volné pokračování) a přesně v tomhle ohledu tento film katastroficky zaostává. Jistě byla tam místa, která měla něco do sebe a u kterých se člověk neubránil úsměvu se zamyšlením, ale co je to platné, když film ihned v následujícím záběru spadne zpět do pseudofilosofické roviny a nefunguje jako celek. Navíc ani dialogy mi nepřišly tak úžasně vyšperkované jak je zde popisováno a u některých jsem vysloveně umíral. Jediné co tenhle film spasuje jsou nadprůměrné výkony herců, kterým se v pár nemluvných scénách podařilo dát postavám více hloubky než scénáristovi v hodině dialogů. Nečekám, že zde s mým názorem někdo bude souhlasit, obvzvlášt, když je tu tolik znalců tvorby LvT, ale rozhodně nehodlám vychvalovat do nebe film jen proto, že mu všichni ostatní dávají 5 hvězdiček. A nakonec bych chtěl položit jednu otázku na zamyšlení všem opěvovatelům tohoto díla. Dali byste filmu stejné hodnocení a hledali v něm tolik hloubky a geniality i kdyby ho nenatočil LvT, ale např. Zdeněk Troška? Pokud si na tuto otázku dokážete odpověděd kladně pak je všechno v pořádku.