Laxik

K tomuhle filmu jsem přistoupil pyšný a s velkými předsudky. Vše bylo zbořeno, spáleno a svrženo do propasti dokonalým řemeslem. Ale i tak je to nehoráznej slaďák. :-)

Něco takovýho mohlo vzniknout jedině v české hlavě, jedině za socialismu a jedině v druhý půlce šedesátek. Jo a jedině v nějakém chorém mozku. Chorém genialitou, abyste rozuměli. Jó, tohle je tak prdlý až je to skoro dokonalý. Jen nevím, jestli by filmu bodla delší stopáž a o něco lepší příběh nebo jestli to zkrátit o čtvrt hodinu hluchých míst. Jo a ta Olga, to byla fakt neskutečná kost.

Za devatero horami a devatero řekami, kdesi v zemi španělské, žily dvě princezny. Ale nebyly to obyčejné princezny, protože tyhle musely ve skutečnosti šlapat chodník. Jedna má roztomilé a dojemné řeči, druhá je celá taková roztomilá a dojemná a navíc mi celou dobu připomínala Mášu Málkovou, což je taky pěkná baba. Do toho všeho hraje docela sympatická a padnoucí ústřední písnička. Není to kdovíjaké dílo, ale jde o poctivou práci, která si ocenění zaslouží.

Vtipné, stylové, s myšlenkou... co víc si od komiksového filmu přát? Snad jen teda lepšího záporáka, ale na druhou stranu tady musel bojovat Stark hlavně se svojí vlastní technikou.

Čekal jsem středoškolského Frajera Lukea, ale místo toho se mi dostalo zcela jiné psychózy. Čekal jsem charismatický klon Paula Newmana a dostalo se mi plnohodnotného Jamese Deana. A přes to všechno jsem vlastně dostal přesně to, co jsem čekal a co jsem chtěl.

Oproti ostatním filmům o sportu, tady není hra týmu jednou nahoře a jednou dole. Ta je totiž od příchodu Cartera pořád nahoře. Ti, kdo jsou jako na houpačce, jsou sami lidé a hráči především. Samuel L. Jackson opět v roli drsného mravokárce, který zachraňuje nevinné hříšníky z Dálnice do pekel. A válí, setsakra válí.

Záporák ztělesňující čiré zlo? NENÍ. Klaďas vedoucí svůj tým s americkou vlajkou v jedné ruce a se zlatým mečem v té druhé? CHYBÍ. Totálně vymaštěná guma? NO DOBŘE, TĚCH JE TADY HNED NĚKOLIK... Tenhle film nejlépe vystihují právě ta dvě slova, která v jeho profilu svítí v kolonce žánr: SPORTOVNÍ DRAMA. A že je to extra sportovní a extra drama, na to vemte jed. Něco takového může ukočírovat snad jen Oliver Stone. Líbily se mi postavy, sportovní (tedy akční) scény, lyrické a lyrickoepické party, nadhled (videoklip k songu My name is Willie) a sakra se mi líbila Cameron. *SPOILER Co se mi nemuselo líbit byl konec. A i když víme, že sportovní film musí skončit na dva způsoby - buď tým těsně vyhraje nebo těsně prohraje, protože jinak by chybělo napětí - stejně vás to zklame. Naštěstí si toho byl Stone dobře vědom a po slzopudném konci zápasu přidal ještě jeden konec, a to ten opravdový. Tady Al Pacino ukázal, že je opravdovým ďáblem, a to i bez svého advokáta. Sviňárnu předvedl pěknou a mně se hned na obličeji vykouzlil široký úsměv.

Již úvodní dokument o historii létání nám dal tušit, že nepůjde jen o prvoplánovou popcornovou zábavu, nýbrž o kvalitní a seriózní snímek aspirující na Oscara, BAFTu, Zlaté Palmy, Medvědy, Glóby, ... Z prvotního dojmu mohl ale zbýt jen prach a dým. Ne však u tohoto snímku. Před námi se odehrálo až téměř existenciální drama o smyslu života, o fair play nebo také i o palčivých otázkách sociálně-kulturních rozměrů, pro něž je letecké téma jen pozadím. To vše okořeněné o svérázný milostný trojúhelník s klasickým rozdělením dobrodruh - gantleman a nerozhodná moderní žena mezi nimi. A ačkoli šlo v tomto případě jen a pouze o vedlejší zápletku, přinesla nám milostná linka mnoho poučení zobrazením kruté reality života v ortodoxní anglické aristokracii, konnkrétně pak se zaměřila na postavení mladé ženy ve vyšší společnosti. To bych ale odbíhal od hlavního kladu celého filmu, a tím jsou sami piloti. I když by v tomto ohledu mnohé filmaře sváděla národnostní pestrost startovního pole k zobrazování stereotypů a rozdmýchávání nacionalismu, autoři snímku "Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris" se k ničemu takovému nesnížili. Ba naopak, charaktery pilotů (a nejen jich) jsou vykresleny tak vkusně, věrohodně a do hloubky, že jde až člověku hlava kolem. No a když ke konci zjistíme, že podvádět se nevyplácí, a že lidský život a šťastná rodina jsou nade vše, je dokonáno. Snad jen tu mravokárnost si mohli autoři odpustit. Pro ni, a jen pro ni samotnou, dávám nižší hodnocení. ///Paralelní komentář, aneb jak to skutečně bylo: No, nemám páru kdy sem se naposledy nahlas řehnil tak, jako u tohohle filmu. Prvních pár minut mě odrovnalo. Pak už to šlo s hustotou fórků sice z kopce, vždy to ale zachránili Francouzi a Němci. Za zesměšnění tý říšský mašinerie prostě nemůžu než tleskat. Až mi bylo místy smíchy do breku, možná, že sem si i jednou dvakrát ucvrnk do gatí.

Oproti takovému Honu na ponorku to je jen slabý odvar. Ale na druhou stranu, tohle je drama, takže od filmu nečekejte naháněčky nebo nedej bože ponorkové souboje. Herci jsou dobří a námět zajímavý. Napětí solidní.

Takhle se má točit a jít za svým! Herci zvučných jmen a zářných tváří tu předvádějí skvělé výkony. To vše pod vedením režiséra, který ví, jak se dělá napětí a atmosféra. Čert vem stopáž, když chci převést na celuloid příběh, potřebuju postavy. A ty se musejí nějak ukázat. Vývborný film, i když mu něco málo chybí.