Barahir

V jednoduchosti je krása. Tak prostý a přesto neuvěřitelně emotivní film jsem už hodně dlouhou dobu neviděl. Rozhodně nejsilnější filmový zážitek roku, který byl na Oskarech trestuhodně přehlédnut. Eastwood rozhodně nepatří do starého želaza ani jako režisér ani jako herec. Řekl bych, že s přibývajícím věkem snad točí čím dál lepší filmy a jeho mrzoutský stařík je taky naprosto excelentní. Když k tomu pak ještě přidáme Výměnu, nezbývá než přiznat, že Clint měl vloni skutečně famózní rok a doufat, že i v tom letošním naše kina poctí nějakým svým dalším masterpiece.

Klenot svého žánru, po jehož dodívání nezbývá říci nic jiného než klobouk dolů pane Leone. Film tak do detailu promyšlený a propracovaný, že v něm nic nepřebývá ani nechybí a je vidět, že těch 12 let práce na scénáři se opravdu vyplatilo. I přes to, že stopáž někomu může připadat na první pohled poněkud dlouhá, po shlédnutí filmu si ani neuvědomí, že uběhly skoro 4 hodiny a klidně by si dal ještě další dávku. Je to opravdu návykový film s Leoneho perfektcionistickou režií, skvělým scénářem a Morriconeho úchvatnou hudbou, který podtrhují exceletní výkony De Nira a Jamese Woodse, a na kterém jen stěží poznáte, že byl natočen již takřka před čvrt stoletím. No zkrátka pastva pro oči i pro uši, vřele doporučuji.

Film, který je úplně jiný než ostatní Miyazakiho tvorba, přesto však nic neztrácí na svých kvalitách. I když zde téměř absentuje fantazie jakožto esenciální prvek Miyazakiho tvorby, Porco Rosso kvůli tomu nijak nestrádá a nabízí opět úžasnou podívanou, tentokrát z ptačí perspektivy. Netradičnost tohoto dílka potvrzuje reálná doba, ve které se odehrává a také problémy jenž jsou zde řešeny. Nutno říci, že Porco Rosso je Miyzakiho nejdospělejším filmem, i tak ale rozhodně nebude nudit ani menší publikum. Opět mu nechybí tradičně kvalitní animace a skvělá hudba, přesto to ale není na plný počet (4,5 z 5).

Tak pseudoumělecký film jsem už dlouho neviděl, opravdu „artovské dílo jak má být “ , které se tak moc snaží nezabřednout do „dábelských“ konceptů holywoodských filmů až vyvolává neoddělitelný pocit nudy a naprosto se nesetkává s divákem. Už si ani nevzpomínám, kdy naposled jsem se musel tak nutit, abych se na tento film vůbec dodíval. Nakonec jsem to zvládl v očekávání, že konečně přijde pointa, která všechno osvětlí a spasí. I když vím, že je to poněkud naivní představa a žádný sebelepší konec nemůže spasit špatný film, to jediné mě udrželo vzhůru až do konce. Bohužel jediné spasení, které film nabídl bylo to, že se konečně po neuvěřitelné dlouhých 96 minutách objevily titulky. To ale za dostačující rozhodně nepovažuji, a proto nemůžu hodnotit nijak pozitivně. Odpad to sice není, ale ta jedna hvězdička je tam jen za technickou stránku, která je to jediné co film drží alespoň trochu nad vodou.

Nevím jak to Miyazaki dělá, ale i z toho nejjednoduššího příběhu dokáže udělat nádhernou podívanou. I když celý film není ničím jiným než přehlídkou trablí jedné obyčejné malé čarodějnice, zase mě dostal a poslal do světa prostého všech strastí a starostí. A mimochodem Jiji je prostě úžasný :-) (4,5 z 5)

Působivý, silný a dojemný dokument o muži, který jen tak mimochodem zachránil takřka 700 židovských dětí před nacisty a pak na to dočista zapomněl.

Miyazaki opět nezklamal! Příběh plný mystiky, fantazie, úžasné animace a přenádherné hudby, přesto mi tentokrát něco chybělo. Není to nic konkrétního, co by člověk poznal na první pohled, ale spíše to jak na mě film vnitřně působil. Možná kdybych viděl princeznu dřív hodnotil bych jinak, ale oproti katarzi, kterou jsem zažíval při Howl's Moving Castle, bohužel musím o půl hvězdičky níž (4,5 z 5)

Jako celek rozhodně ne špatné, ale jednotlivé povídky jsou obrovsky nevyrovnané a některé vyznívají totálně do prázdna či jsou naprosto bez nějaké hlubší pointy. Celkovému dojmu by možná neuškodilo zkrácení o několik slabších povídek, které vyloženě rušivě ční mezi těmi originálnějšími a lépe zvládnutými. Čekal jsem od tohoto mnohými opěvovaného dílka poněkud více (3,5 z 5)

Komorní drama na pozadí jedné z nejšťastnějších událostí v životě (jak někteří tvrdí) na americký způsob, kde všichni zpívají, tančí, baví se a na první pohled jsou ta nejšťastější rodinka na světě. Na pohled druhý, ale uvnitř bobtnají rodinné problémy a straré křivdy, které jen tak nevymizí. Zajímavý pohled na tuto životní událost natočený takřka dokumentárním stylem s vynikající Anne Hathaway v hlavní roli, která dokazuje, že není jenom hezkou tvářičkou, ale také velmi solidní herečkou ( 3,5 z 5 )

Zklamání, zklamání, zklamání! Oproti geniálnímu prvnímu dílu, který si na nic nehrál a s nádhernou nadsázkou nám servíroval jednu bizarnější akci za druhou, druhý díl se snaží hrát si na něco víc a upřímně řečeno mu to vůbec nejde. Snažit se zavádět do filmu, který je založený na co nejvíce zábavném masakrování přehrávajích japončíků filosofickou (či spíše pseudofilosofickou) rovinu z toho smrdí pořádný průšvih a bohužel je nutno říci, že to také průšvihem skončilo. Místo jednoduché dějové linky, která by nás navnadila na pozdější řádění se nám zde autoři snaží natlačit do hlavy příběh o tom, jak teroristi jsou vlastně ti hodní, a že jenom chtějí zachránit úsměv dětí na celém světě, i když jsem teda dost dobře nepochopil jak k tomu chtějí dospět a když už jsme u toho tak ani proti čemu vlastně bojují - krom dospělých, kteří jsou všichni zákonitě zlí takže je musíme pozabíjet, a jelikož nám už taky za chvíli bude dvacet tak bychom měli zabít asi i sebe. No zkrátka příběh absolutně nedává smysl a řekl bych, že kdyby tam ani žádný nebyl filmu by to jenom prospělo. Akce je zde sice hodně, ale nijak valně natočené a s naprosto neoriginálními způsoby smrti (to asi vyznívá hodně vtipně ale na tom je ten film založen:-)), když k tomu přidáme přespříliš dlouhou stopáž, sečteno podrženo v BR 2 chybí prakticky všechno co zdobilo první díl a udělalo z něj kult. Jediné co si alespoň trochu zachovalo úroveň je brutální přehrávání herců, u kterého se člověk opravdu královsky pobaví.