Yuksek

dostávají mě ty narážky na Heroes stejně jako zajímavé charaktery hlavních postav. seriál má šmrnc, netopí se ve zbytečných dialozích... těším se na pokračování.

Nebylo to špatné, ale trochu jsem se v těch hláškách a průpovídkách ve stylu "z každého soudku něco" ztratil. Však druhý pokus to zcela jistě spraví...

Velmi nevyrovnané, přesto návykové. Nikdy nevíte z jakého kouta zábavy na vás zaútočí. Nikdy nevíte jakej song v půlce dílu prořízne sérii poklidných dialogů (u mě vedou Eels a Future Sailors). Nikdy nevíte v jaký úchylný roli se objeví Matt Berry. A konečně... nikdy nevíte jakej na sobě bude mít Vince vohoz. A to jsou ty důvody, proč si nemůžu odpustit ani jeden díl...

Nevšední vizuální zážitek balancující na tenké hraně mezi zbožštěním a totálním zavržením. Režisérova neskutečná fascinace tepajících neonů s průlety nad městem/skrze budovy/do nitra lampy kombinovaná s vizualizacemi windows media playeru:) se začíná zajídat až v závěrečné hodince, kdy už se děj zvrhává v plytké porno. Škoda, že se nepadařila udržet elektrická atmosféra prvních čtyřiceti minut, přesto si tento film hlasitě říká o zápis do kolonky "musím vidět". Malým písmem tam najdete i poznámku "nevhodný film na první rande". Palec nahoru za srážku s kamionem a úvodní titulky!

zatím je to taková rozmáchle-chcíplá komerční nuda. nebo jen nesmíte čekat fascinující a nemilosrdnou autentickou řežbu jako v Band of Brothers. 1.díl 70%, 2. díl 60%, 3. díl 50% (strašná nuda)

Svému oblíbenci taky všechno nesežeru. Je to taková podivná komedie, divák nemá moc záchytných bodů, takže to většinou dopadne tak, že přemýšlíte jestli jste se tomu "vtipu" měli zasmát nebo ne a mezitím je film už úplně jinde. Jo, a střih je opravdu nesnesitelný.

Jeden z nejvíce depresivních filmů co jsem kdy viděl. Situace hlavního hrdiny je silně tísnivá až katastrofální, což navíc ještě podtrhuje Kaurismakiho zpracování "bez emocí". No, dlouhých osmdesát minut to bylo. 90%

Poněkud překvapivě jsem i zasmál a se mnou i půlka kina. Nešlo to jinak. Cesta z bezvýchodné situace se nachází jen těžko. Katka tápe, potácí se z bláta do louže, žije s čím dál tím víc pochybnějšími existencemi. Stále však věří, že by mohla zvítězit. Marně. Každý další rok na ulici ji ubírá síly a naději. "Co bys chtěla vzkázat svojí dceři, třeba ten film jednou uvidí? Že se omlouvám..." S myšlenkama na jehlu zapíchnutou v paži se ptám: je možný se z toho vůbec dostat?

Prvních pár dílů mi moc nesedlo, ale pak už je to palba neskutečných hlášek, květnatých přirovnání a nečekaných metafor ve zběsilém tempu. Povinnost pro všechny britofily:-)

Woody to s ženskejma prostě umí... Je to především nenucená ležérnost, pořádná dávka sebevědomí, stylové pojídání rýže a pití kolínské s čím je donekonečna oblbuje. Takže bacha až půjdete k někomu do bytu a všude budou rozvěšený medaile z běžeckejch závodů...