Recenze (1 369)
1917 (2019)
Není to úplně největší bomba na světě, ale já mám pro tyhle filmy o naději prostě slabost. A samozřejmě i pro Deakinse, kterej vám tady doslova i obrazně bouchá do ksichtu, ale jehož gimmick jsem dokázal ignorovat kdykoli jsem se chtěl prostě jen vnořit do předloženého filmového světa.
Gentlemani (2019)
Luxus. Ukecaný, přechcávací, pindíky poměřující, mariánkou načichlý, krví pokropený, do teplákovek a drahých obleků navlečený, nekorektní, do sebe zahleděný LUXUS.
Blood Machines (2019)
Cool. Téměř hodinový videoklip, mix Blade Runnera, Mad Maxe, Metropolis a Mycelia Vilmy Kadlečkové.
Malé ženy (2019)
Je divný, že se to pravděpodobně zařadí mezi moje zaručený zvedáky nálady?
Králíček Jojo (2019)
Těch vtipů tam je vlastně pomálu a většinou nejde ani tak o zaručené kameňáky, jako spíš o humor nehumor vycházející z absurdní situace brané postavami naprosto vážně. Spíš jde o velmi milý a velmi drsný film o rodině, lásce a mezilidských vztazích vůbec. A nebudu lhát, v jeden moment jsem maličko natahoval.
Poltergeist (1982)
Atmosféra, která se prolíná s některými poněkud kukuřičnějšími momenty (jakože je to občas trochu corny). I když mají oba filmy NAPROSTO jiný příběh, atmosférou, estetikou a přístupem k nadpřirozenu bych Poltergeista asi popsal jako hororovou variaci na Blízká setkání třetího druhu, jen méně filozofickou. Chválím hlavně excelentní herecké obsazení. JoBeth Williams podává asi ultimátní herecký výkon v kategorii "matka v prokletém domě"... a to, že jsem si z ní občas maličko uslintával, můj názor neovlivňuje... jde jen o pomyslnou třešničku na dortu.
Kde je moje tělo? (2019)
Zajímavý a smutný film, který mě moc nebavil, s romantickým hlavním hrdinou, jenž mi lezl na nervy, utahanou zápletkou, okořeněnou jen příběhem ruky hledající svoje tělo, a moc pěkným závěrem.
Mizerové navždy (2020)
Mizerové navždy jsou úkaz. Na původní filmy navazují s tak velkým stylem, ba co víc – respektem –, že vás možná dokonce přesvědčí o tom, že Bayova diáda nebyly totální, skoro nekoukatelný sračky.
Vox Lux (2018)
Šoubyznys je kamion, kterej vás porazí, ale pak vás ještě dalších 20 let veze na svý kapotě jako andělici od rolls royce. Všem na odiv. Zajímavej film, zpočátku možná maličko nudí, ale s příchodem dospělé Celeste a tedy výborné Natalie Portman se rozjede. Negativní hodnocení každopádně chápu, není to pro každýho.
Zrodila se hvězda (2018)
Moje první Zhrosezda, takže nemám s čím srovnávat. Nikdy bych ale nevěřil, že mě dokáže na zadek herecky posadit osoba, která si říká Lady GaGa a ve svým umění nosí blýskavý hadry. Jako Ally je ale dokonalá. Film kupodivu nejlíp funguje v pasážích, kdy jde o romantickou pohádku. Jako drama o vztahu, který má své vzlety a pády je maličko obyčejný. Finále to ale vyšvihuje zas na jinou úroveň, u závěrečnýho songu jsem byl na měkko.