Kdo je tady ředitel?

komedie po Trierovsku, která se pohybuje někde v rozmezí zvláštní - lehce úsměvná až úplně bizarní - extrémně vtipná. Samotný nápad, kdy si majitel firmy, který nechce aby se o něm vědělo že je majitel a tak si najme herce, který bude hrát ředitele je velmi dobrý a rozhodně má zajímavý potenciál, který Lars zpracoval po svém. JEdiné co mi trošku vadilo byl Jens Albinus v hlavní roli. Jeho "herec" byl sice stavěn do nezáviděníhodných situací, ale i tak sem často pochyboval jestli není úplný debil. I když ono to nakonec do celé té na hlavu postavené situace dost zapadlo...70% (10.12.2022)

U von Triera naštěstí nehrozilo, že by natočil „normální“ komedii. Absurdní nápad roztáčí humorné situace v jedné IT firmě. Vypadá to jako laciná televizní inscenace v duchu manifestu Dogma s občasným komentářem režiséra jak z Království. Chvílemi jsem se u toho bavil, jindy to bylo spíš smutné, ale rozhodně je to pozoruhodný filmeček (na který se skládali producenti z osmi zemí). A nejvíc mě nakonec bavil Fridrik Thór Fridriksson v roli islandského obchodnníka (70%). (20.06.2010)

Koukám na to zase po třech letech podruhé. Prý komedie. Kdo je tady režisér? Tohle Larsovi nevyšlo. Banda lidí s pestrou škálou psychických narušení po celou dobu tonoucích v záplavě vlastní trapnosti. Nemůžeš čekat, že to spasí jedna tříkomorová blondýna a „pan Extröm“ z Islandu, když to není ani trochu vtipné. Omluva přijata. (20.02.2012)

"Šoustání přichází na řadu po pořádným hulení." Tak falešný ředitel Kristoffer mě hodně bavil, zejména když se do své role vžil a začal svou postavu herecky rozvíjet. Já jsem si tedy to hledání odpovědné osoby a prodávání firmy dost užil a to přesto, že nedisponuju perfektní znalostí dánštiny ani islandštiny, což by v tomto případě rozhodně nezaškodilo. Nicméně jsem rád, že ve Skandinávii kvalitní zábava dosud neumrzla a ani ji nezardousila syrová severská dramata. (25.11.2016)

Ř) Trier pokračuje v tradici načaté Pěti překážkami, když znesnadňuje přijetí díla skrze romantickou představu tvůrce jakožto autera, který se otiskuje do výsledného díla, za něž je plně zodpovědný. E) Po obrazoboreckýh filmech první trilogie, kterou nemá moc v lásce pro formální (vypravěčskou a stylistickou) dokonalost, opětovně vytrhává z fikce diváka svými vstupy či tzv. "lookeys". Je to promyšlenější než u Tance v temnotách, v němž máme (domnělou) možnost volby, či Dogville/Manderlay, u nichž podléháme hlasu vypravěče, který se ukáže jako nespolehlivý až v závěru. D) Kdo je tady ředitel? je komedie o tom, jak se dělají tyhle slapstickovél a záměnové komedie, ale je dělána záměrně tak, jak by se dělat neměly. Tomu napomáhá program Automavision, který spočítá délku záběru, úhel kamery a zvuk a nastříhá políčka za sebe, přičemž je to nesledovatelné a divák je nucen přistoupit na hru a bavit se nepovedeností díla. Slapstick zde není v cartoonish scénách, ale právě v užité technice Automavision. I) Fikční svět a komika z něj vyplývající je založen(a) na dualitě, dvěma stranám téže mince - homosexualita vs. svatba, Dáni vs. Islanďani (představování "jejich" režisérem Fridrikem Thórem Fridrikssonem), vznešenost vs. nízkost (podnikatel a vedoucí firmy na kolotoči ad.). T) Trierovi se daří, aby divák u jeho filmu nebyl pasive recipient (pasivní příjmatel, přitakatel), ale aby byl active percipient (aktivní vnímatel). Neodpustí si svou úlitbu na Tarkovského (hrdinové sledují v kině Zrcadlo) a na Dryera (ironický úvod ala Království). E) Film by fungoval dobře jako komedie, scény jsou skvěle napsané a vypointované a s velice dobrým načasováním, ale po porušení všech myslitelných a nemyslitelných formálních pravidel Trier narušuje pravidla žánru a ukazuje, že komedie a drama jsou dvě stránky jedné mince - jenom škoda, že katastrofu chytne za pačesy až v závěru. (rozšiřovat se o uchopení ženských postav v jeho filmu je, myslím, zbytečné, je zde jedna plačka a dvě dominantní ženské postavy, které se v závěru vyjeví jako ty mimo.) L) Přestože je Kdo je tady ředitel? vydávána za takovou malo legrační komedii, která není vážná, jedná se o kritiku kapitalismu, v němž každý má nějakou roli či se přetváří. Na to přistupuje i sám tvůrce, který své vymyšlené VON ve jméně vyměnil za UFON. (11.05.2007)