Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (1 369)

plakát

Lví král (2019) 

Je to úplně stejné jako původní Lví král. Jenom z toho někdo vysál život a pár scén hodil do napínáku, protože nedej Walte, aby to třeba mělo jen hodinu a půl!

plakát

Spider-Man: Daleko od domova (2019) 

Ani se nepamatuju, kdy jsem dal naposledy nějaké marvelovce plnou palbu hned po prvním zhlédnutí. Nejspíš to bylo u Iron Mana 3, kterého ale od té doby zas až tak moc nemusím. Takhle jsem ale spokojený jako už dlouho ne, i když uznávám, že Infinity War a Winter Soldier se mi ve výsledku líbí víc... ale těm jsem na chuť přicházel postupně. Tohle je nenáročné, zábavné, šmrncovní, vztahové, zkrátka výplňovka stylu Ant-Man 1 a 2, jen lepší.

plakát

Spolujízda (2019) 

Miluju Kumaila. Ale film funguje nejen díky němu (naopak musím uznat, že v některých extra uječených scénách funguje spíš jemu navzdory), ale taky díky Bautistovi a ne úplně marnému scénáři, který tam sází jeden vtip za druhým. Občas je to sice absolutní levičácký cringe, ale i tak to stojí za to.

plakát

Parazit (2019) 

Proti gustu... Parazit je super. Až do určitého momentu. Osobně mám totiž velký problém s tím, když se film celou dobu drží jednoho žánru a pak zničeho nic skočí do žánru jinýho. Parazit to udělal dvakrát, a i když se s tím popasoval docela slušně, pořád mě ten veletoč sere. Přijde mi laciný, mimo mísu a ano, i mimo charakter, i když to je asi sporné. Jinak ale musím pochválit ty nelaciné sociální komentáře, které se tu povedlo přilepit na příběhovou kostru o čtyřech sympatických sviních a jejich vygumovaných bohatých "mecenáších". PS: Je fascinující, že v Cannes vyhrály dva roky po sobě dost podobné filmy. A ne, nemluvím jen o tom, že jsou oba z Asie. :-)

plakát

Lillian (2019) 

Extrémně natřískané symboly a metaforami. Nakonec to není nejlepší film festivalu, jak jsem (ne)tajně doufal, ale zatím je to ten nejzajímavější, který jde hodně do emocí a do hlavy, protože na to se nedá nemyslet. Interpretoval jsem jak blázen při sledování filmu i během besedy s filmaři a budu interpretovat ještě nějaký čas. Je fajn narazit na film,. jehož režisér věděl přesně, co chce říct, i jak to má říct. Ale má to i mouchy, a ne jen ty, co obletují hlavní hrdinku. Strašné mě sere to závěrečné porcování velryby, která byla evidentně skutečná, ale to je "jen" morální stížnost. Jinak to má slabší kameru (i když žádná hrůza, jen pár slabších záběrů) a hrdinku, která je vlastně docela hovado.

plakát

Světlo mého života (2019) 

Nepřináší to nic nového, ale to nevadí. Jako vztahovka, herecký duet, sociální studie, konverzačka, pozitivní obraz otcovství a road movie je to totiž perfektní. Výtku mám jen k závěru, který byl sice dobrý, ale o něco delší, než musel.

plakát

Co uděláš, až svět vzplane? (2018) 

Není to dokument, je to dokudrama (nebo jak se tomu říká), zkrátka to evidentně má scénář, narativ a účelně vybrané "herce". Neberu to ale jako film s agendou (i když to agendu určitě má), ale jako sondu do hlubin černošské komunity v New Orleans. Film totiž neříká, jak to je ve skutečnosti, ale jak to vidí jeho protagonisté. A jako takové je to hodně zajímavé. Navíc je film dost dobrý i po technické stránce. Já jsem spokojený.

plakát

Muž budoucnosti (2019) 

Pomalé, hloubavé, melancholicky nesoustředěné. Výborní herci, skvělá kamera hrající si se zaostřováním, úžasné Andy, hodně pocitů. Ale možná by to mohlo být doslovnější. Nebo aspoň nepřidávat tu divnou umírací složku,. která filmu škodí, ale nic moc nepřidává. A je divná.

plakát

Zabíjení (2018) 

Chápu, co tím chtěl básník, hrající si na Kurosawu a Tarantina, říct. Ale fakt ne. I přes hodně dobrou a nadějnou první polovinu. Zabíjení je důkaz, že i když je něco ve sdělování svého poselství efektivní i efektní, může to být stejně hrozná sračka, která si hraje na art, ale trochu moc a hlavně neohrabaně tlačí na pilu.